DOSTÁL Alois 2.7.1858-13.6.1934: Porovnání verzí
(DOSTÁL_Alois_2.7.1858-13.6.1934) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Alois DOSTÁL | | jméno = Alois DOSTÁL | ||
| obrázek = | | obrázek = Dostal Alois portret.JPG | ||
| datum narození = 2.7.1858 | | datum narození = 2.7.1858 | ||
| místo narození = | | místo narození = Kvasiny u Rychnova nad Kněžnou | ||
| datum úmrtí = 13.6.1934 | | datum úmrtí = 13.6.1934 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Český Brod | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista<br />63- Spisovatel<br /> | ||
50- Náboženský publicista | |||
63- Spisovatel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 323-324 | ||
}} | |||
'''DOSTÁL, Alois''', ''* 2. 7. 1858 Kvasiny u Rychnova nad Kněžnou, † 13. 6. 1934 Český Brod, římskokatolický kněz, prozaik, dramatik, redaktor'' | |||
Narodil se v rodině zedníka a podhorského chalupníka. 1879 | |||
maturoval na reálném gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, | |||
bohosloví studoval v pražském semináři, vysvěcen na kněze byl | |||
1883. Od téhož roku působil jako kaplan v Horním Stupně | |||
na Plzeňsku, od 1890 na Velízi na Křivoklátsku, kde se 1892 | |||
stal farářem. 1894 obdržel faru v Křečovicích u Neveklova, | |||
od 1906 do konce života byl farářem (později děkanem a konzistorním | |||
radou) v Úvalech u Prahy. Zemřel v nemocnici | |||
v Českém Brodě, pohřben byl na úvalském hřbitově. | |||
Obětavě se věnoval národovecké činnosti, pořádal osvětové | |||
přednášky, organizoval čtenářské besedy, ochotnické spolky | |||
a turistické hnutí. Hojně přispíval do konzervativních a staročeských | |||
periodik, a to jak prózami, tak teologickými příspěvky, | |||
fejetony a referáty. Politicky se orientoval na katolicko-národní stranu, reprezentoval pravici, odmítající katolický modernismus a odsuzující náboženskou reformaci. V tomto | |||
duchu redigoval 1914–25 časopis ''Vlast'' a vydával kalendáře: | |||
''Velký národní kalendář pro čas a věčnost'', ''Mariánský kalendář'' | |||
''pro lid katolický'' a ''Svatá rodina''. Spolupracoval na Národopisné | |||
výstavě českoslovanské 1895. | |||
Do literatury vstoupil za studií, kdy debutoval v časopise | |||
''Blahověst'' epigonskými verši, od 1880 se věnoval výhradně próze | |||
a hrám pro ochotníky. Jeho rozsáhlé dílo, obsahující kolem | |||
dvou set knižních a množství časopiseckých titulů, lze rozdělit | |||
do tří částí: jedna zahrnuje prózy z venkovského a maloměstského | |||
prostředí, druhá prózy mravoličné a třetí historické. | |||
Většího zdaru než jako romanopisec a příležitostný dramatik | |||
dosahoval D. jako rutinovaný povídkář. V oboru realistické | |||
venkovské a maloměstské prózy nepřekročil nižší průměr, nešlo | |||
mu ani o umělecký tvar, ani o národní ideu, nýbrž o etnografický | |||
obrázek s jednoduchou dějovou osnovou, přístupnou | |||
lidovým vrstvám. Zato v mravoličné povídce, navazující | |||
na odkaz jeho přítele, solnického faráře J. Ehrenbergra, neměl | |||
srovnatelného konkurenta: uměl vychovávat slovem, prostřednictvím | |||
příkladů pozitivně působil i na mládež. Jako autor | |||
historické prózy byl oblíben jen u konfesionálně blízkých | |||
čtenářů, neboť zůstal poplatný katolickému výkladu národní | |||
minulosti. Jeho dějepisné povídky určené mládeži neodpovídaly | |||
již svou didaktičností a sentimentálností programu české | |||
literatury pro děti. Specifickým rysem celé D. tvorby byl | |||
sociologizující zájem o život drobných řemeslníků, domkářů | |||
i dělníků, jímž reagoval na soudobé požadavky, kladené literárně | |||
činným duchovním. Křesťanskou sociologií se zabýval | |||
i jako publicista. Patřil k čelným a hojně čteným prozaikům | |||
lidového zaměření přelomu 19. a 20. století. | |||
'''L:''' OSN 7, s. 870; OSND 2/1, s. 226; LČL 1, s. 587–589 (kde neúplná | |||
bibliografie). | |||
'''P:''' LA PNP Praha (kde pozůstalost). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/161357 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
Řádek 18: | Řádek 75: | ||
[[Kategorie:1858]] | [[Kategorie:1858]] | ||
[[Kategorie:Kvasiny]] | |||
[[Kategorie:1934]] | [[Kategorie:1934]] | ||
[[Kategorie:Český Brod]] |
Aktuální verze z 2. 1. 2020, 12:14
Alois DOSTÁL | |
| |
Narození | 2.7.1858 |
---|---|
Místo narození | Kvasiny u Rychnova nad Kněžnou |
Úmrtí | 13.6.1934 |
Místo úmrtí | Český Brod |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 323-324 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45730 |
DOSTÁL, Alois, * 2. 7. 1858 Kvasiny u Rychnova nad Kněžnou, † 13. 6. 1934 Český Brod, římskokatolický kněz, prozaik, dramatik, redaktor
Narodil se v rodině zedníka a podhorského chalupníka. 1879 maturoval na reálném gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, bohosloví studoval v pražském semináři, vysvěcen na kněze byl 1883. Od téhož roku působil jako kaplan v Horním Stupně na Plzeňsku, od 1890 na Velízi na Křivoklátsku, kde se 1892 stal farářem. 1894 obdržel faru v Křečovicích u Neveklova, od 1906 do konce života byl farářem (později děkanem a konzistorním radou) v Úvalech u Prahy. Zemřel v nemocnici v Českém Brodě, pohřben byl na úvalském hřbitově.
Obětavě se věnoval národovecké činnosti, pořádal osvětové přednášky, organizoval čtenářské besedy, ochotnické spolky a turistické hnutí. Hojně přispíval do konzervativních a staročeských periodik, a to jak prózami, tak teologickými příspěvky, fejetony a referáty. Politicky se orientoval na katolicko-národní stranu, reprezentoval pravici, odmítající katolický modernismus a odsuzující náboženskou reformaci. V tomto duchu redigoval 1914–25 časopis Vlast a vydával kalendáře: Velký národní kalendář pro čas a věčnost, Mariánský kalendář pro lid katolický a Svatá rodina. Spolupracoval na Národopisné výstavě českoslovanské 1895.
Do literatury vstoupil za studií, kdy debutoval v časopise Blahověst epigonskými verši, od 1880 se věnoval výhradně próze a hrám pro ochotníky. Jeho rozsáhlé dílo, obsahující kolem dvou set knižních a množství časopiseckých titulů, lze rozdělit do tří částí: jedna zahrnuje prózy z venkovského a maloměstského prostředí, druhá prózy mravoličné a třetí historické. Většího zdaru než jako romanopisec a příležitostný dramatik dosahoval D. jako rutinovaný povídkář. V oboru realistické venkovské a maloměstské prózy nepřekročil nižší průměr, nešlo mu ani o umělecký tvar, ani o národní ideu, nýbrž o etnografický obrázek s jednoduchou dějovou osnovou, přístupnou lidovým vrstvám. Zato v mravoličné povídce, navazující na odkaz jeho přítele, solnického faráře J. Ehrenbergra, neměl srovnatelného konkurenta: uměl vychovávat slovem, prostřednictvím příkladů pozitivně působil i na mládež. Jako autor historické prózy byl oblíben jen u konfesionálně blízkých čtenářů, neboť zůstal poplatný katolickému výkladu národní minulosti. Jeho dějepisné povídky určené mládeži neodpovídaly již svou didaktičností a sentimentálností programu české literatury pro děti. Specifickým rysem celé D. tvorby byl sociologizující zájem o život drobných řemeslníků, domkářů i dělníků, jímž reagoval na soudobé požadavky, kladené literárně činným duchovním. Křesťanskou sociologií se zabýval i jako publicista. Patřil k čelným a hojně čteným prozaikům lidového zaměření přelomu 19. a 20. století.
L: OSN 7, s. 870; OSND 2/1, s. 226; LČL 1, s. 587–589 (kde neúplná bibliografie).
P: LA PNP Praha (kde pozůstalost).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera