HAUSMAN Jaroslav 14.12.1872-7.9.1923: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(HAUSMAN_Jaroslav_12.12.1872-7.9.1923)
 
m (Holoubková přesunul stránku HAUSMAN Jaroslav 12.12.1872-7.9.1923 na HAUSMAN Jaroslav 14.12.1872-7.9.1923 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Jaroslav HAUSMAN
| jméno = Jaroslav HAUSMAN
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 12.12.1872
| datum narození = 14.12.1872
| místo narození =  
| místo narození = Sazená (u Kralup nad Vltavou)
| datum úmrtí = 7.9.1923
| datum úmrtí = 7.9.1923
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí =  
| povolání = 15- Lékaři
| povolání = 15- Lékaři<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav HAUSMAN
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 314-315
}}
'''HAUSMAN, Jaroslav''', ''* 14. 12. 1872 Sazená (u Kralup nad Vltavou), † 7. 9. 1923 Praha, lékař, sportovní funkcionář''
 
Syn z bohatého statku čp. 36 (otec Antonín byl v obci starostou) odešel do Prahy na gymnázium a medicínu (MUDr. 1898)
a  stal se známým pražským porodníkem a  gynekologem.
Založil sanatorium (pozdější Borůvkovo) v  pražské Legerově ulici. Během studií se pod vlivem svého bratra Heřmana
(1876–1946) začal věnovat sportu, především cyklistice. Spolu s J. Čížkem založili v listopadu 1892 Akademický cyklistický spolek Slavia (ACOS), kde se H. stal jednatelem. Po rozpuštění studentského Čtenářského a řečnického klubu Slavie
(1894) přispěl k založení Sportovního klubu Slavia, na valné
hromadě 1895 byl zvolen místostarostou a přičinil se o přeměnu SK na fotbalový klub: 1900 vykonával funkci starosty a do
1923 byl členem výboru. Věnoval se funkcionářské činnosti
v České ústřední jednotě velocipedistů a byl členem výboru
ve Spolku českých mediků. Patřil mezi první Pražany, kteří si
1908 vystavěli vilu v Jevanech (vila Olga čp. 55, patrně podle
projektu jevanského souseda Josefa Fanty). Byl průkopníkem
automobilismu. Věnoval se chovu erdelteriérů. Pohřben byl
v Kostelci nad Černými lesy. Vdova Olga později provozovala
čokoládovnu. Dcera Olga, provd. Kořánová (1905–1975), se
věnovala překladatelství, mj. díla R. Halliburtona (''Královská cesta za dobrodružstvím'', 1948).
 
H. zálibu v motorismu převzal syn '''Jaroslav H.''' (* 27. 4. 1907
Praha, † 21. 12. 1976 Kostelec nad Černými lesy), jenž vystudoval ČVUT a nastoupil jako konstruktér u strojírenské firmy
Kameníček v Praze-Hostivaři. 1945 zkonstruoval skútr Rodeo,
avšak byl známý především jako propagátor motoristického
sportu, účastník automobilových expedic po Evropě a publicista. Řídil časopisy ''Svět motorů'' a ''Svět automobilismu'', do nichž
přispíval početnými články. Jako autor se podílel na několika
příručkách pro řidiče (''Automobil v kostce'', 1946, 1951, 1953;
''Za volantem'', 1968, polsky 1973) a knihách o dějinách automobilismu (''Vteřiny za volantem'', spolu s M. Kovaříkem, 1968;
''Malé dějiny auta'', spolu s A. Kubou, 1973).
 
'''L:''' - Blackey, MUDr. J. H., in: Třicet let činnosti Sportovního klubu Slavia
v Praze, 1923, s. 7n.; V. Houška, Věčná Slavia, 1970; http://www.sazena.cz/jaroslav-hausman/d-2549/p1=1062 (stav k 11. 2. 2019); https://www.slavia.
cz/zobraz.asp?t=historie-nasi-zakladatele (stav k 11. 2. 2019).
 
Miloslav Martínek
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
Řádek 16: Řádek 50:


[[Kategorie:1872]]
[[Kategorie:1872]]
[[Kategorie:Sazená]]
[[Kategorie:1923]]
[[Kategorie:1923]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 18. 3. 2021, 07:00

Jaroslav HAUSMAN
Narození 14.12.1872
Místo narození Sazená (u Kralup nad Vltavou)
Úmrtí 7.9.1923
Povolání 15- Lékaři
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 314-315
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47001

HAUSMAN, Jaroslav, * 14. 12. 1872 Sazená (u Kralup nad Vltavou), † 7. 9. 1923 Praha, lékař, sportovní funkcionář

Syn z bohatého statku čp. 36 (otec Antonín byl v obci starostou) odešel do Prahy na gymnázium a medicínu (MUDr. 1898) a stal se známým pražským porodníkem a gynekologem. Založil sanatorium (pozdější Borůvkovo) v pražské Legerově ulici. Během studií se pod vlivem svého bratra Heřmana (1876–1946) začal věnovat sportu, především cyklistice. Spolu s J. Čížkem založili v listopadu 1892 Akademický cyklistický spolek Slavia (ACOS), kde se H. stal jednatelem. Po rozpuštění studentského Čtenářského a řečnického klubu Slavie (1894) přispěl k založení Sportovního klubu Slavia, na valné hromadě 1895 byl zvolen místostarostou a přičinil se o přeměnu SK na fotbalový klub: 1900 vykonával funkci starosty a do 1923 byl členem výboru. Věnoval se funkcionářské činnosti v České ústřední jednotě velocipedistů a byl členem výboru ve Spolku českých mediků. Patřil mezi první Pražany, kteří si 1908 vystavěli vilu v Jevanech (vila Olga čp. 55, patrně podle projektu jevanského souseda Josefa Fanty). Byl průkopníkem automobilismu. Věnoval se chovu erdelteriérů. Pohřben byl v Kostelci nad Černými lesy. Vdova Olga později provozovala čokoládovnu. Dcera Olga, provd. Kořánová (1905–1975), se věnovala překladatelství, mj. díla R. Halliburtona (Královská cesta za dobrodružstvím, 1948).

H. zálibu v motorismu převzal syn Jaroslav H. (* 27. 4. 1907 Praha, † 21. 12. 1976 Kostelec nad Černými lesy), jenž vystudoval ČVUT a nastoupil jako konstruktér u strojírenské firmy Kameníček v Praze-Hostivaři. 1945 zkonstruoval skútr Rodeo, avšak byl známý především jako propagátor motoristického sportu, účastník automobilových expedic po Evropě a publicista. Řídil časopisy Svět motorů a Svět automobilismu, do nichž přispíval početnými články. Jako autor se podílel na několika příručkách pro řidiče (Automobil v kostce, 1946, 1951, 1953; Za volantem, 1968, polsky 1973) a knihách o dějinách automobilismu (Vteřiny za volantem, spolu s M. Kovaříkem, 1968; Malé dějiny auta, spolu s A. Kubou, 1973).

L: - Blackey, MUDr. J. H., in: Třicet let činnosti Sportovního klubu Slavia v Praze, 1923, s. 7n.; V. Houška, Věčná Slavia, 1970; http://www.sazena.cz/jaroslav-hausman/d-2549/p1=1062 (stav k 11. 2. 2019); https://www.slavia. cz/zobraz.asp?t=historie-nasi-zakladatele (stav k 11. 2. 2019).

Miloslav Martínek