HEPNER Josef 9.6.1892-7.3.1965: Porovnání verzí
(HEPNER_Josef_9.6.1892-7.3.1965) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.6.1892 | | datum narození = 9.6.1892 | ||
| místo narození = Benešov | | místo narození = Benešov | ||
| datum úmrtí = 7.3.1965 | | datum úmrtí = 7.3.1965 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři<br />61- Pedagog | ||
61- Pedagog | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 489 | |||
}} | |||
'''HEPNER, Josef''', ''* 9. 6. 1892 Benešov, † 7. 3. 1965 Praha, lékař patologický fyziolog, pedagog'' | |||
Narodil se v rodině úředníka. Po maturitě na gymnáziu na | |||
Žižkově (Praha) se zapsal na lékařskou fakultu české univerzity. H. studia přerušila první světová válka, 1914–18 vykonával | |||
vojenskou službu (MUDr. 1921). Již před promocí pracoval | |||
od 1919 jako asistent v ústavu patologické anatomie a v ústavu pro všeobecnou a pokusnou patologii, 1925 jako zástupce | |||
přednosty ústavu pro všeobecnou a pokusnou patologii. 1926 | |||
se habilitoval, 1928 byl jmenován mimořádným profesorem | |||
a přednostou ústavu pro všeobecnou a pokusnou patologii (do | |||
1963; od 1945 název Ústav patologické fyziologie). 1933 se | |||
stal řádným profesorem a 1936/37 děkanem Lékařské fakulty | |||
UK. Za německé okupace během druhé světové války pracoval | |||
ve Státním zdravotním ústavu. 1956–63 vedl katedru patologické fyziologie, 1963 byl penzionován. Stal se zakladatelem | |||
moderní české experimentální patologické fyziologie po organizační i vědecké stránce. Zpočátku se zabýval zejména patofyziologií dýchání, později metabolickou a endokrinologickou | |||
problematikou (účinky inzulínu a adrenalinu), věnoval se též | |||
patofyziologii novotvarů. | |||
'''D:''' výběr: Patologická fysiologie. Učebnice pro studující lékařství, 1961. | |||
'''L:''' BSPLF 1, s. 216; LF UK 1945–2008, s. 91; Tomeš 1, s. 447; ČLČ 81, | |||
1942, s. 656–658 (bibliografie); 91, 1952, s. 696; 101, 1962, s. 738–739; | |||
104, 1965, s. 448; 111, 1972, s. 1224; Praktický lékař 89, 2009, s. 213–215; | |||
Československá fysiologie 11, 1962, s. 387–388. | |||
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity/UK IV., s. 1942; fond LF UK 1883–1953, osobní | |||
spis, i. č. 378. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/e15a0629-4d6b-4b3d-a517-32e48a5c3ea0 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Petr Svobodný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
| Řádek 19: | Řádek 46: | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Benešov]] | ||
[[Kategorie:1965]] | [[Kategorie:1965]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 25. 2. 2023, 15:01
| Josef HEPNER | |
 | |
| Narození | 9.6.1892 |
|---|---|
| Místo narození | Benešov |
| Úmrtí | 7.3.1965 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
15- Lékaři 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 489 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68141 |
HEPNER, Josef, * 9. 6. 1892 Benešov, † 7. 3. 1965 Praha, lékař patologický fyziolog, pedagog
Narodil se v rodině úředníka. Po maturitě na gymnáziu na Žižkově (Praha) se zapsal na lékařskou fakultu české univerzity. H. studia přerušila první světová válka, 1914–18 vykonával vojenskou službu (MUDr. 1921). Již před promocí pracoval od 1919 jako asistent v ústavu patologické anatomie a v ústavu pro všeobecnou a pokusnou patologii, 1925 jako zástupce přednosty ústavu pro všeobecnou a pokusnou patologii. 1926 se habilitoval, 1928 byl jmenován mimořádným profesorem a přednostou ústavu pro všeobecnou a pokusnou patologii (do 1963; od 1945 název Ústav patologické fyziologie). 1933 se stal řádným profesorem a 1936/37 děkanem Lékařské fakulty UK. Za německé okupace během druhé světové války pracoval ve Státním zdravotním ústavu. 1956–63 vedl katedru patologické fyziologie, 1963 byl penzionován. Stal se zakladatelem moderní české experimentální patologické fyziologie po organizační i vědecké stránce. Zpočátku se zabýval zejména patofyziologií dýchání, později metabolickou a endokrinologickou problematikou (účinky inzulínu a adrenalinu), věnoval se též patofyziologii novotvarů.
D: výběr: Patologická fysiologie. Učebnice pro studující lékařství, 1961.
L: BSPLF 1, s. 216; LF UK 1945–2008, s. 91; Tomeš 1, s. 447; ČLČ 81, 1942, s. 656–658 (bibliografie); 91, 1952, s. 696; 101, 1962, s. 738–739; 104, 1965, s. 448; 111, 1972, s. 1224; Praktický lékař 89, 2009, s. 213–215; Československá fysiologie 11, 1962, s. 387–388.
P: Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, i. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity/UK IV., s. 1942; fond LF UK 1883–1953, osobní spis, i. č. 378.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Petr Svobodný