FROZÍN Antonín 19.5.1671-?1717: Porovnání verzí
(FROZIN_Antonín_1671-1723) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Antonín | | jméno = Antonín FROZÍN | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1671 | | datum narození = 19.5.1671 | ||
| místo narození = | | místo narození = Plzeň | ||
| datum úmrtí = 1723 | | datum úmrtí = mezi 1717 a 1723 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = zřejmě Praha | ||
| povolání = 50- Náboženský publicista | | povolání = 50- Náboženský publicista<br />49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
49- Náboženský nebo církevní činitel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 460 | ||
}} | |||
'''FROZÍN, Antonín''', ''* 19. 5. 1671 Plzeň, † mezi 1717 a 1723 zřejmě Praha, římskokatolický kněz, spisovatel, překladatel'' | |||
Syn plzeňského měšťana Cypriána F. a Kateřiny, roz. Hostounské. | |||
Studoval na plzeňské městské latinské škole, od 1683 pokračoval | |||
u staroměstských jezuitů a na pražské univerzitě. 1689 | |||
přerušil teologická studia a usadil se v otcově rodišti, v Březových | |||
Horách (dnes část Příbrami). Školu dokončil až 1704, | |||
kdy obdržel kněžské svěcení. První roky v duchovní správě | |||
prožil na Plzeňsku, 1707 přijal místo kaplana ve vlašském špitále | |||
na Malé Straně v Praze. Pravděpodobně vinou konfliktní | |||
povahy a neochoty přizpůsobit se autoritám místo po čtyřech | |||
letech opustil a od 1711 či 1712 působil jako vychovatel dětí | |||
u hraběte Jana Kryštofa Dohalského z Dohalic. O F. dalším | |||
profesním působení se informace nedochovaly. | |||
F. byl barokním patriotem, který kladl důraz na etnickou | |||
stránku vlastenectví, tedy na český jazyk. Do češtiny přeložil | |||
část latinského spisu o významných mariánských poutních | |||
místech Evropy od německého jezuity Wilhelma Gumppenbergera | |||
''Atlas Marianus''. Česky vyšel jako ''Obroviště mariánského'' | |||
''Atlanta…'' s pozoruhodnou předmluvou, která je zásadní barokní | |||
obranou českého jazyka. Autor v předmluvě zdůraznil | |||
význam češtiny a popsal své cesty po Čechách 1699–1701, | |||
kdy prý sám prošel celou zemi a přitom v jednotlivých krajích | |||
sledoval počet česky a německy mluvících obyvatel. F. tak vytyčil | |||
přibližnou hranici mezi oběma etniky; v té době se jednalo | |||
o unikátní počin. | |||
'''D:''' překlad: Obroviště mariánského Atlanta, svět celý mariánský v jedinké | |||
knížce nesoucího, to jest knížka o obzvláštních mariánských obrazích | |||
po celým mariánským světě divotvorně rozsazených, pilností kněze | |||
Vilíma Kunpenberka z Tovaryšstva Ježíšového sezbíraných, a ode mě, A. F. | |||
plzeňského vladyky, Hor Březových Libušiných blíž Hory Svaté obyvatele | |||
na česko v několika desítkách přeložených, 1704 (zde i Předmluva k čtenáři | |||
a k milým Čechům překladatele této knížky na česko, s. 1–23). | |||
'''L:''' RSN 3, s. 256; OSN 9, s. 735; MSN 2, s. 889; Č. Zíbrt, Z doby úpadku. | |||
Kulturně historické obrazy ze XVII. a XVIII. věku, 1906, s. 24–53 (kapitola | |||
Rozhraní národnosti české a německé r. 1699–1701); J. Strnad, A. F. | |||
Plzeňský. Životopisný příspěvek, in: Sborník Historického městského muzea | |||
v Plzni 6, 1921, s. 70–97; A. Podlaha, Drobné příspěvky ke starším dějinám | |||
literatury české, in: ČNM 98, 1924, s. 267–273; MČE 2, s. 530–531; LČL 1, | |||
s. 759; J. Kumpera, A. F. Plzeňský a jeho obrana českého národa a jazyka, in: | |||
Minulostí Západočeského kraje 28, 1992, s. 235–267. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/250120 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jiří Mikulec | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:50- Náboženský publicista]] | [[Kategorie:50- Náboženský publicista]] | ||
Řádek 16: | Řádek 65: | ||
[[Kategorie:1671]] | [[Kategorie:1671]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Plzeň]] | ||
[[Kategorie:1717]] | |||
[[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 17. 11. 2019, 16:56
Antonín FROZÍN | |
Narození | 19.5.1671 |
---|---|
Místo narození | Plzeň |
Úmrtí | mezi 1717 a 1723 |
Místo úmrtí | zřejmě Praha |
Povolání |
50- Náboženský publicista 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 460 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56001 |
FROZÍN, Antonín, * 19. 5. 1671 Plzeň, † mezi 1717 a 1723 zřejmě Praha, římskokatolický kněz, spisovatel, překladatel
Syn plzeňského měšťana Cypriána F. a Kateřiny, roz. Hostounské. Studoval na plzeňské městské latinské škole, od 1683 pokračoval u staroměstských jezuitů a na pražské univerzitě. 1689 přerušil teologická studia a usadil se v otcově rodišti, v Březových Horách (dnes část Příbrami). Školu dokončil až 1704, kdy obdržel kněžské svěcení. První roky v duchovní správě prožil na Plzeňsku, 1707 přijal místo kaplana ve vlašském špitále na Malé Straně v Praze. Pravděpodobně vinou konfliktní povahy a neochoty přizpůsobit se autoritám místo po čtyřech letech opustil a od 1711 či 1712 působil jako vychovatel dětí u hraběte Jana Kryštofa Dohalského z Dohalic. O F. dalším profesním působení se informace nedochovaly.
F. byl barokním patriotem, který kladl důraz na etnickou stránku vlastenectví, tedy na český jazyk. Do češtiny přeložil část latinského spisu o významných mariánských poutních místech Evropy od německého jezuity Wilhelma Gumppenbergera Atlas Marianus. Česky vyšel jako Obroviště mariánského Atlanta… s pozoruhodnou předmluvou, která je zásadní barokní obranou českého jazyka. Autor v předmluvě zdůraznil význam češtiny a popsal své cesty po Čechách 1699–1701, kdy prý sám prošel celou zemi a přitom v jednotlivých krajích sledoval počet česky a německy mluvících obyvatel. F. tak vytyčil přibližnou hranici mezi oběma etniky; v té době se jednalo o unikátní počin.
D: překlad: Obroviště mariánského Atlanta, svět celý mariánský v jedinké knížce nesoucího, to jest knížka o obzvláštních mariánských obrazích po celým mariánským světě divotvorně rozsazených, pilností kněze Vilíma Kunpenberka z Tovaryšstva Ježíšového sezbíraných, a ode mě, A. F. plzeňského vladyky, Hor Březových Libušiných blíž Hory Svaté obyvatele na česko v několika desítkách přeložených, 1704 (zde i Předmluva k čtenáři a k milým Čechům překladatele této knížky na česko, s. 1–23).
L: RSN 3, s. 256; OSN 9, s. 735; MSN 2, s. 889; Č. Zíbrt, Z doby úpadku. Kulturně historické obrazy ze XVII. a XVIII. věku, 1906, s. 24–53 (kapitola Rozhraní národnosti české a německé r. 1699–1701); J. Strnad, A. F. Plzeňský. Životopisný příspěvek, in: Sborník Historického městského muzea v Plzni 6, 1921, s. 70–97; A. Podlaha, Drobné příspěvky ke starším dějinám literatury české, in: ČNM 98, 1924, s. 267–273; MČE 2, s. 530–531; LČL 1, s. 759; J. Kumpera, A. F. Plzeňský a jeho obrana českého národa a jazyka, in: Minulostí Západočeského kraje 28, 1992, s. 235–267.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Mikulec