BARTOŠ Felix 8.4.1885-9.4.1952: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BARTOŠ_Felix_8.4.1885-9.4.1952)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.4.1885
| datum narození = 8.4.1885
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 9.4.1952
| datum úmrtí = 9.4.1952
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel<br />83- Divadelní interpret nebo herec<br />82- Dramaturg, režisér nebo choreograf<br />
83- Divadelní interpret nebo herec
 
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
| jiná jména =
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 241-242
}}
 
'''BARTOŠ, Felix''' ''(vl. jm. Jan Brauner), * 8. 4. 1885 Praha, † 9. 4. 1952 Praha, dramatik, herec, režisér, divadelní ředitel''
 
Pro hereckou dráhu se rozhodl v devatenácti letech v roce
1904. Zprvu působil u různých divadelních společností, před
první světovou válkou odešel ke Konstantinu S. Stanislavskému
do Ruska. Po návratu působil od 1914 v Pištěkově aréně
na Vinohradech, 1916–18 v Deklaraci na Žižkově. V Lidovém
dělnickém domě na Kladně se spolupodílel na založení
Socialistické scény a účastnil se budování městského divadla.
V polovině 20. let debutoval dramatickým přepisem Haškova
''Švejka''. Stal se prvním dramatizátorem děl Karla Vaňka,
románu ''Osudy'' ''dobrého'' ''vojáka'' ''Švejka'' ''v ruském'' ''zajetí'' (1923),
''Švejk'' ''táhne'' ''do boje'' (1924) a ''Švejk'' ''v zákopech'' (1925). Ve svém
původním objemném dramatickém díle (na 40 prací) se orientoval
na ochotnické soubory a okrajové profesionální scény.
S řemeslnou obratností psal pro ně operetní libreta, veselohry,
aktovky, hry pro mládež. Pokusil se také o tři dramata. Tematicky
vycházel ze schémat frašek a sentimentálních her. Populární
byly jeho četné pohádkové hry a hry kolem ústřední
postavy Kašpárka. Z veseloherního žánru zaujal B. převážně
díly vzniklými na přelomu dvacátých až třicátých let: ''Když se''
''Mařka'' ''zamilovala'' (1927), ''Švejk'' ''válčí'' ''v civilu'' (1927), ''Helenčin''
''papá'' (1929), ''Kačka'' ''Vomáčená'' ''žení'' ''Součka'' (1931), ''Princezna''
''z ghetta'' (1932), ''Boží'' ''mír'' ''u Cinibulků'' (1934) či parodií evokující
tituly jazykových učebnic Františka Vymazala ''Snadno''
''a rychle'' ''ožení'' ''strýček'' ''Michalík'' (1935). Menší měrou se B. věnoval
překladu: ve dvacátých letech časopisecky uveřejnil několik
prací sovětských autorů, jinak překládal z francouzštiny.
Od 1938 se věnoval již jen své divadelní dráze. Pohostinsky
hrál v té době také na menších pražských předměstských scénách
(Urania, Adria) i v kladenském divadle. Od 1945 působil
jako dramaturg divadla v Nuslích. 1946–48 byl hercem ve
Vesnickém divadle a ředitelem divadel Umění lidu v Karlíně
a Na Fidlovačce v Nuslích.
 
'''D:''' LČL 1, s. 139.
 
'''L:''' v dotazníku z 27. 8. 1940 vyplnil J. B. vlastnoručně jako datum svého
narození rok 1888; nekrology: E. Jánský, in: Divadlo, 1952; Zemědělské
noviny 19. 4. 1952, s. 4; J. Kunc, Kdy zemřeli? 1937–1962, 1962, s. 11;
K. Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů,
1947, s. 64; LČL 1, s. 139 (kde další literatura).
 
Marcella Husová


| jiná jména =
}}<br/><br/>Felix BARTOŠ
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
[[Kategorie:1885]]
[[Kategorie:1885]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1952]]
[[Kategorie:1952]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 25. 9. 2019, 16:58

Felix BARTOŠ
Narození 8.4.1885
Místo narození Praha
Úmrtí 9.4.1952
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
83- Divadelní interpret nebo herec
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 241-242
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40277

BARTOŠ, Felix (vl. jm. Jan Brauner), * 8. 4. 1885 Praha, † 9. 4. 1952 Praha, dramatik, herec, režisér, divadelní ředitel

Pro hereckou dráhu se rozhodl v devatenácti letech v roce 1904. Zprvu působil u různých divadelních společností, před první světovou válkou odešel ke Konstantinu S. Stanislavskému do Ruska. Po návratu působil od 1914 v Pištěkově aréně na Vinohradech, 1916–18 v Deklaraci na Žižkově. V Lidovém dělnickém domě na Kladně se spolupodílel na založení Socialistické scény a účastnil se budování městského divadla. V polovině 20. let debutoval dramatickým přepisem Haškova Švejka. Stal se prvním dramatizátorem děl Karla Vaňka, románu Osudy dobrého vojáka Švejka v ruském zajetí (1923), Švejk táhne do boje (1924) a Švejk v zákopech (1925). Ve svém původním objemném dramatickém díle (na 40 prací) se orientoval na ochotnické soubory a okrajové profesionální scény. S řemeslnou obratností psal pro ně operetní libreta, veselohry, aktovky, hry pro mládež. Pokusil se také o tři dramata. Tematicky vycházel ze schémat frašek a sentimentálních her. Populární byly jeho četné pohádkové hry a hry kolem ústřední postavy Kašpárka. Z veseloherního žánru zaujal B. převážně díly vzniklými na přelomu dvacátých až třicátých let: Když se Mařka zamilovala (1927), Švejk válčí v civilu (1927), Helenčin papá (1929), Kačka Vomáčená žení Součka (1931), Princezna z ghetta (1932), Boží mír u Cinibulků (1934) či parodií evokující tituly jazykových učebnic Františka Vymazala Snadno a rychle ožení strýček Michalík (1935). Menší měrou se B. věnoval překladu: ve dvacátých letech časopisecky uveřejnil několik prací sovětských autorů, jinak překládal z francouzštiny. Od 1938 se věnoval již jen své divadelní dráze. Pohostinsky hrál v té době také na menších pražských předměstských scénách (Urania, Adria) i v kladenském divadle. Od 1945 působil jako dramaturg divadla v Nuslích. 1946–48 byl hercem ve Vesnickém divadle a ředitelem divadel Umění lidu v Karlíně a Na Fidlovačce v Nuslích.

D: LČL 1, s. 139.

L: v dotazníku z 27. 8. 1940 vyplnil J. B. vlastnoručně jako datum svého narození rok 1888; nekrology: E. Jánský, in: Divadlo, 1952; Zemědělské noviny 19. 4. 1952, s. 4; J. Kunc, Kdy zemřeli? 1937–1962, 1962, s. 11; K. Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů, 1947, s. 64; LČL 1, s. 139 (kde další literatura).

Marcella Husová