GRÜNWALD Alois 9.2.1882-12.10.1931: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(GRÜNWALD_Alois_9.2.1882-12.10.1931)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 9.2.1882
| datum narození = 9.2.1882
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 12.10.1931
| datum úmrtí = 12.10.1931
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Benátky (Itálie)
| povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění
| povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alois GRÜNWALD
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 791
}}
 
'''GRÜNWALD, Alois,''' ''* 9. 2. 1882 Praha, † 12. 10. 1931 Benátky (Itálie), historik umění, pedagog''
 
Syn z početné rodiny matematika a profesora německé techniky Antona Karla G. (1838–1920) a Filipíny, roz. Votýpkové (* 1851), bratr matematika Antona Adalberta G. (1873–1932) a matematika a geometra Josefa G. (1876–1911).
 
G. studoval od 1900 dějiny umění na německé filozofické fakultě v Praze (PhDr. 1906); od 1904 byl asistentem W. Kleina v Archeologickém ústavu, v té době se zajímal o antické sochařství. 1910 se habilitoval v oboru dějiny umění, 1915 byl jmenován mimořádným a 1921 řádným profesorem a na katedře dějin umění nahradil svého učitele a předchůdce H. Schmidta. Odborně se zaměřil především na období renesance a dílo Michelangelovo. 1927/28 G. zastával funkci děkana pražské německé filozofické fakulty. Od 1908 byl členem pražské Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen). Zemřel nečekaně během studijní cesty do Itálie.
 
'''D:''' výběr: Über einige Werke Michelangelos in ihrem Verhältnisse zur Antike, in: Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses 27, 1907/09, s. 124–153; Über einige unechte Werke Michelangelos, München 1910; Zur Arbeitsweise einiger hervorragender Meister der Renaissance, in: Münchner Jahrbuch der bildenden Kunst 7, 1912, s. 165–177; Florentiner Studien, 1914.
 
'''L:''' MSN 2, s. 1074; BL 1, s. 482; Prager Abendblatt 19. 5. 1916, s. 4; Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 154; DUK 4, s. 588; nekrology in: Bohemia 13. 10. 1931, s. 6; MVGDB 69, 1931, s. 340–341; Jahrbuch des Verbandes der deutschen Museen in der tschechoslowakischen Republik 1, 1931, s. 179–180.
 
'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 145, obraz 756–757; Archiv UK, Praha, matriky Německé univerzity v Praze, inv. č. 3, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904–1924), folio 38.
 
Marie Makariusová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]


[[Kategorie:1882]]
[[Kategorie:1882]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1931]]
[[Kategorie:1931]]
[[Kategorie:Benátky]]

Aktuální verze z 12. 12. 2019, 17:10

Alois GRÜNWALD
Narození 9.2.1882
Místo narození Praha
Úmrtí 12.10.1931
Místo úmrtí Benátky (Itálie)
Povolání 73- Uměnovědec nebo historik umění
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 791
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53607

GRÜNWALD, Alois, * 9. 2. 1882 Praha, † 12. 10. 1931 Benátky (Itálie), historik umění, pedagog

Syn z početné rodiny matematika a profesora německé techniky Antona Karla G. (1838–1920) a Filipíny, roz. Votýpkové (* 1851), bratr matematika Antona Adalberta G. (1873–1932) a matematika a geometra Josefa G. (1876–1911).

G. studoval od 1900 dějiny umění na německé filozofické fakultě v Praze (PhDr. 1906); od 1904 byl asistentem W. Kleina v Archeologickém ústavu, v té době se zajímal o antické sochařství. 1910 se habilitoval v oboru dějiny umění, 1915 byl jmenován mimořádným a 1921 řádným profesorem a na katedře dějin umění nahradil svého učitele a předchůdce H. Schmidta. Odborně se zaměřil především na období renesance a dílo Michelangelovo. 1927/28 G. zastával funkci děkana pražské německé filozofické fakulty. Od 1908 byl členem pražské Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen). Zemřel nečekaně během studijní cesty do Itálie.

D: výběr: Über einige Werke Michelangelos in ihrem Verhältnisse zur Antike, in: Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses 27, 1907/09, s. 124–153; Über einige unechte Werke Michelangelos, München 1910; Zur Arbeitsweise einiger hervorragender Meister der Renaissance, in: Münchner Jahrbuch der bildenden Kunst 7, 1912, s. 165–177; Florentiner Studien, 1914.

L: MSN 2, s. 1074; BL 1, s. 482; Prager Abendblatt 19. 5. 1916, s. 4; Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 154; DUK 4, s. 588; nekrology in: Bohemia 13. 10. 1931, s. 6; MVGDB 69, 1931, s. 340–341; Jahrbuch des Verbandes der deutschen Museen in der tschechoslowakischen Republik 1, 1931, s. 179–180.

P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 145, obraz 756–757; Archiv UK, Praha, matriky Německé univerzity v Praze, inv. č. 3, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904–1924), folio 38.

Marie Makariusová