BENDA Jaroslav 27.4.1882-12.1.1970: Porovnání verzí

	Jaroslav BENDA
Narození	27.4.1882
Místo narození	Praha
Úmrtí	12.1.1970
Místo úmrtí	Praha
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik; 69- Knihtiskař nebo typograf; 61- Pedagog;
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 367-368
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40867

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 30. 9. 2019, 16:49

BENDA, Jaroslav, * 27. 4. 1882 Praha, † 12. 1. 1970 Praha, knižní grafik, pedagog

Po absolutoriu gymnázia studoval 1901–04 pět semestrů u prof. A. Hofbauera v Praze na UMPRUM a 1903–05 tři semestry všeobecné školy AVU v Praze. 1907–12 redigoval časopis Světozor, od 1908 byl členem SVU Mánes. Po kratším působení na střední škole učil 1920–50 jako profesor na UMPRUM, kde vedl všeobecnou školu pro figurální a ornamentální kreslení a povinnou výuku písma, od 1936 pak speciální školu pro užitou grafiku, knižní umění a propagaci. 1926–28 a 1932–34 zastával funkci rektora školy. Hlavní význam B. díla pro českou výtvarnou kulturu spočívá v knižní grafice, k níž spolu s V. H. Brunnerem a F. Kyselou položil základy. Písmo a úprava knižních obálek v jejich pojetí (knihy Nové Edice, nakladatelství Jana Laichtra a Jana Štence, úprava a výzdoba básnických spisů O. Březiny, Máchova Máje ad.) nabyly funkci výtvarného doprovodu textu a stavěly českou knihu naroveň nejlepší světové produkci. Kromě grafických úprav knih se intenzivně zabýval i problematikou typografie, 1961 realizoval nové typy písma romany a italiky přizpůsobené českému pravopisu. Tématu vývoje písma a tištěnému písmu věnoval i několik odborných článků a studií. B. umělecká mnohostrannost zahrnovala i další obory výtvarné činnosti. 1925 se výrazně podílel na úspěchu československé expozice na výstavě dekorativních umění v Paříži (návrhy zrcadel a potahů nábytku vystaveného reprezentačního interiéru). Důležitá byla i jeho práce v oblasti mozaikářství a zdobených okenních skel. Vedle monumentální tvorby se věnoval rovněž volné grafice (městské motivy) a okrajově zasáhl i do zlatnictví. Významné bylo B. pedagogické působení na UMPRUM, kde ovlivnil další umělecký vývoj řady talentovaných žáků (A. Strnadel, Z. Seydl, J. Trnka). B. zásluhou byly koncem 30. let a v období okupace vytvořeny příznivé podmínky k rozvoji československého kresleného filmu a jeho mezinárodnímu ohlasu.

D: Spoluautorství návrhů na první československé dukáty (spolu s O. Španielem), 1923; rektorské řetězy pro Univerzitu J. A. Komenského v Bratislavě, 1923 a Masarykovu univerzitu v Brně, 1935; mozaika pro budovu bývalého ministerstva pošt v Praze v Jindřišské ulici, 1931; mozaiková výzdoba knihovny ČVUT v Praze, 1932; leptaná vrstvená skla pro Městskou spořitelnu v Sobotce, 1935; vitráže pro pohřební kapli J. A. Komenského v holandském Naardenu, 1935–37.

L: V. V. Štech, J. B. a výchova užitou grafikou, in: Výtvarná výchova 2, 1936, s. 1n.; J. Javůrek, Knižní tvorba J. B., in: Hollar. Sborník grafického umění 33, 1964, s. 1n.; Umprum VŠUP. Sto let práce, 1985, s. 117; Toman 1, s. 50; NEČVU 1, s. 58; SČSVU 1, s. 129; Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky, 2001, s. 32.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Luděk Jirásko

Pětikorunová bankovka z roku 1921, autorem návrhu je Jaroslav Benda
Zakladatelé Artělu v roce 1908 (Jaroslav Benda je druhý zleva)