BARUCH Josef 28.7.1894-22.11.1966: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(BARUCH_Josef_28.7.1894-22.11.1966)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Josef BARUCH
| jméno = Josef BARUCH
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Baruch Josef portret.jpg
| datum narození = 28.7.1894
| datum narození = 28.7.1894
| místo narození =  
| místo narození = Krásno nad Bečvou (Valašské Meziříčí)
| datum úmrtí = 22.11.1966
| datum úmrtí = 22.11.1966
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />63- Spisovatel
63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef BARUCH
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 258
}}
 
'''BARUCH, Josef''' ''(Jožka), * 28. 7. 1894 Krásno nad Bečvou (Valašské Meziříčí), † 22. 11. 1966 Praha, malíř, grafik''
 
Záhy osiřel a byl vychován v cizí rodině. Od dětství projevoval
výtvarný talent, pro nedostatek prostředků jej ale nemohl
po ukončení základní školy rozvíjet. Vyučil se malířem pokojů
a typografem. Poté studoval na Odborné škole pro zpracování
dřeva ve Valašském Meziříčí, dále na pražské UMPRUM
malířství a po 1918 i grafiku u E. Dítěte, A. Hofbauera a především
F. Kysely. Trvale se usadil v Praze. Zpočátku se živil
řezbářstvím, 1923–26 byl výtvarným redaktorem měsíčníku
''Drobné'' ''umění –'' ''Výtvarné'' ''snahy''. O prázdninách pobýval na
Valašsku, kde se věnoval akvarelům a pastelům. Maloval
krajinu, pracující rolníky a rostliny. Mnohé B. kresby mají
vysokou dokumentární hodnotu. Pro valašskomeziříčskou
manufakturu vytvořil řadu návrhů pro gobelínové dílny
(''Ondráš'', ''Pohanský'' ''motiv'' aj.). Za předlohu gobelínu získal
stříbrnou medaili na výstavě dekorativního umění v Paříži
1925. Navrhoval sokolské a vojenské prapory. Věnoval se
rovněž návrhům hraček a dekorativních předmětů. Doménou
B. tvorby však zůstala grafika a knižní ilustrace. Specializoval
se na užitou grafiku: ilustrace (bibliofilsky vydávané
básně Petra Bezruče, Karla Jaromíra Erbena, Josefa Kaluse,
Jana Nerudy ad.), obálky časopisů (''Loutkář'', ''Kněhyně''), ex
libris, plakáty, reklamy, viněty. Používal litografii, zinkografii
a především dřevoryt, který je pro jeho výraz typický plošností
a liniovou kresbou. Stěžejním námětem, ke kterému se
v životě několikrát vrátil, byly Bezručovy ''Slezské'' ''písně''. B. dílo
ovlivňoval smysl pro typografickou čistotu, přírodní stylizace
a inspirace čerpaná z valašského lidového ornamentu. Vydal
vzpomínkové prózy popisného charakteru, jež zapisoval v nářečí
svého rodného kraje.
 
'''D:''' ceny: 1925 stříbrná medaile za návrh gobelínu na Mezinárodní výstavě
dekorativních umění v Paříži (Radegast); členské výstavy KVU Aleš; grafické
listy v muzeích v Českém Těšíně, Frýdku-Místku, Opavě ad.; drobná grafika
v souborech: Dvanáct exlibris mých přátel a známých, 1933; Čtrnáct exlibris
Jožky B., 1944; Soubor bezručovských novoročenek, 1959; Soubor novoročenek
Jožky B., 1959; dílo ve sbírce Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně; Dva
roky v učení, in: Valašsko XI, 1967, s. 66n.; O sově a křepelce, in: tamtéž,
s. 67n.; prózy shrnuty in: Ludé z poza Junákova I–III, 1934–37.
 
'''L:''' Toman 1, s. 40n.; Vollmer 1, s. 124; J. Deml, In memeoriam J. B., in:
Valašsko XI, 1967, s. 69n.; M. Schenková, Nástin dějin malířství konce 19. a
počátku 20. století ve Slezsku, in: Časopis Slezského muzea, B, 1987, s. 240;
T. Mikuláštík, J. B., in: Moravskoslezský den 23. 1. 1992; Saur 7, s. 318n.;
O. Šuleř, Paměť domova, 1994; SČSVU 1, s. 107; J. Demel, J. B., malíř
a grafik, in: Valašsko: vlastivědná revue, 2001, č. 1, s. 22n.; D. Dvořáková-Baruchová, Hrst vzpomínek, in: tamtéž, s. 23n.
 
'''P:''' SOkA Vsetín (fond Státní odborná škola pro zpracování dřeva Val.
Meziříčí).
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/106833 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Stanislava Fedrová, Jiřina Veselská
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:Valašské Meziříčí]]
[[Kategorie:1966]]
[[Kategorie:1966]]
[[Kategorie:Praha]]
<gallery>
Baruch Josef Radhost.jpg|Radhošť, 1938
Baruch Josef Cyril.jpg|Cyril a Meroděj, bez data
</gallery>

Aktuální verze z 26. 9. 2019, 12:29

Josef BARUCH
Narození 28.7.1894
Místo narození Krásno nad Bečvou (Valašské Meziříčí)
Úmrtí 22.11.1966
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 258
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40343

BARUCH, Josef (Jožka), * 28. 7. 1894 Krásno nad Bečvou (Valašské Meziříčí), † 22. 11. 1966 Praha, malíř, grafik

Záhy osiřel a byl vychován v cizí rodině. Od dětství projevoval výtvarný talent, pro nedostatek prostředků jej ale nemohl po ukončení základní školy rozvíjet. Vyučil se malířem pokojů a typografem. Poté studoval na Odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, dále na pražské UMPRUM malířství a po 1918 i grafiku u E. Dítěte, A. Hofbauera a především F. Kysely. Trvale se usadil v Praze. Zpočátku se živil řezbářstvím, 1923–26 byl výtvarným redaktorem měsíčníku Drobné umění – Výtvarné snahy. O prázdninách pobýval na Valašsku, kde se věnoval akvarelům a pastelům. Maloval krajinu, pracující rolníky a rostliny. Mnohé B. kresby mají vysokou dokumentární hodnotu. Pro valašskomeziříčskou manufakturu vytvořil řadu návrhů pro gobelínové dílny (Ondráš, Pohanský motiv aj.). Za předlohu gobelínu získal stříbrnou medaili na výstavě dekorativního umění v Paříži 1925. Navrhoval sokolské a vojenské prapory. Věnoval se rovněž návrhům hraček a dekorativních předmětů. Doménou B. tvorby však zůstala grafika a knižní ilustrace. Specializoval se na užitou grafiku: ilustrace (bibliofilsky vydávané básně Petra Bezruče, Karla Jaromíra Erbena, Josefa Kaluse, Jana Nerudy ad.), obálky časopisů (Loutkář, Kněhyně), ex libris, plakáty, reklamy, viněty. Používal litografii, zinkografii a především dřevoryt, který je pro jeho výraz typický plošností a liniovou kresbou. Stěžejním námětem, ke kterému se v životě několikrát vrátil, byly Bezručovy Slezské písně. B. dílo ovlivňoval smysl pro typografickou čistotu, přírodní stylizace a inspirace čerpaná z valašského lidového ornamentu. Vydal vzpomínkové prózy popisného charakteru, jež zapisoval v nářečí svého rodného kraje.

D: ceny: 1925 stříbrná medaile za návrh gobelínu na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži (Radegast); členské výstavy KVU Aleš; grafické listy v muzeích v Českém Těšíně, Frýdku-Místku, Opavě ad.; drobná grafika v souborech: Dvanáct exlibris mých přátel a známých, 1933; Čtrnáct exlibris Jožky B., 1944; Soubor bezručovských novoročenek, 1959; Soubor novoročenek Jožky B., 1959; dílo ve sbírce Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně; Dva roky v učení, in: Valašsko XI, 1967, s. 66n.; O sově a křepelce, in: tamtéž, s. 67n.; prózy shrnuty in: Ludé z poza Junákova I–III, 1934–37.

L: Toman 1, s. 40n.; Vollmer 1, s. 124; J. Deml, In memeoriam J. B., in: Valašsko XI, 1967, s. 69n.; M. Schenková, Nástin dějin malířství konce 19. a počátku 20. století ve Slezsku, in: Časopis Slezského muzea, B, 1987, s. 240; T. Mikuláštík, J. B., in: Moravskoslezský den 23. 1. 1992; Saur 7, s. 318n.; O. Šuleř, Paměť domova, 1994; SČSVU 1, s. 107; J. Demel, J. B., malíř a grafik, in: Valašsko: vlastivědná revue, 2001, č. 1, s. 22n.; D. Dvořáková-Baruchová, Hrst vzpomínek, in: tamtéž, s. 23n.

P: SOkA Vsetín (fond Státní odborná škola pro zpracování dřeva Val. Meziříčí).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Stanislava Fedrová, Jiřina Veselská

  • Radhošť, 1938

    Radhošť, 1938

  • Cyril a Meroděj, bez data

    Cyril a Meroděj, bez data

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=BARUCH_Josef_28.7.1894-22.11.1966&oldid=109636“