ETGENS Jan Jiří 6.4.1691-21.1.1757: Porovnání verzí
(ETGENS_Jan_Jiří_6.4.1691-21.1.1757) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Jan Jiří ETGENS | | jméno = Jan Jiří ETGENS | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.4.1691 | | datum narození = 6.4.1691 (datum křtu) | ||
| místo narození = | | místo narození = Brno | ||
| datum úmrtí = 21.1.1757 | | datum úmrtí = 21.1.1757 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 25 | ||
}} | |||
'''ETGENS, Jan Jiří''' ''(též EDTGENS, Johannes Georg), * 6. 4. (datum křtu) 1691 Brno, † 21. 1. 1757 Brno, malíř, freskař'' | |||
Byl synem jircháře Friedricha E. a Marie. O jeho mládí a životě | |||
se dochovalo málo písemných zpráv. První malířské | |||
vzdělání získal v rodišti pravděpodobně u freskaře Františka | |||
Řehoře Ignáce Ecksteina, jednoho z představitelů pozzovského | |||
iluzionismu v českých zemích. 1719–24 podnikl studijní | |||
cestu do Itálie: v Římě se učil u Sebastiana Concy a studoval | |||
dílo dalších mistrů, např. A. Pozza, jehož vyznavačem se později | |||
stal, C. Marattiho, F. Solimeny a G. B. Gaulliho. Italští | |||
klasicizující freskaři přispěli k vytvoření E. vlastní manýry. | |||
Vrátil se do Brna, zřejmě zhotovil mistrovský kus a byl přijat | |||
do bratrstva sv. Lukáše malířů a sochařů, 1733 získal měšťanské | |||
právo. Prosadil se jako vyhledávaný umělec. 1725–56 se | |||
věnoval četným zakázkám, velkým nástěnným malbám a závěsným | |||
oltářním obrazům od církevních objednavatelů (mj. | |||
cisterciáci, benediktini, premonstráti, minorité, augustiniáni, | |||
jezuité, pauláni, piaristé). | |||
Patřil k významným představitelům barokního malířství na | |||
Moravě, avšak předním českým a rakouským umělcům své | |||
doby se nevyrovnal. Byl konzervativní ve výtvarném vyjádření, | |||
nechyboval v malířském projevu a pracoval za nepřemrštěnou | |||
cenu. V působivých freskových výmalbách zvládal | |||
přísnou a jasně členěnou kompozici velkých formátů, jež | |||
zaplňoval značným množstvím figur a neopouštěl sytý kompaktní | |||
kolorit. Architektonickou složku redukoval a po 1735 | |||
nahrazoval malovaným dekorativním rámcem, vyhýbal se | |||
krajinným scenériím a typizaci jednotlivých postav. Některé | |||
nedostatky obrazů mohly způsobit pozdější zásahy a přemalby. | |||
1738–40 byl spolu s Ecksteinem představeným bratrstva | |||
sv. Lukáše. 1739 podal návrh na zřízení umělecké akademie, | |||
který úředníci magistrátu zamítli. Mezi jeho žáky patřil mj. | |||
sochař Ondřej Schweigl. 1729 koupil otcovský dům se zahradou | |||
v Koželužské ulici (dnes Skořepka) v Praze, 1738 vinice | |||
v Černých Polích (Brno) a 1744 dům v Minoritské ulici | |||
(tamtéž). Byl ženatý s Annou. 1745 poslal prvorozeného syna | |||
Frantze na vídeňskou akademii. Většinu majetku odkázal synovi | |||
a dcerám Marii Anně a Johanně. Byl pohřben v kapli | |||
sv. Mořice v kostele sv. Jakuba v Brně. | |||
'''D:''' výběr: fresky v klášterních a poutních kostelech: Velehrad, bazilika Nanebevzetí | |||
P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje, boční kaple, 1725–33; Rajhrad | |||
u Brna, opatský chrám sv. Petra a Pavla, čtyři kupole, freska v presbytáři (nahrazena | |||
jinou od J. Winterhaldera), knihovně (opravena týmž), 1726–29, | |||
1735; Olomouc/Hradisko, letní sál a dva přijímací pokoje i přilehlý kostel | |||
sv. Štěpána, 1732; Brno, minoritský chrám sv. Janů, hlavní loď, 1733; Brno, | |||
Zvěstování P. Marie a sv. Tomáše, kaple mrtvých a opatská, 1736; Vranov | |||
u Brna, Narození P. Marie, hlavní loď, kostelní průčelí (zničeno při přestavbě), | |||
stropy refektáře, přijímacího pokoje a knihovny (zničeno), 1737–38, | |||
1745; Křtiny u Brna, chrám Jména P. Marie, hlavní loď, 1745–47; Brno-Zábrdovice, Nanebevzetí P. Marie, kaple P. Marie Čenstochovské, 1755–56; | |||
fresky v dalších kostelech a palácích: Brno, strop a sakristie radniční kaple | |||
sv. Martina, 1729 (zničena); Konice, letní premonstrátská rezidence, jídelna, | |||
před 1733; Luleč, kostel sv. Isidora, 1741; Kroměříž, piaristický kostel | |||
sv. Jana Křtitele (dokončil J. Stern), biskupský kostel sv. Mořice, Schrattenbachova | |||
Bolestná kaple včetně kaple emeritního domu, 1750; kostelní oltářní | |||
obrazy: Velehrad, dva kusy pro tzv. královskou kapli, 1725–33; Rajhrad, šest | |||
kusů, 1726–29; Brno, sv. Janů, pět blíže neurčených kusů, 1733? (nezvěstné); | |||
Vranov u Brna, jeden kus, 1737–38; Luleč, tři kusy, 1741; Jihlava, minoritský | |||
kostel Nanebevzetí P. Marie, hlavní oltářní obraz, 1745; Křtiny, jeden | |||
kus, před 1750; jiné práce: autoportrét, 1739? (uložen v MZM Brno). | |||
'''L:''' J. Smejkalová, J. J. E. a freska „Stolování sv. Rodiny“ v hlavním sále bývalé | |||
premonstrátské rezidence v Konici, 2005 (bakalářská diplomová práce, | |||
FF MU, Brno); M. Trlíková, Malířská a sochařská výzdoba kaple Panny Marie | |||
Čenstochovské v Brně-Zábrdovicích, 2008 (bakalářská diplomová práce, | |||
FF MU, Brno); M. Cigánková, J. J. E. Malířská výzdoba kaple sv. Jana Nepomuckého | |||
v emeritním domě v Kroměříži, 2010 (bakalářská diplomová práce, | |||
FF MU, Brno); K. Filipiová, „Regina sanctorum omnium“. Malířská výzdoba | |||
poutního chrámu Jména Panny Marie ve Křtinách, 2007 (magisterská diplomová | |||
práce, FF MU, Brno); F. Komárek, Vznik a vývoj malířského bratrstva | |||
sv. Lukáše v Brně v 1. polovině 18. století, 2007 (magisterská diplomová práce, | |||
FF MU, Brno); A. Tkadlecová, Nástěnná malířská výzdoba klášterního | |||
kostela na Velehradě, 2008 (magisterská diplomová práce, FF MU, Brno); | |||
J. Antošová, J. J. E. – kostel sv. Janů v Brně, Vranov u Brna, Čenstochovská | |||
kaple v Brně-Zábrdovicích. Brněnská díla v umělcově tvorbě, 2009 (magisterská | |||
diplomová práce, FF MU, Brno, se soupisy díla, pramenů a literatury); | |||
výběr: Toman 1, s. 252; BL 1, s. 320; NEČVU, s. 167; J. Muk – E. Šimánková, | |||
ABC kulturních památek Československa, 1985, passim; DČVU 2/2, | |||
s. 618–621 a passim; Z. Fišer – J. Kroupa, Kroměříž. Průvodce městem, | |||
1991, s. 57–61; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, | |||
s. 175–183, 244; 2, 1999, s. 95, 161, 232 a passim; I. Krsek a kol., Umění | |||
baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 126, 309–311, 477, 482 a passim. | |||
'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 sbírka matrik, kniha č. 16 860, řkt. f. ú. Brno – | |||
sv. Jakub, matrika nar. X (1689–1704), kniha 141. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/325101 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Miroslava Kyselá, Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1691]] | [[Kategorie:1691]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | |||
[[Kategorie:1757]] | [[Kategorie:1757]] | ||
[[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 11. 11. 2019, 16:51
Jan Jiří ETGENS | |
Narození | 6.4.1691 (datum křtu) |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 21.1.1757 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 25 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46327 |
ETGENS, Jan Jiří (též EDTGENS, Johannes Georg), * 6. 4. (datum křtu) 1691 Brno, † 21. 1. 1757 Brno, malíř, freskař
Byl synem jircháře Friedricha E. a Marie. O jeho mládí a životě se dochovalo málo písemných zpráv. První malířské vzdělání získal v rodišti pravděpodobně u freskaře Františka Řehoře Ignáce Ecksteina, jednoho z představitelů pozzovského iluzionismu v českých zemích. 1719–24 podnikl studijní cestu do Itálie: v Římě se učil u Sebastiana Concy a studoval dílo dalších mistrů, např. A. Pozza, jehož vyznavačem se později stal, C. Marattiho, F. Solimeny a G. B. Gaulliho. Italští klasicizující freskaři přispěli k vytvoření E. vlastní manýry. Vrátil se do Brna, zřejmě zhotovil mistrovský kus a byl přijat do bratrstva sv. Lukáše malířů a sochařů, 1733 získal měšťanské právo. Prosadil se jako vyhledávaný umělec. 1725–56 se věnoval četným zakázkám, velkým nástěnným malbám a závěsným oltářním obrazům od církevních objednavatelů (mj. cisterciáci, benediktini, premonstráti, minorité, augustiniáni, jezuité, pauláni, piaristé).
Patřil k významným představitelům barokního malířství na Moravě, avšak předním českým a rakouským umělcům své doby se nevyrovnal. Byl konzervativní ve výtvarném vyjádření, nechyboval v malířském projevu a pracoval za nepřemrštěnou cenu. V působivých freskových výmalbách zvládal přísnou a jasně členěnou kompozici velkých formátů, jež zaplňoval značným množstvím figur a neopouštěl sytý kompaktní kolorit. Architektonickou složku redukoval a po 1735 nahrazoval malovaným dekorativním rámcem, vyhýbal se krajinným scenériím a typizaci jednotlivých postav. Některé nedostatky obrazů mohly způsobit pozdější zásahy a přemalby. 1738–40 byl spolu s Ecksteinem představeným bratrstva sv. Lukáše. 1739 podal návrh na zřízení umělecké akademie, který úředníci magistrátu zamítli. Mezi jeho žáky patřil mj. sochař Ondřej Schweigl. 1729 koupil otcovský dům se zahradou v Koželužské ulici (dnes Skořepka) v Praze, 1738 vinice v Černých Polích (Brno) a 1744 dům v Minoritské ulici (tamtéž). Byl ženatý s Annou. 1745 poslal prvorozeného syna Frantze na vídeňskou akademii. Většinu majetku odkázal synovi a dcerám Marii Anně a Johanně. Byl pohřben v kapli sv. Mořice v kostele sv. Jakuba v Brně.
D: výběr: fresky v klášterních a poutních kostelech: Velehrad, bazilika Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje, boční kaple, 1725–33; Rajhrad u Brna, opatský chrám sv. Petra a Pavla, čtyři kupole, freska v presbytáři (nahrazena jinou od J. Winterhaldera), knihovně (opravena týmž), 1726–29, 1735; Olomouc/Hradisko, letní sál a dva přijímací pokoje i přilehlý kostel sv. Štěpána, 1732; Brno, minoritský chrám sv. Janů, hlavní loď, 1733; Brno, Zvěstování P. Marie a sv. Tomáše, kaple mrtvých a opatská, 1736; Vranov u Brna, Narození P. Marie, hlavní loď, kostelní průčelí (zničeno při přestavbě), stropy refektáře, přijímacího pokoje a knihovny (zničeno), 1737–38, 1745; Křtiny u Brna, chrám Jména P. Marie, hlavní loď, 1745–47; Brno-Zábrdovice, Nanebevzetí P. Marie, kaple P. Marie Čenstochovské, 1755–56; fresky v dalších kostelech a palácích: Brno, strop a sakristie radniční kaple sv. Martina, 1729 (zničena); Konice, letní premonstrátská rezidence, jídelna, před 1733; Luleč, kostel sv. Isidora, 1741; Kroměříž, piaristický kostel sv. Jana Křtitele (dokončil J. Stern), biskupský kostel sv. Mořice, Schrattenbachova Bolestná kaple včetně kaple emeritního domu, 1750; kostelní oltářní obrazy: Velehrad, dva kusy pro tzv. královskou kapli, 1725–33; Rajhrad, šest kusů, 1726–29; Brno, sv. Janů, pět blíže neurčených kusů, 1733? (nezvěstné); Vranov u Brna, jeden kus, 1737–38; Luleč, tři kusy, 1741; Jihlava, minoritský kostel Nanebevzetí P. Marie, hlavní oltářní obraz, 1745; Křtiny, jeden kus, před 1750; jiné práce: autoportrét, 1739? (uložen v MZM Brno).
L: J. Smejkalová, J. J. E. a freska „Stolování sv. Rodiny“ v hlavním sále bývalé premonstrátské rezidence v Konici, 2005 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno); M. Trlíková, Malířská a sochařská výzdoba kaple Panny Marie Čenstochovské v Brně-Zábrdovicích, 2008 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno); M. Cigánková, J. J. E. Malířská výzdoba kaple sv. Jana Nepomuckého v emeritním domě v Kroměříži, 2010 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno); K. Filipiová, „Regina sanctorum omnium“. Malířská výzdoba poutního chrámu Jména Panny Marie ve Křtinách, 2007 (magisterská diplomová práce, FF MU, Brno); F. Komárek, Vznik a vývoj malířského bratrstva sv. Lukáše v Brně v 1. polovině 18. století, 2007 (magisterská diplomová práce, FF MU, Brno); A. Tkadlecová, Nástěnná malířská výzdoba klášterního kostela na Velehradě, 2008 (magisterská diplomová práce, FF MU, Brno); J. Antošová, J. J. E. – kostel sv. Janů v Brně, Vranov u Brna, Čenstochovská kaple v Brně-Zábrdovicích. Brněnská díla v umělcově tvorbě, 2009 (magisterská diplomová práce, FF MU, Brno, se soupisy díla, pramenů a literatury); výběr: Toman 1, s. 252; BL 1, s. 320; NEČVU, s. 167; J. Muk – E. Šimánková, ABC kulturních památek Československa, 1985, passim; DČVU 2/2, s. 618–621 a passim; Z. Fišer – J. Kroupa, Kroměříž. Průvodce městem, 1991, s. 57–61; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 175–183, 244; 2, 1999, s. 95, 161, 232 a passim; I. Krsek a kol., Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 126, 309–311, 477, 482 a passim.
P: MZA, Brno, fond E 67 sbírka matrik, kniha č. 16 860, řkt. f. ú. Brno – sv. Jakub, matrika nar. X (1689–1704), kniha 141.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Miroslava Kyselá, Gustav Novotný