FORMÁNEK Eduard 7.4.1845-9.8.1900: Porovnání verzí
(FORMÁNEK_Eduard_7.4.1845-9.8.1900) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Eduard FORMÁNEK | | jméno = Eduard FORMÁNEK | ||
| obrázek = | | obrázek = Formanek Eduard portret.jpg | ||
| datum narození = 7.4.1845 | | datum narození = 7.4.1845 | ||
| místo narození = | | místo narození = Klatovy | ||
| datum úmrtí = 9.8.1900 | | datum úmrtí = 9.8.1900 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Dafni (Řecko) | ||
| povolání = 6- Botanik | | povolání = 6- Botanik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 310 | ||
}} | |||
'''FORMÁNEK, Eduard''', ''* 7. 4. 1845 Klatovy, † 9. 8. 1900 Dafni (Řecko), botanik, florista'' | |||
Bratr Romualda F. (1857–1927). Gymnázium absolvoval | |||
v Praze, studoval na filozofické fakultě v Innsbrucku. Nastoupil | |||
jako učitel na střední škole v Litomyšli, poté učil na nově zřízeném | |||
nižším gymnáziu ve Vidnavě, od 1873 trvale na českém | |||
gymnáziu v Brně. Začátkem osmdesátých let 19. století začal | |||
publikovat floristické příspěvky většinou v němčině, převážně | |||
v ''Oesterreichische botanische Zeitung'', ojediněle i česky ve Vesmíru. | |||
Původní drobná sdělení se rozrostla do obsáhlejších prací | |||
věnovaných lokální flóře moravských a slezských oblastí: Vidnavska | |||
(v roční zprávě tamní reálky, 1873), Beskyd a Jeseníků | |||
(1884–86), Králického Sněžníku (1885–86), v témže období | |||
i Karpat a Jeseníků, severní Moravy a opět Jeseníků (1887–88). | |||
Knižně vyšlo v Praze zpracování květeny střední a jižní Moravy | |||
''Beitrag zur Flora des mittleren und südlichen Mährens'' (1886). | |||
Toto období F. floristických aktivit na Moravě završila vlastním | |||
nákladem v Brně vydaná dvoudílná ''Květena Moravy'' | |||
''a rakouského Slezska'' (1887–92), zatím nejobsáhlejší zpracování | |||
flory tohoto regionu (1500 stran) a také první dokončené | |||
české zpracování tématu. V mnoha ohledech práce navázala | |||
na stručnější, německy psanou květenu A. Obornyho | |||
(1883–86). Po taxonomické stránce se F. přidržoval koncepce | |||
širokého druhu, jakou uplatňoval v české floristice L. Čelakovský, | |||
nicméně poznal, že u některých rozsáhlých rodů (ostružiník, | |||
máta, jestřábník aj.) je nutné přihlédnout ve větší míře | |||
ke značné variabilitě. Tímto pojetím se autor přiřadil k progresivnímu | |||
trendu v taxonomii. F. uvedl také velké množství | |||
lokalit výskytu, což dobová kritika označovala jako zbytečné. | |||
Od konce osmdesátých let začal F. podnikat výzkumné cesty | |||
do balkánských zemí (počínaje Bosnou a Hercegovinou, zejména | |||
ale do málo známé Makedonie), jejichž výsledky pak | |||
od 1888 publikoval v rakouských a německých časopisech; | |||
popsal v nich také několik desítek nových druhů rostlin. Stal | |||
se tak vedle J. Velenovského předním znalcem balkánské flóry | |||
v českých zemích. Cesty realizoval s pomocí vídeňských oficiálních | |||
institucí, což může vést k domněnce, že shromažďoval | |||
i poznatky zpravodajského charakteru. Na poslední (třinácté) | |||
cestě pod posvátnou horou Athos nečekaně zemřel. Jeho botanickou | |||
pozůstalost zpřístupnil 1909 v Brně Karel Vandas jako | |||
''Reliquiae Formánekianae''. Na rodném domě (v nynější ulici | |||
Kpt. Jaroše čp. 100) byla 1905 odhalena F. pamětní deska. | |||
'''L:''' OSN 9, s. 370; 28, s. 430; MSN 2, s. 801; ÖBL 1, s. 336–337; BL 1, | |||
s. 369; V. Spitzner, Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově 3, 1901, | |||
s. 1–29 a 153–155; V. Piťha, Prof. Dr. Ed. F. [Slavnostní řeč], in: Šumavan | |||
26. 8. 1905, s. 1–2, a 2. 9. 1905, s. 3; I. Klášterský et al., Botanikové na českém | |||
a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé | |||
společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 33, 43, 80; N. N., in: | |||
Preslia 47, 1975, s. 128; http://botany.cz/cs/formanek/ (stav k 11. 11. 2014); | |||
Z. Fišer, Botanik E. F. a Jesenicko, in: Jesenicko 12, 2011, s. 62–64. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/111653 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jan Janko | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
[[Kategorie:1845]] | [[Kategorie:1845]] | ||
[[Kategorie:Klatovy]] | |||
[[Kategorie:1900]] | [[Kategorie:1900]] | ||
[[Kategorie:Dafni]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2020, 16:47
Eduard FORMÁNEK | |
Narození | 7.4.1845 |
---|---|
Místo narození | Klatovy |
Úmrtí | 9.8.1900 |
Místo úmrtí | Dafni (Řecko) |
Povolání | 6- Botanik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 310 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55504 |
FORMÁNEK, Eduard, * 7. 4. 1845 Klatovy, † 9. 8. 1900 Dafni (Řecko), botanik, florista
Bratr Romualda F. (1857–1927). Gymnázium absolvoval v Praze, studoval na filozofické fakultě v Innsbrucku. Nastoupil jako učitel na střední škole v Litomyšli, poté učil na nově zřízeném nižším gymnáziu ve Vidnavě, od 1873 trvale na českém gymnáziu v Brně. Začátkem osmdesátých let 19. století začal publikovat floristické příspěvky většinou v němčině, převážně v Oesterreichische botanische Zeitung, ojediněle i česky ve Vesmíru. Původní drobná sdělení se rozrostla do obsáhlejších prací věnovaných lokální flóře moravských a slezských oblastí: Vidnavska (v roční zprávě tamní reálky, 1873), Beskyd a Jeseníků (1884–86), Králického Sněžníku (1885–86), v témže období i Karpat a Jeseníků, severní Moravy a opět Jeseníků (1887–88). Knižně vyšlo v Praze zpracování květeny střední a jižní Moravy Beitrag zur Flora des mittleren und südlichen Mährens (1886). Toto období F. floristických aktivit na Moravě završila vlastním nákladem v Brně vydaná dvoudílná Květena Moravy a rakouského Slezska (1887–92), zatím nejobsáhlejší zpracování flory tohoto regionu (1500 stran) a také první dokončené české zpracování tématu. V mnoha ohledech práce navázala na stručnější, německy psanou květenu A. Obornyho (1883–86). Po taxonomické stránce se F. přidržoval koncepce širokého druhu, jakou uplatňoval v české floristice L. Čelakovský, nicméně poznal, že u některých rozsáhlých rodů (ostružiník, máta, jestřábník aj.) je nutné přihlédnout ve větší míře ke značné variabilitě. Tímto pojetím se autor přiřadil k progresivnímu trendu v taxonomii. F. uvedl také velké množství lokalit výskytu, což dobová kritika označovala jako zbytečné. Od konce osmdesátých let začal F. podnikat výzkumné cesty do balkánských zemí (počínaje Bosnou a Hercegovinou, zejména ale do málo známé Makedonie), jejichž výsledky pak od 1888 publikoval v rakouských a německých časopisech; popsal v nich také několik desítek nových druhů rostlin. Stal se tak vedle J. Velenovského předním znalcem balkánské flóry v českých zemích. Cesty realizoval s pomocí vídeňských oficiálních institucí, což může vést k domněnce, že shromažďoval i poznatky zpravodajského charakteru. Na poslední (třinácté) cestě pod posvátnou horou Athos nečekaně zemřel. Jeho botanickou pozůstalost zpřístupnil 1909 v Brně Karel Vandas jako Reliquiae Formánekianae. Na rodném domě (v nynější ulici Kpt. Jaroše čp. 100) byla 1905 odhalena F. pamětní deska.
L: OSN 9, s. 370; 28, s. 430; MSN 2, s. 801; ÖBL 1, s. 336–337; BL 1, s. 369; V. Spitzner, Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově 3, 1901, s. 1–29 a 153–155; V. Piťha, Prof. Dr. Ed. F. [Slavnostní řeč], in: Šumavan 26. 8. 1905, s. 1–2, a 2. 9. 1905, s. 3; I. Klášterský et al., Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 33, 43, 80; N. N., in: Preslia 47, 1975, s. 128; http://botany.cz/cs/formanek/ (stav k 11. 11. 2014); Z. Fišer, Botanik E. F. a Jesenicko, in: Jesenicko 12, 2011, s. 62–64.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jan Janko