BŘEZA Rudolf 5.4.1888-2.1.1955: Porovnání verzí
(BŘEZA_Rudolf_5.4.1888-2.1.1955) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Rudolf BŘEZA | | jméno = Rudolf BŘEZA | ||
| obrázek = | | obrázek = Breza Rudolf portret.jpg | ||
| datum narození = 5.4.1888 | | datum narození = 5.4.1888 | ||
| místo narození = | | místo narození = Podolí u Brna | ||
| datum úmrtí = 2.1.1955 | | datum úmrtí = 2.1.1955 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 252 | ||
}} | |||
'''BŘEZA, Rudolf,''' ''* 5. 4. 1888 Podolí u Brna, † 2. 1. 1955 Brno, sochař, účastník 1. odboje'' | |||
Vyučil se v brněnském kamenosochařském závodě A. Tomoly, | |||
1904–07 chodil do pokračovací školy při české Vyšší škole | |||
průmyslové v Brně. Na radu učitelů odešel 1907 studovat | |||
na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, 1912 ji absolvoval | |||
ve speciálce S. Suchardy. 1912–13 byl na studijní cestě | |||
v Mnichově a Paříži. Stipendium Turkovy nadace do Itálie, | |||
které získal za plastiky v Českém Brodě, nemohl využít, protože | |||
vypukla válka. Na podzim 1914 se pokusil nelegálně vycestovat | |||
do neutrálního Dánska k bratrovi, malíři porcelánu. | |||
Na německých hranicích byl zadržen a eskortován do Prahy, | |||
kde po vyšetřování nastoupil vojenskou službu. Na jaře 1915 | |||
byl odvelen s trestným komandem na italskou frontu. Po bitvě | |||
na Soči se dostal v létě 1918 do zajetí a okamžitě se přihlásil | |||
do československých dobrovolnických jednotek. V září | |||
1918 byl zařazen v hodnosti četaře k 34. střeleckému pluku. | |||
Účastnil se bojů o Slovensko (podporučík). 1919 se stal | |||
správcem výtvarných sbírek italské legie Památníku osvobození | |||
(poručík), 1922 požádal o demobilizaci. Byl členem | |||
hodonínského Sdružení výtvarných umělců moravských, | |||
od 1923 Umělecké besedy, od 1929 Klubu výtvarných umělců | |||
Aleš v Brně, spoluzakládal a do 1939 byl místopředsedou | |||
Syndikátu výtvarníků československých. Patřil k dekorativním | |||
sochařům postsymbolické generace, po vzniku ČSR již | |||
anachronní, byl dobrým portrétistou. Díky postavení výtvarníka- | |||
legionáře dostával státní a obecní pomníkové zakázky, | |||
čímž spoluutvářel výtvarné vědomí v meziválečném období. | |||
Přesvědčený čechoslovakista pracoval před Mnichovem programově | |||
pro Slovensko, po 1939 se již nemohl uplatnit. | |||
'''D:''' výstavy: od 1912 vystavoval se Svazem výtvarných umělců moravských; | |||
od 1929 na členských výstavách UB v Praze aj.; sochy: Po koupeli (mramor), | |||
Na rodné hroudě (dřevo), Odchod Komenského (sádra); pomníky: padlým | |||
v rodišti, Rousínově, Nových Zámcích na Slovensku, Vokovicích, Karlíně | |||
(Praha) a České Skalici, popravených legionářů J. Čapka a B. Havleny v Chebu, | |||
9. střeleckého pluku v Mostě, T. G. Masaryka v Dobrovici u Mladé Boleslavi | |||
a Přívoze na Moravě, P. Cingra v Ostravě, M. R. Štefánika v Myjavě, | |||
J. Rumana v Košicích, A. Kalvody ve Šlapanicích, B. Smetany v Olomouci, | |||
O. Ševčíka v Písku, J. Husa v Roudnici, pěšáka J. Kudrny v Praze-Motole | |||
ad.; portrétní busty (mj. F. Křižíka v Praze-Vinohradech), náhrobní plastiky, | |||
pamětní desky, medaile, plakety a ceny; výzdoba Legionářské banky v Praze | |||
(1923) a radnice v Moravské Ostravě (po 1927). | |||
'''L:''' P. Dějev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 306; OSND 1/2, s. 736; Toman 1, | |||
s. 109n.; SČSVU 1, s. 228. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/343840 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
[[Kategorie:Podolí]] | |||
[[Kategorie:1955]] | [[Kategorie:1955]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | |||
<gallery> | |||
Breza Rudolf Smetana.jpg|Pomník Bedřicha Smetany v Olomouci z roku 1925 | |||
Breza Rudolf Hus.jpg|Pomník Mistra Jana Husa v Roudnici nad Labem z roku 1928 | |||
</gallery> |
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 14:17
Rudolf BŘEZA | |
Narození | 5.4.1888 |
---|---|
Místo narození | Podolí u Brna |
Úmrtí | 2.1.1955 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 252 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43019 |
BŘEZA, Rudolf, * 5. 4. 1888 Podolí u Brna, † 2. 1. 1955 Brno, sochař, účastník 1. odboje
Vyučil se v brněnském kamenosochařském závodě A. Tomoly, 1904–07 chodil do pokračovací školy při české Vyšší škole průmyslové v Brně. Na radu učitelů odešel 1907 studovat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, 1912 ji absolvoval ve speciálce S. Suchardy. 1912–13 byl na studijní cestě v Mnichově a Paříži. Stipendium Turkovy nadace do Itálie, které získal za plastiky v Českém Brodě, nemohl využít, protože vypukla válka. Na podzim 1914 se pokusil nelegálně vycestovat do neutrálního Dánska k bratrovi, malíři porcelánu. Na německých hranicích byl zadržen a eskortován do Prahy, kde po vyšetřování nastoupil vojenskou službu. Na jaře 1915 byl odvelen s trestným komandem na italskou frontu. Po bitvě na Soči se dostal v létě 1918 do zajetí a okamžitě se přihlásil do československých dobrovolnických jednotek. V září 1918 byl zařazen v hodnosti četaře k 34. střeleckému pluku. Účastnil se bojů o Slovensko (podporučík). 1919 se stal správcem výtvarných sbírek italské legie Památníku osvobození (poručík), 1922 požádal o demobilizaci. Byl členem hodonínského Sdružení výtvarných umělců moravských, od 1923 Umělecké besedy, od 1929 Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně, spoluzakládal a do 1939 byl místopředsedou Syndikátu výtvarníků československých. Patřil k dekorativním sochařům postsymbolické generace, po vzniku ČSR již anachronní, byl dobrým portrétistou. Díky postavení výtvarníka- legionáře dostával státní a obecní pomníkové zakázky, čímž spoluutvářel výtvarné vědomí v meziválečném období. Přesvědčený čechoslovakista pracoval před Mnichovem programově pro Slovensko, po 1939 se již nemohl uplatnit.
D: výstavy: od 1912 vystavoval se Svazem výtvarných umělců moravských; od 1929 na členských výstavách UB v Praze aj.; sochy: Po koupeli (mramor), Na rodné hroudě (dřevo), Odchod Komenského (sádra); pomníky: padlým v rodišti, Rousínově, Nových Zámcích na Slovensku, Vokovicích, Karlíně (Praha) a České Skalici, popravených legionářů J. Čapka a B. Havleny v Chebu, 9. střeleckého pluku v Mostě, T. G. Masaryka v Dobrovici u Mladé Boleslavi a Přívoze na Moravě, P. Cingra v Ostravě, M. R. Štefánika v Myjavě, J. Rumana v Košicích, A. Kalvody ve Šlapanicích, B. Smetany v Olomouci, O. Ševčíka v Písku, J. Husa v Roudnici, pěšáka J. Kudrny v Praze-Motole ad.; portrétní busty (mj. F. Křižíka v Praze-Vinohradech), náhrobní plastiky, pamětní desky, medaile, plakety a ceny; výzdoba Legionářské banky v Praze (1923) a radnice v Moravské Ostravě (po 1927).
L: P. Dějev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 306; OSND 1/2, s. 736; Toman 1, s. 109n.; SČSVU 1, s. 228.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
-
Pomník Bedřicha Smetany v Olomouci z roku 1925
-
Pomník Mistra Jana Husa v Roudnici nad Labem z roku 1928