HETTEŠ Josef Ferdinand 12.1.1864-31.12.1927: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(HETTEŠ_Josef_Ferdinand_12.1.1864-31.12.1927)
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 12.1.1864
| datum narození = 12.1.1864
| místo narození =  
| místo narození = Jičíněves (u Jičína)
| datum úmrtí = 31.12.1927
| datum úmrtí = 31.12.1927
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| jiná jména =
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 569-570
}}
'''HETTEŠ, Josef Ferdinand''', ''* 12. 1. 1864 Jičíněves (u Jičína), † 31. 12. 1927 Praha, malíř, ilustrátor''
Na pražské AVU studoval u Antonína Lhoty, Františka Čermáka a Františka Sequense, 1888 byl prvním absolventem
Maxmiliána Pirnera. H. patřil k zakladatelům SVU Mánes,
stal se jeho prvním jednatelem. Zanechal velmi rozsáhlé malířské dílo, začínal archaickými velkoformátovými historickými
plátny (''Rudolf II. podpisuje majestát o svobodě náboženské'', ''Jiří z Poděbrad loučí se s Ladislavem Pohrobkem'', ''Žižka u Korybuta'', ''Válečná porada Jiskry z Brandýsa s hejtmany'' ad.). Do povědomí veřejnosti vstoupil jako plodný ilustrátor knih s historickou tematikou, spolupracoval s nakladateli J. R. Vilímkem, E. Beaufortem, A. Wiesnerem, I. L. Kobrem, K. Šolcem
a F. Šimáčkem. Epickými ilustracemi doprovodil romány Karla Herloßsohna a Henryka Sienkiewicze, ''Obecnou kroniku'' Josefa Laciny, ''Pohádky tisíce a jedné noci'' a desítky dalších titulů.
Ilustroval časopisy pro mládež, zejména ''Jarý věk'' a ''Malý čtenář''.
Historickým námětům se věnoval do konce života, H. barevné
kartony bitev a jiných scén z národní minulosti zdobily výlohy knihkupectví a školní učebny. Jako bravurního kreslíře
ho oceňoval historik umění František A. Borovský. V malbě
H. nepřekročil běžný úzus 19. století (portréty patricijů, žánr,
žánrové reminiscence z Prahy 17. století). V posledním desetiletí svůj zájem soustředil na krajinu pražského okolí, moderní
tendence ale nezaznamenal.
'''L:''' OSN 28, s. 566; OSND 2/2, s. 1111; MSN 3, s. 173–174; Toman 1,
s. 328–329; F. X. Harlas, Zemřel J. F. H., in: Národní listy 4. 1. 1928; https://cs.isabart.org/person/23481 (stav k 1. 4. 2020).
Martin Kučera


| jiná jména =
}}<br/><br/>Josef Ferdinand HETTEŠ
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]


[[Kategorie:1864]]
[[Kategorie:1864]]
[[Kategorie:Jičíněves]]
[[Kategorie:1927]]
[[Kategorie:1927]]
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 9. 3. 2023, 11:49

Josef Ferdinand HETTEŠ
Narození 12.1.1864
Místo narození Jičíněves (u Jičína)
Úmrtí 31.12.1927
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 569-570
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53568

HETTEŠ, Josef Ferdinand, * 12. 1. 1864 Jičíněves (u Jičína), † 31. 12. 1927 Praha, malíř, ilustrátor

Na pražské AVU studoval u Antonína Lhoty, Františka Čermáka a Františka Sequense, 1888 byl prvním absolventem Maxmiliána Pirnera. H. patřil k zakladatelům SVU Mánes, stal se jeho prvním jednatelem. Zanechal velmi rozsáhlé malířské dílo, začínal archaickými velkoformátovými historickými plátny (Rudolf II. podpisuje majestát o svobodě náboženské, Jiří z Poděbrad loučí se s Ladislavem Pohrobkem, Žižka u Korybuta, Válečná porada Jiskry z Brandýsa s hejtmany ad.). Do povědomí veřejnosti vstoupil jako plodný ilustrátor knih s historickou tematikou, spolupracoval s nakladateli J. R. Vilímkem, E. Beaufortem, A. Wiesnerem, I. L. Kobrem, K. Šolcem a F. Šimáčkem. Epickými ilustracemi doprovodil romány Karla Herloßsohna a Henryka Sienkiewicze, Obecnou kroniku Josefa Laciny, Pohádky tisíce a jedné noci a desítky dalších titulů. Ilustroval časopisy pro mládež, zejména Jarý věk a Malý čtenář. Historickým námětům se věnoval do konce života, H. barevné kartony bitev a jiných scén z národní minulosti zdobily výlohy knihkupectví a školní učebny. Jako bravurního kreslíře ho oceňoval historik umění František A. Borovský. V malbě H. nepřekročil běžný úzus 19. století (portréty patricijů, žánr, žánrové reminiscence z Prahy 17. století). V posledním desetiletí svůj zájem soustředil na krajinu pražského okolí, moderní tendence ale nezaznamenal.

L: OSN 28, s. 566; OSND 2/2, s. 1111; MSN 3, s. 173–174; Toman 1, s. 328–329; F. X. Harlas, Zemřel J. F. H., in: Národní listy 4. 1. 1928; https://cs.isabart.org/person/23481 (stav k 1. 4. 2020).

Martin Kučera