CREUTZ Ulrich †1560: Porovnání verzí
(CREUTZ_Ulrich_1516-1560) |
|||
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Ulrich CREUTZ | | jméno = Ulrich CREUTZ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 1560 | | datum úmrtí = 1560 | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 466 |
+ | }} | ||
+ | '''CREUTZ, Ulrich''', ''* ?, † 1560 ?, řezbář, sochař'' | ||
+ | |||
+ | Byl umělcem období pozdní gotiky, který za svými zakázkami | ||
+ | putoval zejména v podkrušnohorské oblasti. Pocházel | ||
+ | patrně z jižního Německa, tam a v Norimberku se mu rovněž | ||
+ | dostalo řemeslného školení. Nelze vyloučit, že se jedná | ||
+ | o osobnost totožnou s Ulrichem Croitzem, jenž vytvořil asi | ||
+ | 1512–14 sochy pro kostel sv. Jiří v Nördlingen. Do Čech | ||
+ | přišel dle Josefa Opitze na pozvání Lobkoviců či Vitzthumů | ||
+ | (též Fictumů). Usadil se v Kadani, působil ve službách Jana | ||
+ | z Lobkovic, krátce, zhruba 1516–20, tam vedl patrně i vlastní | ||
+ | dílnu, z níž vycházela jak díla řezbářská, tak i řada kamenných | ||
+ | náhrobků, na jejichž zhotovování se specializoval. Jeho | ||
+ | práce se vyznačovala vlastními výrazovými rysy, realistickým | ||
+ | pojetím. Ve františkánském kostele v Kadani (františkánů – | ||
+ | observantů) signoval svým jménem i vlastní značkou mramorový | ||
+ | ''náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic'', na němž je | ||
+ | zesnulý vyobrazen jako kostlivec. Je mu připisováno autorství | ||
+ | tzv. ''lobkovického epitafu'' z 1516 a ''epitafu Dětřicha z Vitzthumu'' | ||
+ | z 1517, oba umístěné tamtéž. Kromě toho zhotovil několik | ||
+ | krucifixů nacházejících se také v Kadani a jejím okolí. | ||
+ | Pro kostel ve Vilémově vytvořil ''Madonu s dítětem'', pro kostel | ||
+ | ve Vintířově ''Krista vstavšího z mrtvých'' a dále dřevěné ''reliéfy'' | ||
+ | ''sv. Kateřiny'' a ''sv. Barbory'' umístěné v obci Místo; známý je | ||
+ | jeho krucifix z Nové Vsi u Chomutova či ''Sousoší sv. Anny'' | ||
+ | v kostele v Otvicích. | ||
+ | |||
+ | Pracoval pravděpodobně s pomocníky, a ovlivnil tak tvorbu | ||
+ | v místních i regionálních dílnách, především v Chomutově | ||
+ | a okolí. Na jeho práce navázali v podkrušnohorské oblasti | ||
+ | i sochaři následující generace, reprezentovaní především | ||
+ | Kryštofem Waltrem I. C. bývá ztotožňován s kameníkem | ||
+ | Creutzem, 1521 přijatým za měšťana v saském Halle, který | ||
+ | byl odsud 1525 vypovězen. Jeho tamním vrcholným dílem | ||
+ | byla sochařská výzdoba kazatelny dómu, se značkou jako | ||
+ | na kadaňském náhrobku; zřejmý je i jeho podíl na tzv. ''Kunhutině'' | ||
+ | ''oltáři a na epitafu biskupa Günthera z Bünau'' v Merseburgu. | ||
+ | 1535–36 figuroval jako sochař, placený však většinou | ||
+ | za jednoduché kamenické práce ve stavebních účtech zámku | ||
+ | Hartenfels v Torgau. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Opitz, Gotische Malerei und Plastik Nord-Westböhmens. Katalog der | ||
+ | Austellung von Brüx-Comotau, 1928, s. 534n.; M. Radová-Štiková, K dílu | ||
+ | U. C., in: Umění 16, 1968, s. 72n.; J. Kumstátová, U. C., diplomová práce, | ||
+ | Katedra dějin umění Filozofické fakulty UK Praha, 1974. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/193808 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Ivana Ebelová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1560]] | [[Kategorie:1560]] | ||
+ | <gallery> | ||
+ | Creutz Ulrich tumba.jpg|Tumba Jana II. Hasištejnského pravděpodobně z roku 1516 (Klášterní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků) | ||
+ | Creutz Ulrich epitaf.jpg|Lobkowiczký epitaf pravděpodobně z roku 1516 (Klášterní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků) | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 12. 10. 2019, 12:09
Ulrich CREUTZ | |
Úmrtí | 1560 |
---|---|
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 466 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44162 |
CREUTZ, Ulrich, * ?, † 1560 ?, řezbář, sochař
Byl umělcem období pozdní gotiky, který za svými zakázkami putoval zejména v podkrušnohorské oblasti. Pocházel patrně z jižního Německa, tam a v Norimberku se mu rovněž dostalo řemeslného školení. Nelze vyloučit, že se jedná o osobnost totožnou s Ulrichem Croitzem, jenž vytvořil asi 1512–14 sochy pro kostel sv. Jiří v Nördlingen. Do Čech přišel dle Josefa Opitze na pozvání Lobkoviců či Vitzthumů (též Fictumů). Usadil se v Kadani, působil ve službách Jana z Lobkovic, krátce, zhruba 1516–20, tam vedl patrně i vlastní dílnu, z níž vycházela jak díla řezbářská, tak i řada kamenných náhrobků, na jejichž zhotovování se specializoval. Jeho práce se vyznačovala vlastními výrazovými rysy, realistickým pojetím. Ve františkánském kostele v Kadani (františkánů – observantů) signoval svým jménem i vlastní značkou mramorový náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic, na němž je zesnulý vyobrazen jako kostlivec. Je mu připisováno autorství tzv. lobkovického epitafu z 1516 a epitafu Dětřicha z Vitzthumu z 1517, oba umístěné tamtéž. Kromě toho zhotovil několik krucifixů nacházejících se také v Kadani a jejím okolí. Pro kostel ve Vilémově vytvořil Madonu s dítětem, pro kostel ve Vintířově Krista vstavšího z mrtvých a dále dřevěné reliéfy sv. Kateřiny a sv. Barbory umístěné v obci Místo; známý je jeho krucifix z Nové Vsi u Chomutova či Sousoší sv. Anny v kostele v Otvicích.
Pracoval pravděpodobně s pomocníky, a ovlivnil tak tvorbu v místních i regionálních dílnách, především v Chomutově a okolí. Na jeho práce navázali v podkrušnohorské oblasti i sochaři následující generace, reprezentovaní především Kryštofem Waltrem I. C. bývá ztotožňován s kameníkem Creutzem, 1521 přijatým za měšťana v saském Halle, který byl odsud 1525 vypovězen. Jeho tamním vrcholným dílem byla sochařská výzdoba kazatelny dómu, se značkou jako na kadaňském náhrobku; zřejmý je i jeho podíl na tzv. Kunhutině oltáři a na epitafu biskupa Günthera z Bünau v Merseburgu. 1535–36 figuroval jako sochař, placený však většinou za jednoduché kamenické práce ve stavebních účtech zámku Hartenfels v Torgau.
L: J. Opitz, Gotische Malerei und Plastik Nord-Westböhmens. Katalog der Austellung von Brüx-Comotau, 1928, s. 534n.; M. Radová-Štiková, K dílu U. C., in: Umění 16, 1968, s. 72n.; J. Kumstátová, U. C., diplomová práce, Katedra dějin umění Filozofické fakulty UK Praha, 1974.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Ivana Ebelová