HABERMANN Johann Evangelista 5.11.1849-26.6.1935: Porovnání verzí
(HABERMANN_Johann_5.11.1849-26.6.1935) |
m (Holoubková přesunul stránku HABERMANN Johann 5.11.1849-26.6.1935 na HABERMANN Johann Evangelista 5.11.1849-26.6.1935 bez založení přesměrování) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Johann HABERMANN | | jméno = Johann Evangelista HABERMANN | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.11.1849 | | datum narození = 5.11.1849 | ||
| místo narození = | | místo narození = Horní Lomany (Františkovy Lázně) | ||
| datum úmrtí = 26.6.1935 | | datum úmrtí = 26.6.1935 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Štýrský Hradec (Rakousko) | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 30 | |||
}} | |||
'''HABERMANN, Johann Evangelista''', ''* 5. 11. 1849 Horní Lomany (Františkovy Lázně), † 26. 6. 1935 Štýrský Hradec (Rakousko), lékař otiatr'' | |||
Doktorát medicíny získal 1875 na pražské lékařské fakultě. Působil jako externista na několika pracovištích pražské Všeobecné nemocnice (1. interní oddělení, dermatologická a chirurgická klinika), 1876–82 zastával místo asistenta na otiatrické klinice. Poté si otevřel soukromou ordinaci pro nosní a krční choroby v Praze. 1886 se habilitoval na lékařské fakultě pražské německé univerzity z ušního lékařství. 1890 byl jmenován mimořádným profesorem na ušní klinice ve Štýrském Hradci, kde nadále úspěšně rozvíjel svou vědecko-pedagogickou kariéru; 1899 získal titul profesora a místo přednosty tamní kliniky pro nosní, ušní a krční choroby. 1913 byl jmenován skutečným řádným profesorem. | |||
Právem se pokládá za jednoho ze zakladatelů moderní vědecké otiatrie. Její problémy zkoumal především z patologicko-anatomického a histologického hlediska. Zvláště ceněné jsou jeho studie o tuberkulóze středního ucha či stať o patologické anatomii ucha, která byla otištěna v prestižní příručce H. Schwartze ''Handbuch der Ohrenheilkunde'' (Leipzig 1892/93). | |||
'''L:''' BSPLF 1, s. 103; BLDMF, s. 82; Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, J. Pagel (ed.), Berlin–Wien 1901, sl. 671; I. Fischer, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte in den letzten fünfzig Jahren 1, Berlin–Wien 1932–1933, s. 559; ÖBL 2, s. 126; BL 1, s. 502; Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 368; Koerting, s. 239; B. Buršíková, Otiatr. Jeden ze zakladatelů vědecké otiatrie, in: ČLČ 138, 1999, č. 9, s. 281–283. | |||
'''P:''' Archiv UK, Praha, lékařská rigoróza 1872–1885; fond Německá lékařská fakulta, osobní spis H. a prof. Otto Piffla; Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien, Unterricht – Allgemeine Reihe, Fasz. 1121, 5 Prag. Universitätsarchiv Graz, Personalblatt. | |||
Ludmila Hlaváčková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1849]] | [[Kategorie:1849]] | ||
[[Kategorie:Horní Lomany]] | |||
[[Kategorie:1935]] | [[Kategorie:1935]] | ||
[[Kategorie:Štýrský Hradec]] | |||
Aktuální verze z 3. 3. 2020, 19:11
| Johann Evangelista HABERMANN | |
 | |
| Narození | 5.11.1849 |
|---|---|
| Místo narození | Horní Lomany (Františkovy Lázně) |
| Úmrtí | 26.6.1935 |
| Místo úmrtí | Štýrský Hradec (Rakousko) |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 30 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68159 |
HABERMANN, Johann Evangelista, * 5. 11. 1849 Horní Lomany (Františkovy Lázně), † 26. 6. 1935 Štýrský Hradec (Rakousko), lékař otiatr
Doktorát medicíny získal 1875 na pražské lékařské fakultě. Působil jako externista na několika pracovištích pražské Všeobecné nemocnice (1. interní oddělení, dermatologická a chirurgická klinika), 1876–82 zastával místo asistenta na otiatrické klinice. Poté si otevřel soukromou ordinaci pro nosní a krční choroby v Praze. 1886 se habilitoval na lékařské fakultě pražské německé univerzity z ušního lékařství. 1890 byl jmenován mimořádným profesorem na ušní klinice ve Štýrském Hradci, kde nadále úspěšně rozvíjel svou vědecko-pedagogickou kariéru; 1899 získal titul profesora a místo přednosty tamní kliniky pro nosní, ušní a krční choroby. 1913 byl jmenován skutečným řádným profesorem.
Právem se pokládá za jednoho ze zakladatelů moderní vědecké otiatrie. Její problémy zkoumal především z patologicko-anatomického a histologického hlediska. Zvláště ceněné jsou jeho studie o tuberkulóze středního ucha či stať o patologické anatomii ucha, která byla otištěna v prestižní příručce H. Schwartze Handbuch der Ohrenheilkunde (Leipzig 1892/93).
L: BSPLF 1, s. 103; BLDMF, s. 82; Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, J. Pagel (ed.), Berlin–Wien 1901, sl. 671; I. Fischer, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte in den letzten fünfzig Jahren 1, Berlin–Wien 1932–1933, s. 559; ÖBL 2, s. 126; BL 1, s. 502; Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 368; Koerting, s. 239; B. Buršíková, Otiatr. Jeden ze zakladatelů vědecké otiatrie, in: ČLČ 138, 1999, č. 9, s. 281–283.
P: Archiv UK, Praha, lékařská rigoróza 1872–1885; fond Německá lékařská fakulta, osobní spis H. a prof. Otto Piffla; Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien, Unterricht – Allgemeine Reihe, Fasz. 1121, 5 Prag. Universitätsarchiv Graz, Personalblatt.
Ludmila Hlaváčková