BENEŠ Antonín 13.12.1899-27.8.1989: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(BENEŠ_Antonín_13.12.1899-27.8.1989)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 13.12.1899
| datum narození = 13.12.1899
| místo narození = Štěpánov
| místo narození = Kladno-Štěpánov
| datum úmrtí = 27.8.1989
| datum úmrtí = 27.8.1989
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín BENEŠ
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 380
}}
 
'''BENEŠ, Antonín,''' ''* 13. 12. 1899 Kladno-Štěpánov, † 27. 8. 1989 Praha, elektrotechnolog, pedagog''
 
Narodil se v rodině hutního strojníka, později strojvůdce
kladenských železáren. Do obecné a měšťanské školy chodil
v Kročehlavech u Kladna (1905–10), vystudoval reálné gymnázium
na Kladně (maturita 1917). Na italské frontě 1917
až 1918 vykonával vojenskou službu. Po návratu z války studoval
1923–28 na strojním oboru ČVUT v Praze. Již během
vysokoškolského studia byl zaměstnán jako technický úředník
nejprve ve Vojenském technickém ústavu (1923–26),
poté ve Škodových závodech v Plzni (1927–29). Po ukončení
studia tam nastoupil jako provozní inženýr technologických
laboratoří (1929–33) a pak pracoval ve Výzkumném ústavu
kovů při ČVUT v Praze (1933–39). Po uzavření vysokých
škol se stal středoškolským profesorem na průmyslové škole
v Kladně (1939–41). Po uzavření této průmyslové školy byl
vězněn v koncentračním táboře v Terezíně a po propuštění
až do konce války pracoval jako technický úředník ve svařovně
Elektrotechnického svazu československého (1942–45).
Po osvobození nastoupil 1945 jako pedagog na elektrotechnický
obor ČVUT, kde záhy získal doktorát technických věd
(Dr. techn.). 1948 se habilitoval pro obor svařování. Byl jmenován
vedoucím katedry elektrotechnologie na elektrotechnické
fakultě a 1952 profesorem pro obor nauka o kovech
a mechanická technologie. 1956 mu byl udělen doktorát
věd (DrSc.). B. zastával 1950–51 a 1961–64 akademickou
funkci proděkana elektrotechnické fakulty, 1952–55 prorektora
ČVUT a různé politické funkce v KSČ. Vědecky pracoval
v oborech nauky o kovech, zkoušení kovů, dále v oblasti
mechanické technologie a elektrického svařování. Za
celoživotní pedagogickou a vědeckou práci mu byl udělen
titul zasloužilý profesor, dále medaile k 275. výročí založení
ČVUT, medaile J. A. Komenského a Felberova medaile I.
stupně. Vedle několika monografií publikoval v odborných
časopisech českých i zahraničních asi 20 článků, převážně na
podkladě experimentálních prací.
 
'''D:''' Opotřebení uhlíkových ocelí a nánosových svarů, 1942; Technické kovy,
1958; Mechanická technologie kovů (učebnice), 1960; Kovové materiály,
1967.
 
'''L:''' PSN 1, s. 201; Kdo je kdo v Československu, 1969, s. 70; Tomeš 1, s. 76.
 
'''P:''' Archiv ČVUT Praha.
 
Daniel Mayer


== Literatura ==
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
[[Kategorie:1899]]
[[Kategorie:1899]]
[[Kategorie:Štěpánov]]
[[Kategorie:Kladno]]
[[Kategorie:1989]]
[[Kategorie:1989]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 07:18

Antonín BENEŠ
Narození 13.12.1899
Místo narození Kladno-Štěpánov
Úmrtí 27.8.1989
Místo úmrtí Praha
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 380
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40926

BENEŠ, Antonín, * 13. 12. 1899 Kladno-Štěpánov, † 27. 8. 1989 Praha, elektrotechnolog, pedagog

Narodil se v rodině hutního strojníka, později strojvůdce kladenských železáren. Do obecné a měšťanské školy chodil v Kročehlavech u Kladna (1905–10), vystudoval reálné gymnázium na Kladně (maturita 1917). Na italské frontě 1917 až 1918 vykonával vojenskou službu. Po návratu z války studoval 1923–28 na strojním oboru ČVUT v Praze. Již během vysokoškolského studia byl zaměstnán jako technický úředník nejprve ve Vojenském technickém ústavu (1923–26), poté ve Škodových závodech v Plzni (1927–29). Po ukončení studia tam nastoupil jako provozní inženýr technologických laboratoří (1929–33) a pak pracoval ve Výzkumném ústavu kovů při ČVUT v Praze (1933–39). Po uzavření vysokých škol se stal středoškolským profesorem na průmyslové škole v Kladně (1939–41). Po uzavření této průmyslové školy byl vězněn v koncentračním táboře v Terezíně a po propuštění až do konce války pracoval jako technický úředník ve svařovně Elektrotechnického svazu československého (1942–45). Po osvobození nastoupil 1945 jako pedagog na elektrotechnický obor ČVUT, kde záhy získal doktorát technických věd (Dr. techn.). 1948 se habilitoval pro obor svařování. Byl jmenován vedoucím katedry elektrotechnologie na elektrotechnické fakultě a 1952 profesorem pro obor nauka o kovech a mechanická technologie. 1956 mu byl udělen doktorát věd (DrSc.). B. zastával 1950–51 a 1961–64 akademickou funkci proděkana elektrotechnické fakulty, 1952–55 prorektora ČVUT a různé politické funkce v KSČ. Vědecky pracoval v oborech nauky o kovech, zkoušení kovů, dále v oblasti mechanické technologie a elektrického svařování. Za celoživotní pedagogickou a vědeckou práci mu byl udělen titul zasloužilý profesor, dále medaile k 275. výročí založení ČVUT, medaile J. A. Komenského a Felberova medaile I. stupně. Vedle několika monografií publikoval v odborných časopisech českých i zahraničních asi 20 článků, převážně na podkladě experimentálních prací.

D: Opotřebení uhlíkových ocelí a nánosových svarů, 1942; Technické kovy, 1958; Mechanická technologie kovů (učebnice), 1960; Kovové materiály, 1967.

L: PSN 1, s. 201; Kdo je kdo v Československu, 1969, s. 70; Tomeš 1, s. 76.

P: Archiv ČVUT Praha.

Daniel Mayer

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=BENEŠ_Antonín_13.12.1899-27.8.1989&oldid=110054“