EPSTEIN Leo 9.6.1883-2.1.1933: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(EPSTEIN_Leopold_9.6.1883-2.1.1933)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Leopold EPSTEIN
| jméno = Leo EPSTEIN
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 9.6.1883
| datum narození = 9.6.1883
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 2.1.1933
| datum úmrtí = 2.1.1933
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 44- Právník
| povolání = 44- Právník


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Leopold EPSTEIN
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 4
}}
 
'''EPSTEIN, Leo,''' ''* 9. 6. 1883 Praha, † 2. 1. 1933 Praha, právník, politik''
 
Narodil se v rodině dětského lékaře a univerzitního profesora
Aloise E. (1849–1918) a Heleny, roz. Brandeisové. Po absolvování
gymnázia pokračoval ve studiu práv na univerzitách
v Praze a ve Vídni. Jako žák L. Spiegela, politika a právního
historika německé Karlo-Ferdinandovy univerzity, vydal
1907 v časopise ''Österreichische Zeitschrift für öffentliches'' ''Recht'' svoji seminární práci ''Die Rechtswirkung'' ''der'' ''Entscheidungen'' ''des Reichsgerichtes über Beschwerden wegen Verletzung der'' ''durch''
''die Verfassung gewährleisteten politischen Rechte''. Doktorát práv
obhájil 1907 a v Praze vstoupil do státních služeb. U pražské
české finanční prokuratury působil jako koncipista (1916), na
finančního sekretáře byl povýšen 1919, postupně se propracoval
do pozice finančního rady. Současně se věnoval i právní
praxi, specializoval se na volební, menšinové a jazykové právo.
1919 vydal k volebním otázkám ''Die Gemeindewahlordnung'' ''und die Novelle zu den Gemeindeordnungen mit'' ''einem''
''Anhange: Beispiele von Eingaben in'' ''Gemeindewahlangelegenheiten''.
V prvních obecních volbách 1919 byl zvolen do pražského
zastupitelstva, jako člen městské rady zasedal v jejích
komisích. Stal se jednatelem nově ustanoveného Německého
obecního klubu pro Velkou Prahu, působil jako člen pražského
a předměstského obecního zastupitelství. Téhož roku ostře
vystoupil proti primátoru K. Baxovi. 1919–22 byl obecním
starším, 1923–25 členem městské rady, od 1926 sekretářem
německé organizace Deutsche Völkerbundliga in der ČSR
a členem politického uskupení Deutsche Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft
(DAWG). 1927 zasedal v městské radě za
Německou stranu svobodomyslnou (Deutsch-demokratische
Freiheitspartei), v jejímž vedení působil. Přednášel na pražské
Německé univerzitě, byl členem zkušebních komisí pro státní
zkoušky. Oženil se s Fritzi Lumbeovou, od 1927 členkou vedení
Deutsch-demokratische Freiheitspartei, s níž byl také delegován
na říšský sjezd strany v Jihlavě (1927). Zastával řadu
funkcí v dalších německých spolcích a uskupeních (Deutscher
Club, Rechtskommission des Landes Böhmen, Gesellschaft
für Nationalitätenrecht aj.). Obsáhlý výběr judikatury k jazykovému
právu uveřejnil ve své stěžejní práci ''Das Sprachenrecht'' ''der Tschechoslowakischen Republik. Unter Berücksichtigung'' ''der'' ''Gesetzesmaterialien und der Rechtssprechung, mit'' ''Hinweisen''
''und der erläuternden Bemerkungen versehen'' (1927), kde uvedl
svoji tezi, že v jazykovém zákonu byla slovenština zvýhodněna
oproti němčině (i maďarštině), což bylo podle něj v rozporu
se saintgermainskou smlouvou. V národnostních otázkách
byl v českých kruzích pokládán za nesmiřitelného protivníka.
Po E. smrti vyšla 1935 E. Sanderem doplněná práce ''Die'' ''politische'' ''Gesetzgebung'' ''der'' ''Tschechoslowakischen'' ''Republik'' ''in'' ''den''
''Jahren 1932–1934. Ergänzungsband zu der Epsteinschen'' ''Studienausagabe''
''der Verfassungsgesetze der'' ''Tschechoslowakischen'' ''Republik'' (''I.'' ''Die'' ''Gesetzgebung'' ''des'' ''Deutschen'' ''Reiches'' ''gegen'' ''die'' ''gemeingefährlichen Bestrebungen'' ''der'' ''Sozialdemokratie in'' ''den''
''Jahren 1878–1888. II. Die Gesetzgebung des Deutschen'' ''Reiches''
''betreffend die politischen Parteien in den Jahren 1933'' ''und''
''1934. III. Die Gesetzgebung'' ''Österreichs'' ''betreffend'' ''die politischen'' ''Parteien in den Jahren 1933 und 1934'').
 
Byl vtažen do disciplinárního sporu, když 1930 anonymně
publikoval kritický článek o českém zákonodárství a z finanční
prokuratury propuštěn a penzionován. Po vzniku Velké
Prahy působil jako jediný německý zastupitel pro vnitřní
Prahu. 1931 se stal spolu s dalšími třemi Němci (A. Foehr,
L. Haiden a E. Strass) městským zastupitelem. 1932 náležel
k městským radním Velké Prahy. 1932 přednášel v semináři
mezinárodního práva pražské Německé univerzity o svobodě
užívání jazyků v soukromém a obchodním styku.
 
'''D:''' Die Parlamentswahlgesetze der Tschechoslowakischen Republik, 1920;
Der nationale Minderheitenschutz als internationales Rechtproblem: nach
einem am 22. Februar 1921 im deutschen Juristenvereine zu Prag gehaltenen
Vortrage, Berlin 1922; Grundsätze eines Weltminderheitenrechtes, 1923,
další vyd. 1928; Studienausgabe der Verfassungsgesetze der Tschechoslowakischen
Republik. Unter Berücksichtigung der Gesetzesmaterialien, der
Rechtssprechung und der alten österreichischen Verfassungsgesetzgebung,
sowie mit Hinweisen und erläutenden Bemerkungen versehen, 1923, další
vyd. 1932; Bemerkungen zur tschechoslowakischen Verfassung, Darmstadt
1924; Die Wahlordnung in die Landes- und Bezirksvertretungen, mit den
dazu gehörigen Gesetzen, Auszügen aus den Materialien, Erläuterungen und
Eingabenmustern, 1928; Das Deutschtum Prags: Betrachtung anlässlich der
letzten Gemeindewahlen, 1928.
 
'''L:''' sine, Stadtbudget und Chauvinismus, in: Deutsche Zeitung Bohemia 105,
24. 11. 1932, s. 3; nekrology: sine, Ein Vorkämpfer für die Minderheitenrechte,
in: Reichenberger Zeitung (Abend-Ausgabe) 74, 1933, 4. 1. 1933,
příl. k č. 4, s. 1; F. B., Ein schwerer Verlust, in: Deutsche Zeitung Bohemia
106, 1933, č. 2, s. 1; sine, Dr. L. E. gestorben, in: Reichenberger Zeitung 74,
1933, 2. 1. 1933, č. 2, s. 3, večerní vyd.; MSN 2, s. 593; KSN 4, s. 125; BL
1, s. 315 (kde správné datum narození); BJB, s. 44.
 
'''P:''' holocaust.cz (k rodokmenu).
 
Marcella Husová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:1883]]
[[Kategorie:1883]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1933]]
[[Kategorie:1933]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 10. 3. 2020, 13:35

Leo EPSTEIN
Narození 9.6.1883
Místo narození Praha
Úmrtí 2.1.1933
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 4
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47402

EPSTEIN, Leo, * 9. 6. 1883 Praha, † 2. 1. 1933 Praha, právník, politik

Narodil se v rodině dětského lékaře a univerzitního profesora Aloise E. (1849–1918) a Heleny, roz. Brandeisové. Po absolvování gymnázia pokračoval ve studiu práv na univerzitách v Praze a ve Vídni. Jako žák L. Spiegela, politika a právního historika německé Karlo-Ferdinandovy univerzity, vydal 1907 v časopise Österreichische Zeitschrift für öffentliches Recht svoji seminární práci Die Rechtswirkung der Entscheidungen des Reichsgerichtes über Beschwerden wegen Verletzung der durch die Verfassung gewährleisteten politischen Rechte. Doktorát práv obhájil 1907 a v Praze vstoupil do státních služeb. U pražské české finanční prokuratury působil jako koncipista (1916), na finančního sekretáře byl povýšen 1919, postupně se propracoval do pozice finančního rady. Současně se věnoval i právní praxi, specializoval se na volební, menšinové a jazykové právo. 1919 vydal k volebním otázkám Die Gemeindewahlordnung und die Novelle zu den Gemeindeordnungen mit einem Anhange: Beispiele von Eingaben in Gemeindewahlangelegenheiten. V prvních obecních volbách 1919 byl zvolen do pražského zastupitelstva, jako člen městské rady zasedal v jejích komisích. Stal se jednatelem nově ustanoveného Německého obecního klubu pro Velkou Prahu, působil jako člen pražského a předměstského obecního zastupitelství. Téhož roku ostře vystoupil proti primátoru K. Baxovi. 1919–22 byl obecním starším, 1923–25 členem městské rady, od 1926 sekretářem německé organizace Deutsche Völkerbundliga in der ČSR a členem politického uskupení Deutsche Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft (DAWG). 1927 zasedal v městské radě za Německou stranu svobodomyslnou (Deutsch-demokratische Freiheitspartei), v jejímž vedení působil. Přednášel na pražské Německé univerzitě, byl členem zkušebních komisí pro státní zkoušky. Oženil se s Fritzi Lumbeovou, od 1927 členkou vedení Deutsch-demokratische Freiheitspartei, s níž byl také delegován na říšský sjezd strany v Jihlavě (1927). Zastával řadu funkcí v dalších německých spolcích a uskupeních (Deutscher Club, Rechtskommission des Landes Böhmen, Gesellschaft für Nationalitätenrecht aj.). Obsáhlý výběr judikatury k jazykovému právu uveřejnil ve své stěžejní práci Das Sprachenrecht der Tschechoslowakischen Republik. Unter Berücksichtigung der Gesetzesmaterialien und der Rechtssprechung, mit Hinweisen und der erläuternden Bemerkungen versehen (1927), kde uvedl svoji tezi, že v jazykovém zákonu byla slovenština zvýhodněna oproti němčině (i maďarštině), což bylo podle něj v rozporu se saintgermainskou smlouvou. V národnostních otázkách byl v českých kruzích pokládán za nesmiřitelného protivníka. Po E. smrti vyšla 1935 E. Sanderem doplněná práce Die politische Gesetzgebung der Tschechoslowakischen Republik in den Jahren 1932–1934. Ergänzungsband zu der Epsteinschen Studienausagabe der Verfassungsgesetze der Tschechoslowakischen Republik (I. Die Gesetzgebung des Deutschen Reiches gegen die gemeingefährlichen Bestrebungen der Sozialdemokratie in den Jahren 1878–1888. II. Die Gesetzgebung des Deutschen Reiches betreffend die politischen Parteien in den Jahren 1933 und 1934. III. Die Gesetzgebung Österreichs betreffend die politischen Parteien in den Jahren 1933 und 1934).

Byl vtažen do disciplinárního sporu, když 1930 anonymně publikoval kritický článek o českém zákonodárství a z finanční prokuratury propuštěn a penzionován. Po vzniku Velké Prahy působil jako jediný německý zastupitel pro vnitřní Prahu. 1931 se stal spolu s dalšími třemi Němci (A. Foehr, L. Haiden a E. Strass) městským zastupitelem. 1932 náležel k městským radním Velké Prahy. 1932 přednášel v semináři mezinárodního práva pražské Německé univerzity o svobodě užívání jazyků v soukromém a obchodním styku.

D: Die Parlamentswahlgesetze der Tschechoslowakischen Republik, 1920; Der nationale Minderheitenschutz als internationales Rechtproblem: nach einem am 22. Februar 1921 im deutschen Juristenvereine zu Prag gehaltenen Vortrage, Berlin 1922; Grundsätze eines Weltminderheitenrechtes, 1923, další vyd. 1928; Studienausgabe der Verfassungsgesetze der Tschechoslowakischen Republik. Unter Berücksichtigung der Gesetzesmaterialien, der Rechtssprechung und der alten österreichischen Verfassungsgesetzgebung, sowie mit Hinweisen und erläutenden Bemerkungen versehen, 1923, další vyd. 1932; Bemerkungen zur tschechoslowakischen Verfassung, Darmstadt 1924; Die Wahlordnung in die Landes- und Bezirksvertretungen, mit den dazu gehörigen Gesetzen, Auszügen aus den Materialien, Erläuterungen und Eingabenmustern, 1928; Das Deutschtum Prags: Betrachtung anlässlich der letzten Gemeindewahlen, 1928.

L: sine, Stadtbudget und Chauvinismus, in: Deutsche Zeitung Bohemia 105, 24. 11. 1932, s. 3; nekrology: sine, Ein Vorkämpfer für die Minderheitenrechte, in: Reichenberger Zeitung (Abend-Ausgabe) 74, 1933, 4. 1. 1933, příl. k č. 4, s. 1; F. B., Ein schwerer Verlust, in: Deutsche Zeitung Bohemia 106, 1933, č. 2, s. 1; sine, Dr. L. E. gestorben, in: Reichenberger Zeitung 74, 1933, 2. 1. 1933, č. 2, s. 3, večerní vyd.; MSN 2, s. 593; KSN 4, s. 125; BL 1, s. 315 (kde správné datum narození); BJB, s. 44.

P: holocaust.cz (k rodokmenu).

Marcella Husová