ČÁBELKA Jaroslav 20.10.1906-31.1.1989: Porovnání verzí
(ČÁBELKA_Jaroslav_20.10.1906-30.1.1989) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20.10.1906 | | datum narození = 20.10.1906 | ||
| místo narození = Veletov | | místo narození = Veletov u Kolína | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 31.1.1989 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 14- Hydrolog | | povolání = 14- Hydrolog<br />36- Ostatní průmyslová odvětví<br />61- Pedagog<br /> | ||
36- Ostatní průmyslová odvětví | |||
61- Pedagog | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 503-504 | ||
}} | |||
'''ČÁBELKA, Jaroslav''', ''* 20. 10. 1906 Veletov u Kolína, † 31. 1. 1989 Praha, hydrotechnik, pedagog'' | |||
Obecnou školu absolvoval v rodišti, měšťanskou v Týnci | |||
nad Labem. 1919–27 studoval na reálném gymnáziu v Kolíně | |||
a 1927–32 vodohospodářský obor na Stavební fakultě | |||
ČVUT v Praze (1932 ing.). 1934–35 si rozšířil vzdělání | |||
v kursu leteckého inženýrství s pilotním výcvikem a studiem | |||
aerodynamiky. 1932–34 absolvoval vojenskou službu. Od | |||
1934 se začal věnovat hydrotechnickému výzkumu a záhy | |||
patřil k jeho významným představitelům v Československu. | |||
1934–50 pracoval nejprve jako stipendista, potom aspirant | |||
a vědecký pracovník v Státním ústavu hydrologickém a hydrotechnickém | |||
v Praze, současně byl 1946 jmenován vedoucím oddělení pro výzkum užití vodní energie a inicioval | |||
výstavbu nové hydrotechnické laboratoře. 1951 byl pověřen | |||
zřízením pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského | |||
v Bratislavě, kde zastával funkci zástupce ředitele a od | |||
1952 ředitele. 1952–62 přednášel na Fakultě inženýrského | |||
stavitelství, resp. na Stavební fakultě Slovenské vysoké školy | |||
technické. 1952 obhájil doktorát technických věd, 1953 | |||
habilitační práci a 1955 byl jmenován profesorem. 1953–55 | |||
působil ve vedení školy jako její proděkan; 1956–62 byl vedoucím | |||
katedry hydrotechniky. 1962 se stal řádným profesorem | |||
Stavební fakulty ČVUT v Praze a 1972 členem korespondentem | |||
ČSAV. V poválečné době se podílel na přípravě | |||
několika velkých vodních děl a hydrotechnických staveb | |||
v Československu i v zahraničí (Irák, Jugoslávie, Polsko, Rumunsko | |||
ad.). Navrhoval originální koncepční řešení vodních | |||
děl, racionální konstrukce plavebních komor, jezů a vodních | |||
elektráren, včetně strojního a technického zařízení (např. velká | |||
vodní díla vltavské a vážské kaskády), hydraulické sklopné | |||
konstrukce horních vrat plavebních komor s plněním pod | |||
závorou, které bylo patentováno. Zabýval se i problematikou | |||
vodních staveb s velkým spádem. Předsedal komisím k posouzení | |||
investičních úkolů a zahajovacích projektů vodních | |||
děl Hričov – Mikšová – Považská Bystrica, Krpeľany – Sučany | |||
– Lipovec, Ružín, Drahovce, Skalka, Madunice, Hriňová, | |||
Kružberk a Orlík. Později se ve vědeckovýzkumné a expertní | |||
činnosti orientoval na vnitrozemské vodní cesty a rozvoj | |||
vodní dopravy, podílel se na přípravě a posuzování dopravní | |||
a vodohospodářské soustavy Dunaj – Odra – Labe. Zasloužil | |||
se o modernizaci labsko-vltavské vodní cesty, kde byla použita | |||
jeho progresivní poklopová vrata na všech nových plavebních | |||
komorách. Č. práce vzbudila mimořádný mezinárodní | |||
ohlas. Vědecké poznatky a pedagogické zkušenosti Č. využil | |||
jako autor a spoluautor početných odborných monografií a příruček: ''Hydrotechnické štôlne'' (1960, s J. Menclem), | |||
''Hydrotechnický výzkum'' 1 (1964, s P. Novákem), ''Vodní cesty'' | |||
''a plavba'' (1976), ''Matematické a fyzikální modelování v hydrotechnice'' | |||
''1'' (1987, s P. Gabrielem), vysokoškolských učebnic | |||
a skript ''Hydraulika plavebních komor'' (1955), ''Ekonomické'' | |||
''výpočty pri navrhovaní vodných diel a elektrární'' (1957), ''Využitie'' | |||
''vodnej energie 1–2'' (1958–59), ''Vodné cesty'' (1959), ''Hate'' | |||
(1962, s T. Grandtnerem), ''Vnútrozemské vodné cesty'' (1963), | |||
''Jezy'' (1965, s J. Kunštátským) ad. Publikoval více než sto | |||
vědeckých studií a článků v odborných časopisech a sbornících | |||
''Elektrotechnický obzor'', ''Technická práca'', ''Technický obzor'', | |||
''Vodní hospodářství'', ''Vodní stavitelství'', ''Vodohospodársky časopis'' | |||
aj. Zastával veřejné, společenské a vědecké funkce. Byl předsedou | |||
vodohospodářské sekce vědecké rady na Ministerstvu | |||
lesního a vodního hospodářství ČSR, v ČSAV se stal předsedou | |||
několika komisí pro dopravu, vodní hospodářství, později | |||
spolupracoval při posuzování koncepce řešení nerealizovaného | |||
vodního díla Křivoklát a zásobování vodou jaderné | |||
elektrárny Temelín. Byl dlouholetým členem mezinárodních | |||
organizací IAHR (International Association for Hydraulic | |||
Research) a PIANC (Permanent International Association | |||
of Navigation Congresses). Účastnil se četných domácích | |||
i mezinárodních kongresů a sympozií a přednášel na nich. | |||
Za vědeckou a pedagogickou činnost získal 1966 Řád práce, | |||
1971 stříbrnou a 1976 zlatou Křižíkovu plaketu ČSAV | |||
Za zásluhy o rozvoj technických věd, 1971 zlatou Felberovu | |||
medaili ČVUT a 1981 čestnou plaketu ČSAV Za zásluhy | |||
o vědu a lidstvo. | |||
'''D:''' výběr in: BLS 2, s. 80; studie: Výzkum různých způsobů plnění plavebních | |||
komor, in: Sborník Státního ústavu hydrologického, 1947, s. 53n.; Návrh | |||
rekonstrukce vodní elektrárny na Labi v Hradci Králové, in: Elektrotechnický | |||
obzor 37, 1948, č. 23–24; Examen hydrotechnique du remplissage et de | |||
la vidange du sas de l’écluse de Štěchovice. XVIIe Congrès Internationale de | |||
Navigation, Lisbonne 1949, S. I., Q. 2, s. 79n.; Plavební komora při jezu, | |||
in: Plavební cesty Dunaj – Odra – Labe 10, 1949, č. 1, s. 1n.; Príspevok | |||
hydrotechnického výskumu pre hospodárne riešenie vývarov pod priepadmi | |||
a výpustmi veľkých vodných stavieb, in: Vodohospodársky časopis 2, 1954, | |||
č. 2, s. 139n.; Hydrologické a hydrotechnické výskumné práce pre vodné | |||
dielo Slapy na Vltave, in: Technická práca 7, 1955, č. 6, s. 273n.; Vodné | |||
hospodárstvo a výstavba vodných diel na Slovensku, in: Naša veda 2, 1955, | |||
č. 10, s. 453n., č. 11, s. 494n.; Straty mechanickej energie prepadového lúča | |||
na priepadoch vysokých priehrad, in: Vodohospodársky časopis 4, 1956, č. 2, | |||
s. 82n.; Směry rozvoje vodní dopravy a plavebních cest v ČSSR, in: Práce | |||
ČVUT, řada stavební, 1981, s. 115n.; Hydraulický výzkum vodních děl vltavské | |||
kaskády, in: Vodohospodársky časopis 31, 1983, č. 5, s. 498n. | |||
'''L:''' P. Gabriel, K osmdesátinám prof. Ing. Dr. J. Č., DrSc., člena korešpondenta | |||
ČSAV, in: Vodohospodársky časopis 35, 1987, č. 1, s. 99n.; A. Puzan, In | |||
memoriam prof. Ing. Dr. J. Č., DrSc., člen korešpondent ČSAV, in: tamtéž | |||
37, 1989, č. 4, s. 455n.; ČBS, s. 86; BLS 2, s. 80; Encyclopaedia Beliana 3, | |||
Bratislava 2003, s. 13; Tomeš 1, s. 179. | |||
Ľudmila Ďuranová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 07:13
Jaroslav ČÁBELKA | |
Narození | 20.10.1906 |
---|---|
Místo narození | Veletov u Kolína |
Úmrtí | 31.1.1989 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
14- Hydrolog 36- Ostatní průmyslová odvětví 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 503-504 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44452 |
ČÁBELKA, Jaroslav, * 20. 10. 1906 Veletov u Kolína, † 31. 1. 1989 Praha, hydrotechnik, pedagog
Obecnou školu absolvoval v rodišti, měšťanskou v Týnci nad Labem. 1919–27 studoval na reálném gymnáziu v Kolíně a 1927–32 vodohospodářský obor na Stavební fakultě ČVUT v Praze (1932 ing.). 1934–35 si rozšířil vzdělání v kursu leteckého inženýrství s pilotním výcvikem a studiem aerodynamiky. 1932–34 absolvoval vojenskou službu. Od 1934 se začal věnovat hydrotechnickému výzkumu a záhy patřil k jeho významným představitelům v Československu. 1934–50 pracoval nejprve jako stipendista, potom aspirant a vědecký pracovník v Státním ústavu hydrologickém a hydrotechnickém v Praze, současně byl 1946 jmenován vedoucím oddělení pro výzkum užití vodní energie a inicioval výstavbu nové hydrotechnické laboratoře. 1951 byl pověřen zřízením pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského v Bratislavě, kde zastával funkci zástupce ředitele a od 1952 ředitele. 1952–62 přednášel na Fakultě inženýrského stavitelství, resp. na Stavební fakultě Slovenské vysoké školy technické. 1952 obhájil doktorát technických věd, 1953 habilitační práci a 1955 byl jmenován profesorem. 1953–55 působil ve vedení školy jako její proděkan; 1956–62 byl vedoucím katedry hydrotechniky. 1962 se stal řádným profesorem Stavební fakulty ČVUT v Praze a 1972 členem korespondentem ČSAV. V poválečné době se podílel na přípravě několika velkých vodních děl a hydrotechnických staveb v Československu i v zahraničí (Irák, Jugoslávie, Polsko, Rumunsko ad.). Navrhoval originální koncepční řešení vodních děl, racionální konstrukce plavebních komor, jezů a vodních elektráren, včetně strojního a technického zařízení (např. velká vodní díla vltavské a vážské kaskády), hydraulické sklopné konstrukce horních vrat plavebních komor s plněním pod závorou, které bylo patentováno. Zabýval se i problematikou vodních staveb s velkým spádem. Předsedal komisím k posouzení investičních úkolů a zahajovacích projektů vodních děl Hričov – Mikšová – Považská Bystrica, Krpeľany – Sučany – Lipovec, Ružín, Drahovce, Skalka, Madunice, Hriňová, Kružberk a Orlík. Později se ve vědeckovýzkumné a expertní činnosti orientoval na vnitrozemské vodní cesty a rozvoj vodní dopravy, podílel se na přípravě a posuzování dopravní a vodohospodářské soustavy Dunaj – Odra – Labe. Zasloužil se o modernizaci labsko-vltavské vodní cesty, kde byla použita jeho progresivní poklopová vrata na všech nových plavebních komorách. Č. práce vzbudila mimořádný mezinárodní ohlas. Vědecké poznatky a pedagogické zkušenosti Č. využil jako autor a spoluautor početných odborných monografií a příruček: Hydrotechnické štôlne (1960, s J. Menclem), Hydrotechnický výzkum 1 (1964, s P. Novákem), Vodní cesty a plavba (1976), Matematické a fyzikální modelování v hydrotechnice 1 (1987, s P. Gabrielem), vysokoškolských učebnic a skript Hydraulika plavebních komor (1955), Ekonomické výpočty pri navrhovaní vodných diel a elektrární (1957), Využitie vodnej energie 1–2 (1958–59), Vodné cesty (1959), Hate (1962, s T. Grandtnerem), Vnútrozemské vodné cesty (1963), Jezy (1965, s J. Kunštátským) ad. Publikoval více než sto vědeckých studií a článků v odborných časopisech a sbornících Elektrotechnický obzor, Technická práca, Technický obzor, Vodní hospodářství, Vodní stavitelství, Vodohospodársky časopis aj. Zastával veřejné, společenské a vědecké funkce. Byl předsedou vodohospodářské sekce vědecké rady na Ministerstvu lesního a vodního hospodářství ČSR, v ČSAV se stal předsedou několika komisí pro dopravu, vodní hospodářství, později spolupracoval při posuzování koncepce řešení nerealizovaného vodního díla Křivoklát a zásobování vodou jaderné elektrárny Temelín. Byl dlouholetým členem mezinárodních organizací IAHR (International Association for Hydraulic Research) a PIANC (Permanent International Association of Navigation Congresses). Účastnil se četných domácích i mezinárodních kongresů a sympozií a přednášel na nich. Za vědeckou a pedagogickou činnost získal 1966 Řád práce, 1971 stříbrnou a 1976 zlatou Křižíkovu plaketu ČSAV Za zásluhy o rozvoj technických věd, 1971 zlatou Felberovu medaili ČVUT a 1981 čestnou plaketu ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo.
D: výběr in: BLS 2, s. 80; studie: Výzkum různých způsobů plnění plavebních komor, in: Sborník Státního ústavu hydrologického, 1947, s. 53n.; Návrh rekonstrukce vodní elektrárny na Labi v Hradci Králové, in: Elektrotechnický obzor 37, 1948, č. 23–24; Examen hydrotechnique du remplissage et de la vidange du sas de l’écluse de Štěchovice. XVIIe Congrès Internationale de Navigation, Lisbonne 1949, S. I., Q. 2, s. 79n.; Plavební komora při jezu, in: Plavební cesty Dunaj – Odra – Labe 10, 1949, č. 1, s. 1n.; Príspevok hydrotechnického výskumu pre hospodárne riešenie vývarov pod priepadmi a výpustmi veľkých vodných stavieb, in: Vodohospodársky časopis 2, 1954, č. 2, s. 139n.; Hydrologické a hydrotechnické výskumné práce pre vodné dielo Slapy na Vltave, in: Technická práca 7, 1955, č. 6, s. 273n.; Vodné hospodárstvo a výstavba vodných diel na Slovensku, in: Naša veda 2, 1955, č. 10, s. 453n., č. 11, s. 494n.; Straty mechanickej energie prepadového lúča na priepadoch vysokých priehrad, in: Vodohospodársky časopis 4, 1956, č. 2, s. 82n.; Směry rozvoje vodní dopravy a plavebních cest v ČSSR, in: Práce ČVUT, řada stavební, 1981, s. 115n.; Hydraulický výzkum vodních děl vltavské kaskády, in: Vodohospodársky časopis 31, 1983, č. 5, s. 498n.
L: P. Gabriel, K osmdesátinám prof. Ing. Dr. J. Č., DrSc., člena korešpondenta ČSAV, in: Vodohospodársky časopis 35, 1987, č. 1, s. 99n.; A. Puzan, In memoriam prof. Ing. Dr. J. Č., DrSc., člen korešpondent ČSAV, in: tamtéž 37, 1989, č. 4, s. 455n.; ČBS, s. 86; BLS 2, s. 80; Encyclopaedia Beliana 3, Bratislava 2003, s. 13; Tomeš 1, s. 179.
Ľudmila Ďuranová