BRODECKÝ Vilém 1.8.1874-21.1.1950: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BRODECKÝ_Vilém_1.8.1874-21.1.1950)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Vilém BRODECKÝ
| jméno = Vilém BRODECKÝ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Brodecky Vilem portret.jpg
| datum narození = 1.8.1874
| datum narození = 1.8.1874
| místo narození =  
| místo narození = Karlín (Praha)
| datum úmrtí = 21.1.1950
| datum úmrtí = 21.1.1950
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vilém BRODECKÝ
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 187
}}


== Literatura ==
'''BRODECKÝ, Vilém,''' ''* 1. 8. 1874 Karlín (Praha), † 21. 1. 1950 Praha, odborový předák, novinář a politik''
 
Původním povoláním železniční úředník. Od konce 90. let
19. století působil v odborovém hnutí železničářů a jeho tisku
(redaktor časopisu ''Železniční zřízenec'') i v Českoslovanské
sociálně demokratické straně dělnické, kde byl stoupencem
centralistického směru. 1911–18 patřil k představitelům
centralistické České sociálně demokratické strany dělnické
v Rakousku. 1918–33 pracoval jako ústřední tajemník Unie
železničních zaměstnanců, člen generální rady Mezinárodní
federace dopravních zaměstnanců v Amsterodamu. 1919–20
byl členem Československé sociálně demokratické strany
dělnické; v době jejího rozkolu zaujal centristickou pozici,
v prosinci 1920 ze strany vystoupil a stal se spoluzakladatelem
Klubu sociálně demokratických odborových a zájmových
pracovníků v poslanecké sněmovně. V květnu 1921
se podílel na ustavení Neodvislé radikální sociálně demokratické
strany, jež se pak v březnu 1923 spojila s anarchokomunistickou
frakcí Bohuslava Vrbenského, vyloučenou
právě z národně socialistické strany, ve stranu Socialistické
sjednocení. Po rozpadu strany na podzim 1924 se vrátil
do Československé sociálně demokratické strany dělnické
a stal se členem ústředního výkonného výboru; 1938–39
členem Národní strany práce. 1918–20 působil v Revolučním
národním shromáždění, 1920–35 poslancem, 1935–39
senátorem Národního shromáždění. V parlamentu se soustředil
především na obhajobu zájmů státních zaměstnanců.
Za německé okupace spolupracoval s domácí rezistencí
a 1941–45 byl vězněn v nacistických žalářích. Po válce se již
politicky neexponoval.
 
'''L:''' OSND 1/2, s. 755; Kolář Elity, s. 27; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé.
Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005,
s. 37n.
 
Josef Tomeš
   
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:1874]]
[[Kategorie:1874]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1950]]
[[Kategorie:1950]]
[[Kategorie:Praha]]
<gallery>
Brodecky Vilem hrob.PNG|Hrob Viléma Brodeckého na Olšanských hřbitovech v Praze
</gallery>

Aktuální verze z 7. 10. 2019, 14:58

Vilém BRODECKÝ
Narození 1.8.1874
Místo narození Karlín (Praha)
Úmrtí 21.1.1950
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 187
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42042

BRODECKÝ, Vilém, * 1. 8. 1874 Karlín (Praha), † 21. 1. 1950 Praha, odborový předák, novinář a politik

Původním povoláním železniční úředník. Od konce 90. let 19. století působil v odborovém hnutí železničářů a jeho tisku (redaktor časopisu Železniční zřízenec) i v Českoslovanské sociálně demokratické straně dělnické, kde byl stoupencem centralistického směru. 1911–18 patřil k představitelům centralistické České sociálně demokratické strany dělnické v Rakousku. 1918–33 pracoval jako ústřední tajemník Unie železničních zaměstnanců, člen generální rady Mezinárodní federace dopravních zaměstnanců v Amsterodamu. 1919–20 byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické; v době jejího rozkolu zaujal centristickou pozici, v prosinci 1920 ze strany vystoupil a stal se spoluzakladatelem Klubu sociálně demokratických odborových a zájmových pracovníků v poslanecké sněmovně. V květnu 1921 se podílel na ustavení Neodvislé radikální sociálně demokratické strany, jež se pak v březnu 1923 spojila s anarchokomunistickou frakcí Bohuslava Vrbenského, vyloučenou právě z národně socialistické strany, ve stranu Socialistické sjednocení. Po rozpadu strany na podzim 1924 se vrátil do Československé sociálně demokratické strany dělnické a stal se členem ústředního výkonného výboru; 1938–39 členem Národní strany práce. 1918–20 působil v Revolučním národním shromáždění, 1920–35 poslancem, 1935–39 senátorem Národního shromáždění. V parlamentu se soustředil především na obhajobu zájmů státních zaměstnanců. Za německé okupace spolupracoval s domácí rezistencí a 1941–45 byl vězněn v nacistických žalářích. Po válce se již politicky neexponoval.

L: OSND 1/2, s. 755; Kolář Elity, s. 27; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 37n.

Josef Tomeš