BERGER Jaroslav 27.2.1916-11.9.1983: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(BERGER_Jaroslav_27.2.1916-11.9.1988)
 
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 4: Řádek 4:
| datum narození = 27.2.1916
| datum narození = 27.2.1916
| místo narození = Praha
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 11.9.1988
| datum úmrtí = 11.9.1983
| místo úmrtí = Egg
| místo úmrtí = Egg (Švýcarsko)
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf<br />83- Divadelní interpret nebo herec
83- Divadelní interpret nebo herec


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav BERGER
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 425-426
}}


== Literatura ==
'''BERGER, Jaroslav''' ''(vl. jm. Zajíček), * 27. 2. 1916 Praha, † 11. 9. 1983 Egg (Švýcarsko), tanečník, choreograf, baletní mistr''
 
Vnuk tanečníka, choreografa a baletního mistra Augustina
B. (1861–1945) a primabaleriny ND Praha Italky Giulietty
Paltrinieriové (1866–1889), syn jejich dcery Angeliny Boženy,
provdané Zajíčkové, která v mládí vystupovala v ND
1891–99 v dětských rolích. Jeho první ženou byla tanečnice
ND Eva Patočková, druhou manželkou tanečnice Christa
Bärová. Základy tanečního vzdělání získal v baletní škole
H. Štěpánkové. Od 1932 byl členem baletu Velké operety,
1933 hostoval v roli Pronásledovaného v opeře Ch. W.
Glucka ''Orfeus'' ''a Eurydika'' (Neues deutsches Theater v Praze,
režie M. Walmann) a v některých představeních ND Praha,
kde pak nastoupil 1935 do trvalého angažmá. Smysl pro styl
a charaktery postav, technické dispozice a taneční všestrannost
uplatnil 1939–42 jako sólista. Nastudoval sedmadvacet
rolí v klasických baletech (Princ, P. I. Čajkovskij: ''Louskáček'';
Albert, Ch. A. Adam: ''Giselle''; Troubadour, A. K. Glazunov:
''Raymona'') i v moderním repertoáru (Orazio, I. Stravinskij:
''Pulcinella''). Tančil úlohy vyžadující herecký, charakterní nebo
komediální talent. B. fyzicky výrazný a elegantní jevištní zjev
vyhovoval postavám s exotickým dějem nebo exhibičním
scénám v operách. 1942 odešel jako sólista a baletní mistr
do Haagu a krátce nato se stal sólistou, baletním mistrem
a choreografem v Stadttheater Zürich. Jeho tréninky podstatně
zvýšily technický standard souboru, sám tančil řadu
rolí v baletech současných švýcarských skladatelů (J. Binet,
P. Burkhard, W. Burkhard, A. F. Marescotti). Mezi jeho
nejslavnější role patřila titulní postava v Bartókově ''Podivuhodném''
''mandarínovi'' (první uvedení ve Švýcarsku, 1949).
B. choreografickou tvorbu reprezentovaly např. Stravinského
''Pulcinella'' (1950) a ''Svěcení'' ''jara'' (1951), balet s hudbou
J. P. Rameaua ''Le roi'' ''Bourrigueau'' ''et son'' ''barbier'' (1953). B.
patřil mezi inscenátory prvního uvedení ''Mojžíše'' ''a Árona''
A. Schönberga (1957). V druhém curyšském baletním
ansámblu Zürich Ballett byl v angažmá ve dvou obdobích
(1955–56 a 1959–61). Uvedl tam např. Prokofjevovu ''Skytskou''
''suitu'', Čajkovského ''Serenádu'' a ''Labutí'' ''jezero'', Stravinského
''Svěcení'' ''jara'', ''Silver'' ''City'' (G. Gershwin: Klavírní koncert
F dur), ''Ménagerii'' podle Wedekindovy ''Lulu'' (hudba G. Klebes),
''Divertimento'' (G. Bizet: Symfonie C dur) a byl pohybovým
poradcem činohry Schauspielhaus Zürich. V sezoně
1961/62 se stal šéfem baletu v Augsburgu, pak vedl krátce
baletní soubor v Lech-Stadtu. Hostoval v divadlech v Ulmu, Bernu, Mnichově, Monaku aj. 1970 v Augsburgu uvedl
Prokofjevův balet ''Romeo'' ''a Julie'' s hostujícími interprety
z pražského Národního divadla – O. Skálovou, J. Petříkem
a V. Malcevem.
 
'''L:''' E. Siblík, Tanec mimo nás i v nás, 1937; L. Hájek, Paměti Augustina Bergra,
1944; L. Novák, Stará Garda Národního divadla, 1944; Tanzarchiv č. 3,
4, Hamburg 1954; č. 6, 1957; č. 5, 1960; č. 3, 1962; č. 7, 1963; č. 8, 1970;
H. Koegler, The Concise Oxford Dictionary of Ballet, New York 1987; Deutsches
Bühnen Jahrbuch 1942–1970; Český taneční slovník, 2001, s. 20.
 
'''P:''' Archiv ND Praha.
 
Jana Holeňová, Jitka Ludvová
   
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:1916]]
[[Kategorie:1916]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1988]]
[[Kategorie:1983]]
[[Kategorie:Egg]]
[[Kategorie:Egg]]

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 08:29

Jaroslav BERGER
Narození 27.2.1916
Místo narození Praha
Úmrtí 11.9.1983
Místo úmrtí Egg (Švýcarsko)
Povolání 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 425-426
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69892

BERGER, Jaroslav (vl. jm. Zajíček), * 27. 2. 1916 Praha, † 11. 9. 1983 Egg (Švýcarsko), tanečník, choreograf, baletní mistr

Vnuk tanečníka, choreografa a baletního mistra Augustina B. (1861–1945) a primabaleriny ND Praha Italky Giulietty Paltrinieriové (1866–1889), syn jejich dcery Angeliny Boženy, provdané Zajíčkové, která v mládí vystupovala v ND 1891–99 v dětských rolích. Jeho první ženou byla tanečnice ND Eva Patočková, druhou manželkou tanečnice Christa Bärová. Základy tanečního vzdělání získal v baletní škole H. Štěpánkové. Od 1932 byl členem baletu Velké operety, 1933 hostoval v roli Pronásledovaného v opeře Ch. W. Glucka Orfeus a Eurydika (Neues deutsches Theater v Praze, režie M. Walmann) a v některých představeních ND Praha, kde pak nastoupil 1935 do trvalého angažmá. Smysl pro styl a charaktery postav, technické dispozice a taneční všestrannost uplatnil 1939–42 jako sólista. Nastudoval sedmadvacet rolí v klasických baletech (Princ, P. I. Čajkovskij: Louskáček; Albert, Ch. A. Adam: Giselle; Troubadour, A. K. Glazunov: Raymona) i v moderním repertoáru (Orazio, I. Stravinskij: Pulcinella). Tančil úlohy vyžadující herecký, charakterní nebo komediální talent. B. fyzicky výrazný a elegantní jevištní zjev vyhovoval postavám s exotickým dějem nebo exhibičním scénám v operách. 1942 odešel jako sólista a baletní mistr do Haagu a krátce nato se stal sólistou, baletním mistrem a choreografem v Stadttheater Zürich. Jeho tréninky podstatně zvýšily technický standard souboru, sám tančil řadu rolí v baletech současných švýcarských skladatelů (J. Binet, P. Burkhard, W. Burkhard, A. F. Marescotti). Mezi jeho nejslavnější role patřila titulní postava v Bartókově Podivuhodném mandarínovi (první uvedení ve Švýcarsku, 1949). B. choreografickou tvorbu reprezentovaly např. Stravinského Pulcinella (1950) a Svěcení jara (1951), balet s hudbou J. P. Rameaua Le roi Bourrigueau et son barbier (1953). B. patřil mezi inscenátory prvního uvedení Mojžíše a Árona A. Schönberga (1957). V druhém curyšském baletním ansámblu Zürich Ballett byl v angažmá ve dvou obdobích (1955–56 a 1959–61). Uvedl tam např. Prokofjevovu Skytskou suitu, Čajkovského Serenádu a Labutí jezero, Stravinského Svěcení jara, Silver City (G. Gershwin: Klavírní koncert F dur), Ménagerii podle Wedekindovy Lulu (hudba G. Klebes), Divertimento (G. Bizet: Symfonie C dur) a byl pohybovým poradcem činohry Schauspielhaus Zürich. V sezoně 1961/62 se stal šéfem baletu v Augsburgu, pak vedl krátce baletní soubor v Lech-Stadtu. Hostoval v divadlech v Ulmu, Bernu, Mnichově, Monaku aj. 1970 v Augsburgu uvedl Prokofjevův balet Romeo a Julie s hostujícími interprety z pražského Národního divadla – O. Skálovou, J. Petříkem a V. Malcevem.

L: E. Siblík, Tanec mimo nás i v nás, 1937; L. Hájek, Paměti Augustina Bergra, 1944; L. Novák, Stará Garda Národního divadla, 1944; Tanzarchiv č. 3, 4, Hamburg 1954; č. 6, 1957; č. 5, 1960; č. 3, 1962; č. 7, 1963; č. 8, 1970; H. Koegler, The Concise Oxford Dictionary of Ballet, New York 1987; Deutsches Bühnen Jahrbuch 1942–1970; Český taneční slovník, 2001, s. 20.

P: Archiv ND Praha.

Jana Holeňová, Jitka Ludvová

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=BERGER_Jaroslav_27.2.1916-11.9.1983&oldid=110161“