DAUBLEBSKÝ ze Sternecku Robert 7.2.1839-19.11.1910: Porovnání verzí
(DAUBLEBSKÝ_ze_Sternecku_Robert_7.2.1839-19.11.1910) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Robert DAUBLEBSKÝ ze Sternecku | | jméno = Robert DAUBLEBSKÝ ze Sternecku | ||
| obrázek = | | obrázek = Daublebsky Robert portret.jpg | ||
| datum narození = 7.2.1839 | | datum narození = 7.2.1839 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 19.11.1910 | | datum úmrtí = 19.11.1910 | ||
| místo úmrtí = Vídeň | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| povolání = 13- Geodet nebo kartograf | | povolání = 13- Geodet nebo kartograf<br />2- Fyzik | ||
2- Fyzik | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 135 | ||
}} | |||
'''DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Robert''' ''(též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 7. 2. 1839 Praha, † 19. 11. 1910 Vídeň (Rakousko), geodet, geograf, geofyzik, astronom'' | |||
Pocházel z českobudějovické rodiny erbovních měšťanů, jeho | |||
otec Jakub Josef D. (1800–1878) byl advokátem, matka Marie, | |||
roz. Kalinová z Jäthensteinu. Rodina bydlela na Starém Městě. | |||
Ze sourozenců vynikl nejstarší bratr Mořic (1834–1917), generálmajor | |||
a vojenský velitel Vídně, sestra Marie se provdala | |||
za hudebního skladatele Viléma Blodka (1834–1874). D. vystudoval | |||
v Praze reálku a v květnu 1859 narukoval jako kadet | |||
k pěšímu pluku, s nímž se zakrátko účastnil bitev u Magenty | |||
a Solferina. 1862 byl přidělen Vojenskému zeměpisnému | |||
ústavu ve Vídni, za války 1866 ke štábu Severní armády. Ve | |||
vídeňském ústavu sloužil přes čtyřicet let a postupně stoupal | |||
po žebříčku vojenských hodností. 1880–94 vedl jeho hvězdárnu, | |||
1904–06 astronomicko-geodetický odbor. Při odchodu | |||
do důchodu byl povýšen na generálmajora (1905). | |||
D. prováděl především úhlová a azimutální měření po celém | |||
území rakousko-uherského mocnářství. Výsledky sloužily | |||
zejména pro konstrukci matematické sítě pro III. vojenské | |||
mapování, z něhož vycházely také speciální mapy v měřítku | |||
1:75 000. Na mnoha místech opravil dosavadní geodetické | |||
sítě, mj. i v Praze. Nově určil polohu pražské klementinské | |||
hvězdárny (1876). Celoživotním dílem D. bylo vytvoření nové | |||
triangulační sítě mocnářství. Spolupracoval s K. Kořistkou při | |||
výškopisných měřeních a společně publikovali výsledky pod | |||
názvem ''Seznam výšek v Čechách, jež v létech 1877–1879 vojenským'' | |||
''zeměpisným ústavem trigonometricky stanoveny byly''. | |||
Zvláště významný byl D. výzkum zemské tíže, pro jejíž měření | |||
navrhl několik nových, přesnějších přístrojů. Další geodetická | |||
a tíhová měření prováděl D. po celé Evropě, od Karpat | |||
po Londýn a od baltského pobřeží po jihoitalské Otranto. | |||
Zastupoval Rakousko-Uhersko při jednáních o délce zeměpisného | |||
stupně (1882). Prováděl i geofyzikální měření v dolech | |||
v Příbrami (v hloubce přes 1 000 m), Jáchymově, Kutné Hoře | |||
a Idriji (Slovinsko). Jako první rozpoznal odchylky kompasové | |||
střelky na hoře Říp a vysvětlil jejich příčinu. | |||
Vědecká práce D. byla oceněna mnoha řády a čestnými členstvími | |||
doma i v zahraničí; patřil k dopisujícím členům KČSN | |||
a Rakouské akademie věd. | |||
'''D:''' Seznam výšek v Čechách, jež v létech 1877–1879 vojenským zeměpisným | |||
ústavem trigonometricky stanoveny byly, 1884 (spolu s K. Kořistkou); Das | |||
neue Dreiecknetz I. Ordnung der österreich-ungarischen Monarchie, 1887; | |||
Bestimmung der Intensität der Schwerkraft in Böhmen, 1890. | |||
'''L:''' OSN 7, s. 883; Zeitschrift für praktische Geologie, Juli 1899, s. 270; | |||
F. Köhler, R. D. ze S., in: Sborník České společnosti zeměvědné 16, 1910, | |||
s. 209–221; MSN 6, s. 965; BL 1, s. 234; M. Semík, O Češích v bývalém | |||
vojenském zeměpisném ústavu vídeňském, in: Sborník československé společnosti | |||
zeměpisné 64, 1959, s. 233–234; ÖBL 1, s. 171 (kde soupis díla); | |||
J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, | |||
1998, s. 126; Tomeš 3, s. 196; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 95; | |||
J. Martínek, Geografové v českých zemích 1800–1945 (biografický slovník), | |||
2008, s. 79–80. | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:13- Geodet nebo kartograf]] | [[Kategorie:13- Geodet nebo kartograf]] | ||
Aktuální verze z 10. 11. 2019, 18:00
| Robert DAUBLEBSKÝ ze Sternecku | |
 | |
| Narození | 7.2.1839 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 19.11.1910 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
13- Geodet nebo kartograf 2- Fyzik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 135 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45776 |
DAUBLEBSKÝ ze Sternecku, Robert (též DOUBLEBSKÝ, DOUDLEBSKÝ), * 7. 2. 1839 Praha, † 19. 11. 1910 Vídeň (Rakousko), geodet, geograf, geofyzik, astronom
Pocházel z českobudějovické rodiny erbovních měšťanů, jeho otec Jakub Josef D. (1800–1878) byl advokátem, matka Marie, roz. Kalinová z Jäthensteinu. Rodina bydlela na Starém Městě. Ze sourozenců vynikl nejstarší bratr Mořic (1834–1917), generálmajor a vojenský velitel Vídně, sestra Marie se provdala za hudebního skladatele Viléma Blodka (1834–1874). D. vystudoval v Praze reálku a v květnu 1859 narukoval jako kadet k pěšímu pluku, s nímž se zakrátko účastnil bitev u Magenty a Solferina. 1862 byl přidělen Vojenskému zeměpisnému ústavu ve Vídni, za války 1866 ke štábu Severní armády. Ve vídeňském ústavu sloužil přes čtyřicet let a postupně stoupal po žebříčku vojenských hodností. 1880–94 vedl jeho hvězdárnu, 1904–06 astronomicko-geodetický odbor. Při odchodu do důchodu byl povýšen na generálmajora (1905).
D. prováděl především úhlová a azimutální měření po celém území rakousko-uherského mocnářství. Výsledky sloužily zejména pro konstrukci matematické sítě pro III. vojenské mapování, z něhož vycházely také speciální mapy v měřítku 1:75 000. Na mnoha místech opravil dosavadní geodetické sítě, mj. i v Praze. Nově určil polohu pražské klementinské hvězdárny (1876). Celoživotním dílem D. bylo vytvoření nové triangulační sítě mocnářství. Spolupracoval s K. Kořistkou při výškopisných měřeních a společně publikovali výsledky pod názvem Seznam výšek v Čechách, jež v létech 1877–1879 vojenským zeměpisným ústavem trigonometricky stanoveny byly. Zvláště významný byl D. výzkum zemské tíže, pro jejíž měření navrhl několik nových, přesnějších přístrojů. Další geodetická a tíhová měření prováděl D. po celé Evropě, od Karpat po Londýn a od baltského pobřeží po jihoitalské Otranto. Zastupoval Rakousko-Uhersko při jednáních o délce zeměpisného stupně (1882). Prováděl i geofyzikální měření v dolech v Příbrami (v hloubce přes 1 000 m), Jáchymově, Kutné Hoře a Idriji (Slovinsko). Jako první rozpoznal odchylky kompasové střelky na hoře Říp a vysvětlil jejich příčinu.
Vědecká práce D. byla oceněna mnoha řády a čestnými členstvími doma i v zahraničí; patřil k dopisujícím členům KČSN a Rakouské akademie věd.
D: Seznam výšek v Čechách, jež v létech 1877–1879 vojenským zeměpisným ústavem trigonometricky stanoveny byly, 1884 (spolu s K. Kořistkou); Das neue Dreiecknetz I. Ordnung der österreich-ungarischen Monarchie, 1887; Bestimmung der Intensität der Schwerkraft in Böhmen, 1890.
L: OSN 7, s. 883; Zeitschrift für praktische Geologie, Juli 1899, s. 270; F. Köhler, R. D. ze S., in: Sborník České společnosti zeměvědné 16, 1910, s. 209–221; MSN 6, s. 965; BL 1, s. 234; M. Semík, O Češích v bývalém vojenském zeměpisném ústavu vídeňském, in: Sborník československé společnosti zeměpisné 64, 1959, s. 233–234; ÖBL 1, s. 171 (kde soupis díla); J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 126; Tomeš 3, s. 196; Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 95; J. Martínek, Geografové v českých zemích 1800–1945 (biografický slovník), 2008, s. 79–80.
Jiří Martínek