BOENNECKEN Heinrich 24.11.1862-28.9.1937: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BOENNECKEN_Heinrich_1862-29.9.1937)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Heinrich BOENNECKEN
| jméno = Heinrich BOENNECKEN
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1862
| datum narození = 24.11.1862
| místo narození = Krefeld
| místo narození = Krefeld (Německo)
| datum úmrtí = 29.9.1937
| datum úmrtí = <font color="red">28. 9. 1937</font>
| místo úmrtí = Karlovy Vary
| místo úmrtí = Karlovy Vary
| povolání = 15- Lékaři
| povolání = 15- Lékaři<br />61- Pedagog
61- Pedagog


| jiná jména =  
| jiná jména =
}}<br/><br/>Heinrich BOENNECKEN
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 582
}}


== Literatura ==
'''BOENNECKEN, Heinrich,''' ''* 24. 11. 1862 Krefeld (Německo), † <font color="red">28. 9. 1937</font> Karlovy Vary, lékař-stomatolog, vysokoškolský pedagog''
 
Medicínu studoval postupně na lékařských fakultách v Bonnu,
Berlíně a Freiburgu i. B., kde získal 1886 doktorský titul.
Po promoci přijal místo v městské nemocnici v Elberfeldu,
v následujícím roce působil jako lodní lékař u severoněmecké
společnosti Lloyd. 1887–89 byl asistentem chirurgické
kliniky v Rostocku. Následující rok strávil na Pensylvánské
univerzitě v USA, kde získal titul doktora dentální chirurgie.
1891 byl aprobován na zubního lékaře v Berlíně a současně
se habilitoval ze zubního lékařství na lékařské fakultě
v Bonnu. V dubnu 1897 byl jmenován mimořádným profesorem
zubního lékařství na německé lékařské fakultě v Praze
a přednostou zubolékařského ústavu na fakultní poliklinice.
V Praze 2 si otevřel soukromou stomatologickou praxi. 1929
se stal řádným profesorem a zároveň s tím jeho pracoviště začalo
fungovat jako klinika zubního lékařství. 1932 byl emeritován.
Těžiště B. práce spočívalo v rozsáhlé privátní praxi
a ve výchově budoucích zubních lékařů. Odborně se zabýval
onemocněním zubní pulpy a dentální sepsí. Napsal 22 drobnějších
studií. Po odchodu na odpočinek se věnoval zejména
své zálibě v hudbě – klavíru a violoncellu.
 
'''D:''' Über Pulpaamputation, Leipzig 1910; Die Pflege der Zähne. Ein Wegweiser
für Jedermann, 1928.
 
'''L:''' BL 1, s. 119; BLDMF, s. 44; P. Voswinckel (ed.), Biographisches Lexikon
der hervorragenden Ärzte der letzten 50 Jahre, Hildesheim – Zürich – New
York 2002, 3, s. 150; H. B., in: Prager Abendzeitung 30. 9. 1937; H. B., in:
Bohemia 1. 10. 1937; H. B., in: Prager Tagblatt 1. 10. 1937.
 
Ludmila Hlaváčková
    
    
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1862]]
[[Kategorie:1862]]
[[Kategorie:Krefeld]]
[[Kategorie:Krefeld]]
[[Kategorie:1937]]
[[Kategorie:1937]]
[[Kategorie:Karlovy_Vary]]
[[Kategorie:Karlovy Vary]]

Aktuální verze z 26. 8. 2023, 12:38

Heinrich BOENNECKEN
Narození 24.11.1862
Místo narození Krefeld (Německo)
Úmrtí 28. 9. 1937
Místo úmrtí Karlovy Vary
Povolání 15- Lékaři
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 582
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41950

BOENNECKEN, Heinrich, * 24. 11. 1862 Krefeld (Německo), † 28. 9. 1937 Karlovy Vary, lékař-stomatolog, vysokoškolský pedagog

Medicínu studoval postupně na lékařských fakultách v Bonnu, Berlíně a Freiburgu i. B., kde získal 1886 doktorský titul. Po promoci přijal místo v městské nemocnici v Elberfeldu, v následujícím roce působil jako lodní lékař u severoněmecké společnosti Lloyd. 1887–89 byl asistentem chirurgické kliniky v Rostocku. Následující rok strávil na Pensylvánské univerzitě v USA, kde získal titul doktora dentální chirurgie. 1891 byl aprobován na zubního lékaře v Berlíně a současně se habilitoval ze zubního lékařství na lékařské fakultě v Bonnu. V dubnu 1897 byl jmenován mimořádným profesorem zubního lékařství na německé lékařské fakultě v Praze a přednostou zubolékařského ústavu na fakultní poliklinice. V Praze 2 si otevřel soukromou stomatologickou praxi. 1929 se stal řádným profesorem a zároveň s tím jeho pracoviště začalo fungovat jako klinika zubního lékařství. 1932 byl emeritován. Těžiště B. práce spočívalo v rozsáhlé privátní praxi a ve výchově budoucích zubních lékařů. Odborně se zabýval onemocněním zubní pulpy a dentální sepsí. Napsal 22 drobnějších studií. Po odchodu na odpočinek se věnoval zejména své zálibě v hudbě – klavíru a violoncellu.

D: Über Pulpaamputation, Leipzig 1910; Die Pflege der Zähne. Ein Wegweiser für Jedermann, 1928.

L: BL 1, s. 119; BLDMF, s. 44; P. Voswinckel (ed.), Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte der letzten 50 Jahre, Hildesheim – Zürich – New York 2002, 3, s. 150; H. B., in: Prager Abendzeitung 30. 9. 1937; H. B., in: Bohemia 1. 10. 1937; H. B., in: Prager Tagblatt 1. 10. 1937.

Ludmila Hlaváčková