BEER Karl 3.8.1879-18.10.1956: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BEER_Karl_3.8.1879-18.10.1956)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 3.8.1879
| datum narození = 3.8.1879
| místo narození = Lesná (okr. Tachov)
| místo narození = Lesná u Tachova
| datum úmrtí = 18.10.1956
| datum úmrtí = 18.10.1956
| místo úmrtí = Vídeň
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 53- Historik
| povolání = 53- Historik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karl BEER
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 334-335
}}
 
'''BEER, Karl,''' ''* 3. 8. 1879 Lesná u Tachova, † 18. 10. 1956 Vídeň (Rakousko), historik''
 
Studoval ve Vídni, po promoci se vrátil do Čech a 1908–13
vyučoval na karlínské reálce dějiny a geografii. Odešel zpět
do Vídně na Maxmiliánovo gymnázium. Zároveň navštěvoval
na pozvání svého dřívějšího profesora Oskara Redlicha
historický seminář vídeňské univerzity a začal se intenzivněji
věnovat vědecké práci. Na tamní univerzitě přednášel, už
jako uznávaný pedagog, metodiku vyučování dějepisu na vyšším
stupni škol. 1944 odešel do důchodu. První historickou
studii publikoval 1911 v časopisu ''Mitteilungen'' ''des Vereins'' ''für Geschichte'' ''der Deutschen'' ''in Böhmen'', v němž otiskoval články
až do zániku spolku 1945. Od 1913 byl ve Vídni pověřen
přípravou vydání spisu ''Reformatio'' ''Sigismundi'' pro ediční řadu
historické komise při Bavorské akademii věd. Výzkumu tohoto
spisu se věnoval během celé badatelské dráhy (výsledky publikoval
v časopisu ''Mitteilungen'' ''des Instituts'' ''für'' ''österreichische''
''Geschichtsforschung''). Dále zpracovával středověké dějiny Stříbra,
Tachova a okolí. Zdůvodnil, že autor spisu ''Ackermann''
''aus Böhmen'' byl totožný s žateckým a později novoměstským
notářem Johannem von Schüttwa. Po převratu 1918 začal
připravovat stručný přehled dějin Němců v Čechách.
 
'''D:''' Geschichte Böhmens. Mit besonderer Berücksichtigung der Geschichte
der Deutschen in Böhmen, 1920, 2. vyd. 1922; Die Stellung der Deutschen
in der Geschichte Böhmens, 1922; Neue Forschungen über den Schöpfer
des Dialogs „Der Ackermann aus Böhmen“, in: Jahrbuch des Vereins für
Geschichte der Deutschen in Böhmen 3, 1934; Der Böhmerwald und Bayerische
Wald, Leipzig 1925; Die Reformation Kaiser Sigmunds, Stuttgart
1933.
 
'''L:''' K. Oberdorffer, K. B., in: Bohemia 1, 1960, s. 387n. (kde bibliografie);
BL 1, s. 68.
 
Josef Boček


== Literatura ==
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:1879]]
[[Kategorie:1879]]
[[Kategorie:Lesná]]
[[Kategorie:Lesná]]
[[Kategorie:1956]]
[[Kategorie:1956]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:Vídeň]]

Aktuální verze z 30. 9. 2019, 15:48

Karl BEER
Narození 3.8.1879
Místo narození Lesná u Tachova
Úmrtí 18.10.1956
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 334-335
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40706

BEER, Karl, * 3. 8. 1879 Lesná u Tachova, † 18. 10. 1956 Vídeň (Rakousko), historik

Studoval ve Vídni, po promoci se vrátil do Čech a 1908–13 vyučoval na karlínské reálce dějiny a geografii. Odešel zpět do Vídně na Maxmiliánovo gymnázium. Zároveň navštěvoval na pozvání svého dřívějšího profesora Oskara Redlicha historický seminář vídeňské univerzity a začal se intenzivněji věnovat vědecké práci. Na tamní univerzitě přednášel, už jako uznávaný pedagog, metodiku vyučování dějepisu na vyšším stupni škol. 1944 odešel do důchodu. První historickou studii publikoval 1911 v časopisu Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, v němž otiskoval články až do zániku spolku 1945. Od 1913 byl ve Vídni pověřen přípravou vydání spisu Reformatio Sigismundi pro ediční řadu historické komise při Bavorské akademii věd. Výzkumu tohoto spisu se věnoval během celé badatelské dráhy (výsledky publikoval v časopisu Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung). Dále zpracovával středověké dějiny Stříbra, Tachova a okolí. Zdůvodnil, že autor spisu Ackermann aus Böhmen byl totožný s žateckým a později novoměstským notářem Johannem von Schüttwa. Po převratu 1918 začal připravovat stručný přehled dějin Němců v Čechách.

D: Geschichte Böhmens. Mit besonderer Berücksichtigung der Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1920, 2. vyd. 1922; Die Stellung der Deutschen in der Geschichte Böhmens, 1922; Neue Forschungen über den Schöpfer des Dialogs „Der Ackermann aus Böhmen“, in: Jahrbuch des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 3, 1934; Der Böhmerwald und Bayerische Wald, Leipzig 1925; Die Reformation Kaiser Sigmunds, Stuttgart 1933.

L: K. Oberdorffer, K. B., in: Bohemia 1, 1960, s. 387n. (kde bibliografie); BL 1, s. 68.

Josef Boček