FLAŠAR Antonín 13.3.1919-25.11.2002: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FLAŠAR_Antonín_13.3.1919-25.11.2002)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Antonín FLAŠAR
| jméno = Antonín FLAŠAR
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Flasar Antonin portret.jpg
| datum narození = 13.3.1919
| datum narození = 13.3.1919
| místo narození = Lubná
| místo narození = Lubná (u Kroměříže)
| datum úmrtí = 25.11.2002
| datum úmrtí = 25.11.2002
| místo úmrtí = Zlín
| místo úmrtí = Zlín
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín FLAŠAR
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 254-255
}}
 
'''FLAŠAR, Antonín,''' ''* 13. 3. 1919 Lubná (u Kroměříže), † 25. 11. 2002 Zlín, architekt''
 
Pocházel ze šesti dětí zedníka Františka F., jenž se s rodinou přestěhoval
do Bystřice pod Hostýnem. F. 1937–39 vystudoval Stavební
průmyslovou školu v Přerově a Školu umění ve Zlíně
(u R. Gajdoše a F. L. Gahury). Na doporučení Gahury, u něhož
byl zaměstnán 1940–41, pokračoval ve studiích architektury na
UMPRUM v Praze. Tam se 1941–48 učil u P. Janáka, J. Sokola,
J. Kouly a A. Benše. Současně vykonával kreslířské práce pro
Správu Pražského hradu pod Janákovým vedením. Po absolutoriu
(akademický architekt) se vrátil do Zlína (tehdy Gottwaldov)
a nastoupil 1953 do Stavoprojektu, kde pracoval jako
architekt až do odchodu do důchodu 1979.
 
F. se po celý život věnoval projektové činnosti a zaměřil se
zejména na stavby škol, obytných celků a veřejných budov. Projektoval
poválečná sídliště, např. v Hodoníně (sídliště Klementa
Gottwalda), Veselí nad Moravou, Trenčíně (Jih, šedesátá léta,
s M. Totuškem a L. Pastrnkem) a ve Zlíně. Jako urbanista věnoval
největší pozornost Hodonínu a Trenčínu. Realizoval Státní
banku ve Zlíně (1962), obytný soubor se střediskem občanského
vybavení Januštice ve Zlíně (1969–72), sídliště Pod Zábřehem
a základní školu (1957–59) v Bystřici pod Hostýnem, školu
v Luhačovicích (1958–60), Trenčíně (?), Zlíně-Podhoří
(1975), Nedašově (1977, s L. Pastrnkem) ad.; spolu s architekty
F. Rozhonem a A. Zikmundem navrhl internáty a ubytovny
Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. Účastnil se několika
soutěží, mj. na divadelní budovy v Brně, Ostravě a Gottwaldově
(Zlíně), na univerzitní areál v irském Dublinu či obytné soubory
Zálešná (1968–69, tři věžové domy) a Podvesná ve Zlíně.
Získal dvakrát první cenu: v soutěži na Janáčkovo divadlo
v Brně (spoluautor, 1958) a v mezinárodní soutěži na obytnou
část v jihozápadním obvodu Moskvy (druhá cena, kolektiv pracovníků
Stavoprojektu Brno a Gottwaldov).
 
Jeho bratr '''František F.''' (* 27. 5. 1925 Lubná /u Kroměříže/,
† 30. 10. 1982 Praha), akademický architekt, absolvoval valašskomeziříčskou
střední odbornou školu pro zpracování dřeva,
pražskou UMPRUM u J. Sokola (1945–49) a Pedagogickou fakultu
UK (1949–51). Pracoval jako památkář i restaurátor budov,
stal se jedním z prvních zaměstnanců Státního ústavu pro rekonstrukci
památkových měst a objektů (SÚRPMO) a působil v ateliéru architekta J. Havlíčka ve Stavoprojektu. Byl hlavním
projektantem rekonstrukce historické budovy ND v Praze (výročí
sto let od otevření), navrhoval interiéry, a především kovový
nábytek. 1945 se s bratrem zúčastnil soutěže vypsané Svazem
českého díla na školní nábytek (první cena). V Bystřici pod
Hostýnem kromě sídliště a školy 1970 navrhl parčík s bustou
J. A. Komenského od sochaře S. Mikulaštíka a se sochařskou kopií
mapy Moravy z 1627. Dále realizoval úpravu náměstí, pomník
u firmy TON a koupaliště. Často spolupracoval s výtvarnými
umělci (např. B. Jahodou a V. Vaculkou) při realizaci
výtvarné výzdoby ve stavbách, které sám vyprojektoval.
 
A. F. obdržel pamětní medaili města Bystřice pod Hostýnem a medaili
k 50. výročí vzniku ČSR. Oženil se s Věrou, roz. Holáňovou.
Dožil ve Zlíně a byl pohřben v Bystřici pod Hostýnem. Pokračovatelem
rodinné tradice se stal syn ing. arch. Michal F., CSc.
(* 14. 9. 1949 Zlín), který působí ve vlastním ateliéru ve Voršilské
ulici v Praze a specializuje se hlavně na návrhy interiérů lékáren.
 
'''L:''' Toman D, s. 55; SČSVU 2, s. 265; Kdo je kdo v Československu 1, 1969,
s. 196; Kdo je kdo. Architektura, M. Třeštík (ed.), 2000, s. 60 (Michal F., se
soupisem výstav, realizací a soutěží); 2003, s. 34–35; http://prostor-ad.cz/kalendar/flasar.htm; http://www.flasar.cz/index.php?page=history&lang=cz.
 
Ladislava Horňáková, Gustav Novotný
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
Řádek 17: Řádek 85:
[[Kategorie:2002]]
[[Kategorie:2002]]
[[Kategorie:Zlín]]
[[Kategorie:Zlín]]
<gallery>
Flasar Antonin skola.jpg|Škola v Luhačovicích, vystavěna 1958-1960
</gallery>

Aktuální verze z 21. 8. 2020, 14:57

Antonín FLAŠAR
Narození 13.3.1919
Místo narození Lubná (u Kroměříže)
Úmrtí 25.11.2002
Místo úmrtí Zlín
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 254-255
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67184

FLAŠAR, Antonín, * 13. 3. 1919 Lubná (u Kroměříže), † 25. 11. 2002 Zlín, architekt

Pocházel ze šesti dětí zedníka Františka F., jenž se s rodinou přestěhoval do Bystřice pod Hostýnem. F. 1937–39 vystudoval Stavební průmyslovou školu v Přerově a Školu umění ve Zlíně (u R. Gajdoše a F. L. Gahury). Na doporučení Gahury, u něhož byl zaměstnán 1940–41, pokračoval ve studiích architektury na UMPRUM v Praze. Tam se 1941–48 učil u P. Janáka, J. Sokola, J. Kouly a A. Benše. Současně vykonával kreslířské práce pro Správu Pražského hradu pod Janákovým vedením. Po absolutoriu (akademický architekt) se vrátil do Zlína (tehdy Gottwaldov) a nastoupil 1953 do Stavoprojektu, kde pracoval jako architekt až do odchodu do důchodu 1979.

F. se po celý život věnoval projektové činnosti a zaměřil se zejména na stavby škol, obytných celků a veřejných budov. Projektoval poválečná sídliště, např. v Hodoníně (sídliště Klementa Gottwalda), Veselí nad Moravou, Trenčíně (Jih, šedesátá léta, s M. Totuškem a L. Pastrnkem) a ve Zlíně. Jako urbanista věnoval největší pozornost Hodonínu a Trenčínu. Realizoval Státní banku ve Zlíně (1962), obytný soubor se střediskem občanského vybavení Januštice ve Zlíně (1969–72), sídliště Pod Zábřehem a základní školu (1957–59) v Bystřici pod Hostýnem, školu v Luhačovicích (1958–60), Trenčíně (?), Zlíně-Podhoří (1975), Nedašově (1977, s L. Pastrnkem) ad.; spolu s architekty F. Rozhonem a A. Zikmundem navrhl internáty a ubytovny Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. Účastnil se několika soutěží, mj. na divadelní budovy v Brně, Ostravě a Gottwaldově (Zlíně), na univerzitní areál v irském Dublinu či obytné soubory Zálešná (1968–69, tři věžové domy) a Podvesná ve Zlíně. Získal dvakrát první cenu: v soutěži na Janáčkovo divadlo v Brně (spoluautor, 1958) a v mezinárodní soutěži na obytnou část v jihozápadním obvodu Moskvy (druhá cena, kolektiv pracovníků Stavoprojektu Brno a Gottwaldov).

Jeho bratr František F. (* 27. 5. 1925 Lubná /u Kroměříže/, † 30. 10. 1982 Praha), akademický architekt, absolvoval valašskomeziříčskou střední odbornou školu pro zpracování dřeva, pražskou UMPRUM u J. Sokola (1945–49) a Pedagogickou fakultu UK (1949–51). Pracoval jako památkář i restaurátor budov, stal se jedním z prvních zaměstnanců Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO) a působil v ateliéru architekta J. Havlíčka ve Stavoprojektu. Byl hlavním projektantem rekonstrukce historické budovy ND v Praze (výročí sto let od otevření), navrhoval interiéry, a především kovový nábytek. 1945 se s bratrem zúčastnil soutěže vypsané Svazem českého díla na školní nábytek (první cena). V Bystřici pod Hostýnem kromě sídliště a školy 1970 navrhl parčík s bustou J. A. Komenského od sochaře S. Mikulaštíka a se sochařskou kopií mapy Moravy z 1627. Dále realizoval úpravu náměstí, pomník u firmy TON a koupaliště. Často spolupracoval s výtvarnými umělci (např. B. Jahodou a V. Vaculkou) při realizaci výtvarné výzdoby ve stavbách, které sám vyprojektoval.

A. F. obdržel pamětní medaili města Bystřice pod Hostýnem a medaili k 50. výročí vzniku ČSR. Oženil se s Věrou, roz. Holáňovou. Dožil ve Zlíně a byl pohřben v Bystřici pod Hostýnem. Pokračovatelem rodinné tradice se stal syn ing. arch. Michal F., CSc. (* 14. 9. 1949 Zlín), který působí ve vlastním ateliéru ve Voršilské ulici v Praze a specializuje se hlavně na návrhy interiérů lékáren.

L: Toman D, s. 55; SČSVU 2, s. 265; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 196; Kdo je kdo. Architektura, M. Třeštík (ed.), 2000, s. 60 (Michal F., se soupisem výstav, realizací a soutěží); 2003, s. 34–35; http://prostor-ad.cz/kalendar/flasar.htm; http://www.flasar.cz/index.php?page=history&lang=cz.

Ladislava Horňáková, Gustav Novotný