BRABEC Adolf 3.5.1875-26.10.1928: Porovnání verzí
(BRABEC_Adolf_3.5.1875-26.10.1928) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Adolf BRABEC | | jméno = Adolf BRABEC | ||
| obrázek = | | obrázek = Brabec Adolf portret.jpg | ||
| datum narození = 3.5.1875 | | datum narození = 3.5.1875 | ||
| místo narození = | | místo narození = Mšec u Slaného | ||
| datum úmrtí = 26.10.1928 | | datum úmrtí = 26.10.1928 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Protivín | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 110 | ||
}} | |||
'''BRABEC, Adolf,''' ''* 3. 5. 1875 Mšec u Slaného, † 26. 10. 1928 Protivín, prozaik, dramatik, básník'' | |||
Studoval na gymnáziích v Českých Budějovicích, v Písku | |||
a v Praze. Následně absolvoval jednoroční vojenskou službu | |||
v řadách rakousko-uherské armády. Poté vstoupil, po vzoru | |||
svého otce, do služeb rodu Schwarzenberků. Prvních devět | |||
let prožil ve Vídni, kde se mj. angažoval v kulturním životě | |||
místní české menšiny. Některé jeho hry měly právě v hlavním | |||
městě mocnářství svou premiéru a byly vydány i v němčině. | |||
Později se B. přestěhoval do jižních Čech. Tam vystřídal řadu | |||
působišť na jednotlivých panstvích schwarzenberského dominia. | |||
Působil mj. v Třeboni a Českém Krumlově. V závěru | |||
života byl pak vrchním správcem knížecího pivovaru v Protivíně. | |||
1928 se oženil, krátce nato však podlehl zápalu plic. | |||
Zápletky B. próz bývaly obvykle založeny na tragickém milostném | |||
sváru, časové a územní zařazení se však mění na základě | |||
autorových zkušeností a inspiračních zdrojů i dobových | |||
nálad a aktuální čtenářské poptávky. V prózách se hojně | |||
věnoval sociálním podmínkám života vídeňských Čechů. | |||
Stálým zdrojem inspirace mu byly rovněž jižní Čechy, zejména | |||
oblast Pošumaví. Po první světové válce se uchyloval | |||
k historické beletrii. Čerpal zejména z rožmberských motivů | |||
a jeho práce měly i funkci historicko-popularizační. | |||
B. poezie se nesla v lyrickém duchu. Obsahovala líčení | |||
osobních citových zklamání, tužeb i sentimentálních úvah | |||
a stesků. V tomto směru jej ovlivnila především tvorba Josefa | |||
Svatopluka Machara a Antonína Klášterského. | |||
'''D:''' básnické sbírky: Dávné dumy, 1894; Jarní violy, 1895; Zvadlé květy, 1896; | |||
Listí padá, 1898; Květy samot, 1904; prózy: Prvosenky, 1895; Vzpomínky | |||
a nálady, 1899; Denní dramata, 1903; Trocnovské plameny, 1924; romány: | |||
Bez ochrany, 1898; Z víru velkoměsta, 1903; Hlubiny, 1904; V bankovním | |||
domě, 1910; Česká Vídeň, 1910; divadelní hry: Na venkově, 1897; Pomsta, | |||
1899; Na statku, 1904; Lékař, 1907; První láska, 1907; Slavnostní řeč, 1908; | |||
Sestra Červeného kříže, 1920; Poslední soud, 1923; Domovina, 1924; Staří | |||
mládenci, 1925. | |||
'''L:''' OSN 28, s. 126; OSND 1/2, s. 705; LČL 1, s. 287; ISN 3, s. 94; KSN | |||
2, s. 68. | |||
Roman Vondra | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
[[Kategorie:Mšec]] | |||
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
[[Kategorie:Protivín]] |
Aktuální verze z 5. 10. 2019, 10:01
Adolf BRABEC | |
Narození | 3.5.1875 |
---|---|
Místo narození | Mšec u Slaného |
Úmrtí | 26.10.1928 |
Místo úmrtí | Protivín |
Povolání | 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 110 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42310 |
BRABEC, Adolf, * 3. 5. 1875 Mšec u Slaného, † 26. 10. 1928 Protivín, prozaik, dramatik, básník
Studoval na gymnáziích v Českých Budějovicích, v Písku a v Praze. Následně absolvoval jednoroční vojenskou službu v řadách rakousko-uherské armády. Poté vstoupil, po vzoru svého otce, do služeb rodu Schwarzenberků. Prvních devět let prožil ve Vídni, kde se mj. angažoval v kulturním životě místní české menšiny. Některé jeho hry měly právě v hlavním městě mocnářství svou premiéru a byly vydány i v němčině. Později se B. přestěhoval do jižních Čech. Tam vystřídal řadu působišť na jednotlivých panstvích schwarzenberského dominia. Působil mj. v Třeboni a Českém Krumlově. V závěru života byl pak vrchním správcem knížecího pivovaru v Protivíně. 1928 se oženil, krátce nato však podlehl zápalu plic.
Zápletky B. próz bývaly obvykle založeny na tragickém milostném sváru, časové a územní zařazení se však mění na základě autorových zkušeností a inspiračních zdrojů i dobových nálad a aktuální čtenářské poptávky. V prózách se hojně věnoval sociálním podmínkám života vídeňských Čechů. Stálým zdrojem inspirace mu byly rovněž jižní Čechy, zejména oblast Pošumaví. Po první světové válce se uchyloval k historické beletrii. Čerpal zejména z rožmberských motivů a jeho práce měly i funkci historicko-popularizační.
B. poezie se nesla v lyrickém duchu. Obsahovala líčení osobních citových zklamání, tužeb i sentimentálních úvah a stesků. V tomto směru jej ovlivnila především tvorba Josefa Svatopluka Machara a Antonína Klášterského.
D: básnické sbírky: Dávné dumy, 1894; Jarní violy, 1895; Zvadlé květy, 1896; Listí padá, 1898; Květy samot, 1904; prózy: Prvosenky, 1895; Vzpomínky a nálady, 1899; Denní dramata, 1903; Trocnovské plameny, 1924; romány: Bez ochrany, 1898; Z víru velkoměsta, 1903; Hlubiny, 1904; V bankovním domě, 1910; Česká Vídeň, 1910; divadelní hry: Na venkově, 1897; Pomsta, 1899; Na statku, 1904; Lékař, 1907; První láska, 1907; Slavnostní řeč, 1908; Sestra Červeného kříže, 1920; Poslední soud, 1923; Domovina, 1924; Staří mládenci, 1925.
L: OSN 28, s. 126; OSND 1/2, s. 705; LČL 1, s. 287; ISN 3, s. 94; KSN 2, s. 68.
Roman Vondra