DVORSKÝ Alois 24.10.1883-10.10.1966: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(DVORSKÝ_Alois_24.10.1883-10.10.1966)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Alois DVORSKÝ
| jméno = Alois DVORSKÝ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Dvorsky Alois portret.jpg
| datum narození = 24.10.1883
| datum narození = 24.10.1883
| místo narození = Hořice, o. Jičín
| místo narození = Hořice
| datum úmrtí = 10.10.1966
| datum úmrtí = 10.10.1966
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alois DVORSKÝ
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 455
}}
'''Dvorský, Alois''' ''(vl. jm. Vaníček), * 24. 10. 1883 Hořice, † 10. 10. 1966 Praha, herec''
 
Přerušil studia na obchodní akademii a 1900 odešel k venkovským divadelním společnostem, u nichž více než dvacet
let hrál komické role. Poté zakotvil trvale v Praze, vystřídal
několik divadel (Rokoko, Komedie, Švandovo, Velká a Malá
opereta). Kromě jeviště se uplatnil i ve filmu. Dokázal mistrně
ztělesnit malé postavy všedního dne, vytvořit výstižné portréty
drobných energických, podivínských, vztekle žlučovitých
i hodných dědků, kteří mu zvláště ve filmu získali velkou popularitu.
Začínal epizodami ještě v němém filmu, k D. prvním
snímkům patřil film ''Proč se nesměješ'' (1922). Nastupující zvukový film využíval jeho herectví velmi často, na plátně se objevoval
i v deseti snímcích ročně. D. filmografie čítá na 150
spíše epizodních rolí. Ztvárňoval sluhy, obchodníky, úředníky,
prosté občany, řemeslníky a pošťáky. Před válkou z této plejády, do níž ho obsazoval především režisér M. Frič, vynikl jako psychiatr z ''Dobrého vojáka Švejka'' (1931) a Dobšinský z Gogolovy satiry ''Revisor'' (1933), dále jako rozhořčený majitel vily z Voskovcovy a Werichovy komedie ''Hej rup!'' (1934), ustrašený manžel Cafourek z ''Jedenáctého přikázání'' (1935) ad. Na filmové úspěchy navázal i po druhé světové válce, kdy hrál
s obrovským elánem staříky až do svých 80 let. Frič ho obsadil
do svých snímků ''Čapkovy povídky'' (1947), ''Zocelení'' a ''Bylo to''
''v máji'' (1950); s V. Krškou natočil ''Posel úsvitu'' (1950), ''Mikoláš''
''Aleš'' (1951), s M. Hubáčkem ''Kavárna na hlavní třídě'' (1953)
a J. Machem ''Vzbouření na vsi'' (1949), ''Hrátky s čertem'' (1956),
''Florián'' (1961), v režii O. Lipského hrál v komedii ''Limonádový''
''Joe'' (1964). Naposledy spolupracoval s V. Šimkovou-Plívovou
na filmu ''Káťa a krokodýl'' (1965).
 
'''D:''' soupis filmových rolí: www.cfn.cz.
 
'''L:''' FPH 1, s. 94–95 (se soupisem filmových rolí); Český hraný film 1–4,
1995–1998, rejstřík; M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006,
s. 234–235.
 
Marie Makariusová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
Řádek 16: Řádek 48:
[[Kategorie:Hořice]]
[[Kategorie:Hořice]]
[[Kategorie:1966]]
[[Kategorie:1966]]
[[Kategorie:Praha]]
<gallery>
Dvorsky Alois film.JPG|Ota Motyčka a Alois Dvorský v komedii Prstýnek, 1944
</gallery>

Aktuální verze z 7. 2. 2020, 08:35

Alois DVORSKÝ
Narození 24.10.1883
Místo narození Hořice
Úmrtí 10.10.1966
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 455
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52099

Dvorský, Alois (vl. jm. Vaníček), * 24. 10. 1883 Hořice, † 10. 10. 1966 Praha, herec

Přerušil studia na obchodní akademii a 1900 odešel k venkovským divadelním společnostem, u nichž více než dvacet let hrál komické role. Poté zakotvil trvale v Praze, vystřídal několik divadel (Rokoko, Komedie, Švandovo, Velká a Malá opereta). Kromě jeviště se uplatnil i ve filmu. Dokázal mistrně ztělesnit malé postavy všedního dne, vytvořit výstižné portréty drobných energických, podivínských, vztekle žlučovitých i hodných dědků, kteří mu zvláště ve filmu získali velkou popularitu. Začínal epizodami ještě v němém filmu, k D. prvním snímkům patřil film Proč se nesměješ (1922). Nastupující zvukový film využíval jeho herectví velmi často, na plátně se objevoval i v deseti snímcích ročně. D. filmografie čítá na 150 spíše epizodních rolí. Ztvárňoval sluhy, obchodníky, úředníky, prosté občany, řemeslníky a pošťáky. Před válkou z této plejády, do níž ho obsazoval především režisér M. Frič, vynikl jako psychiatr z Dobrého vojáka Švejka (1931) a Dobšinský z Gogolovy satiry Revisor (1933), dále jako rozhořčený majitel vily z Voskovcovy a Werichovy komedie Hej rup! (1934), ustrašený manžel Cafourek z Jedenáctého přikázání (1935) ad. Na filmové úspěchy navázal i po druhé světové válce, kdy hrál s obrovským elánem staříky až do svých 80 let. Frič ho obsadil do svých snímků Čapkovy povídky (1947), Zocelení a Bylo to v máji (1950); s V. Krškou natočil Posel úsvitu (1950), Mikoláš Aleš (1951), s M. Hubáčkem Kavárna na hlavní třídě (1953) a J. Machem Vzbouření na vsi (1949), Hrátky s čertem (1956), Florián (1961), v režii O. Lipského hrál v komedii Limonádový Joe (1964). Naposledy spolupracoval s V. Šimkovou-Plívovou na filmu Káťa a krokodýl (1965).

D: soupis filmových rolí: www.cfn.cz.

L: FPH 1, s. 94–95 (se soupisem filmových rolí); Český hraný film 1–4, 1995–1998, rejstřík; M. Fikejz, Český film. Herci a herečky 1, 2006, s. 234–235.

Marie Makariusová