FAMĚRA Josef 12.5.1883-23.11.1914: Porovnání verzí

Z Personal
(FAMĚRA_Josef_12.5.1883-23.11.1914)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 12.5.1883
 
| datum narození = 12.5.1883
| místo narození = Slaný, okr. Kladno
+
| místo narození = Slaný
 
| datum úmrtí = 23.11.1914
 
| datum úmrtí = 23.11.1914
| místo úmrtí = Krakov
+
| místo úmrtí = Krakov (Polsko)
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef FAMĚRA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 65
 +
}}
 +
 
 +
'''FAMĚRA, Josef,''' ''* 12. 5. 1883 Slaný, † 23. 11. 1914 Krakov (Polsko), pianista''
 +
 
 +
Narodil se v rodině ředitele obecné a měšťanské školy ve Slaném.
 +
Hudbu začal studovat u Josefa Jiránka. Ve Slaném ukončil
 +
pět tříd gymnázia (1893–97) a přešel na pražskou konzervatoř
 +
do klavírní třídy J. Kàana z Albestů a kompoziční třídy
 +
A. Dvořáka, studoval na ní 1899–1905. Krátce působil v Národním
 +
divadle jako korepetitor. Jako sólista debutoval 1902
 +
ve Slaném. 1902–14 byl učitelem Besedy brněnské a od 1907
 +
jejím koncertním sólistou a komorním hráčem. Pedagogické
 +
činnosti se věnoval i soukromě. Zároveň vystupoval jako stálý
 +
doprovazeč houslisty F. Ondříčka, s nímž absolvoval řadu
 +
koncertů. (Ohlasy na ně se objevovaly v časopisech ''Slánský obzor'' a v ''Plzeňských listech''.) F. měl široký repertoár hudby
 +
19. století (v sezoně 1911/12 pořádal v Brně dva historické
 +
večery) a hudby českých skladatelů (1906 uvedl v Praze poprvé
 +
Sukův klavírní cyklus ''Jaro''). Na začátku první světové války
 +
byl odveden k pěšímu pluku č. 28. Zemřel po zranění šrapnelem
 +
v krakovské nemocnici. Patřil k výjimečně nadaným
 +
pianistům s mimořádnými manuálními schopnostmi, kritika
 +
mu však občas vytýkala odtažitý a málo emocionální přednes.
 +
 
 +
'''L:''' J. Branberger, Konservatoř v Praze, 1910, rejstřík absolventů, s. 30; Pazdírek,
 +
s. 274; HS 1, s. 303; J. Bajgarová, Hudební spolky v Brně a jejich role
 +
při utváření „hudebního obrazu“ města, 1860–1918, 2005, s. 60 (s vyobrazením);
 +
www.ceskyhudebnislovnik.cz ; Slánský obzor 42, 1934, s. 52 (o rodině);
 +
nekrology in: Lidové noviny 5. 12. 1914; Moravská orlice 5. 12. 1914;
 +
Slánský obzor 3, 1916, s. 37; Hudební revue 8, 1915, s. 23; Smetana 5,
 +
1915, s. 32; K. Hoffmeister, in: Hudební revue 8, 1915, s. 23.
 +
 
 +
Jitka Ludvová
  
== Literatura ==
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1883]]
 
[[Kategorie:1883]]
 
[[Kategorie:Slaný]]
 
[[Kategorie:Slaný]]
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:Krakov]]
 
[[Kategorie:Krakov]]

Aktuální verze z 14. 11. 2019, 17:33

Josef FAMĚRA
Narození 12.5.1883
Místo narození Slaný
Úmrtí 23.11.1914
Místo úmrtí Krakov (Polsko)
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 65
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54787

FAMĚRA, Josef, * 12. 5. 1883 Slaný, † 23. 11. 1914 Krakov (Polsko), pianista

Narodil se v rodině ředitele obecné a měšťanské školy ve Slaném. Hudbu začal studovat u Josefa Jiránka. Ve Slaném ukončil pět tříd gymnázia (1893–97) a přešel na pražskou konzervatoř do klavírní třídy J. Kàana z Albestů a kompoziční třídy A. Dvořáka, studoval na ní 1899–1905. Krátce působil v Národním divadle jako korepetitor. Jako sólista debutoval 1902 ve Slaném. 1902–14 byl učitelem Besedy brněnské a od 1907 jejím koncertním sólistou a komorním hráčem. Pedagogické činnosti se věnoval i soukromě. Zároveň vystupoval jako stálý doprovazeč houslisty F. Ondříčka, s nímž absolvoval řadu koncertů. (Ohlasy na ně se objevovaly v časopisech Slánský obzor a v Plzeňských listech.) F. měl široký repertoár hudby 19. století (v sezoně 1911/12 pořádal v Brně dva historické večery) a hudby českých skladatelů (1906 uvedl v Praze poprvé Sukův klavírní cyklus Jaro). Na začátku první světové války byl odveden k pěšímu pluku č. 28. Zemřel po zranění šrapnelem v krakovské nemocnici. Patřil k výjimečně nadaným pianistům s mimořádnými manuálními schopnostmi, kritika mu však občas vytýkala odtažitý a málo emocionální přednes.

L: J. Branberger, Konservatoř v Praze, 1910, rejstřík absolventů, s. 30; Pazdírek, s. 274; HS 1, s. 303; J. Bajgarová, Hudební spolky v Brně a jejich role při utváření „hudebního obrazu“ města, 1860–1918, 2005, s. 60 (s vyobrazením); www.ceskyhudebnislovnik.cz ; Slánský obzor 42, 1934, s. 52 (o rodině); nekrology in: Lidové noviny 5. 12. 1914; Moravská orlice 5. 12. 1914; Slánský obzor 3, 1916, s. 37; Hudební revue 8, 1915, s. 23; Smetana 5, 1915, s. 32; K. Hoffmeister, in: Hudební revue 8, 1915, s. 23.

Jitka Ludvová