HENNIGER von Seeberg Adalbert 23.12.1807-10.10.1873: Porovnání verzí
(HENNINGER_ze_Seeberg_Vojtěch_1807-10.10.1873) |
m (Holoubková přesunul stránku HENNINGER ze Seeberg Vojtěch 1807-10.10.1873 na HENNIGER von Seeberg Adalbert 23.12.1807-10.10.1873 bez založení přesměrování) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Adalbert HENNINGER ze Seeberg | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1807 | | datum narození = 23.12.1807 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 10.10.1873 | | datum úmrtí = 10.10.1873 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Milín (u Příbrami) | ||
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 485 | |||
}} | |||
'''HENNIGER von Seeberg, Adalbert''' ''(též HENNINGER), * 23. 12. 1807 Praha, † 10. 10. 1873 Milín (u Příbrami), právník, státník, úředník'' | |||
Syn státního úředníka a ředitele pražské polytechniky Johanna H. v. S. (1777–1850) a Marie Ludoviky, roz. Malovcové | |||
z Malovic (1784–1863). Profesní dráhu H. zahájil v Haliči. | |||
Od 1829 působil jako konceptní kandidát na Haličském guberniu ve Lvově. 1836 se stal krajským komisařem v Sambiru, | |||
1839 krajským komisařem ve městě Žovkva. 1847 byl jmenován krajským hejtmanem ve městě Čortkiv a 1849–53 sloužil | |||
jako správce Zemskému úřadu v Černovicích (dnes Ukrajina). 1853–54 byl přidělen ke Krajské vládě v České Lípě coby | |||
správce a 1854 ustanoven krajským představeným Krajského | |||
úřadu v Litoměřicích. Z jeho podnětu tam 1858 zahájila činnost městská spořitelna, která učinila z Litoměřic finanční | |||
centrum pro široké okolí. Funkci krajského hejtmana zastával | |||
do 1862, po zrušení krajských úřadů (1862) setrval v dohledací funkci ještě dva roky. | |||
H. byl 1864 povolán na České místodržitelství v Praze | |||
a jmenován dvorním radou. Během okupace Prahy pruskými vojsky 1866 byl pověřen vedením úřadu. 1867 se stal | |||
místodržitelským viceprezidentem, 1868 nastoupil do úřadu | |||
místodržitelského rady I. třídy s titulem místodržitelského | |||
viceprezidenta. 1870 byl penzionován; nahradil jej Václav | |||
Rieger z Riegershofenu. H. nadále zastával úřad komořího. | |||
Obdržel rytířský kříž Leopoldova řádu (1865) a Řád železné koruny II. třídy (1868). Stal se čestným měšťanem měst | |||
Litoměřice (1864) a Podmokly (Děčín, 1866). | |||
H. se oženil 1834 ve Lvově s Marií hraběnkou Desfoursovou | |||
(* 18. 2. 1808 Brno, † 7. 5. 1871). Syn Vincenz (* 2. 2. 1847 | |||
Praha, † 9. 2. 1916 Innsbruck /Rakousko/) byl komturem | |||
Řádu německých rytířů, polním podmaršálkem rakousko-uherské armády a vrchním komořím arcivévody Evžena Rakousko-Těšínského. Dcera Marie (1838–1919) se provdala 1870 za polního podmaršálka Johanna Albrechta Friedricha | |||
von Herrenschwand (1833–1907). Další dcery se jmenovaly Leopoldine (1842–1861) a Louise (1841–1915). Louise | |||
patřila k dámám Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském | |||
hradě. | |||
'''L:''' Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 49, | |||
Gotha 1899, s. 382–383; H. Ankert, Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, | |||
1923, s. 87, 89; BL 1, s. 597; A. Špiritová, Slovník představitelů státní správy | |||
v Čechách v letech 1850–1918, 1993, s. 65, 233–234; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 267, 270, 381, 399; | |||
M. Klečacký a kol., Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech | |||
1849–1918, 2020, s. 235; Vincenz H.: nekrolog, in: Innsbrucker Nachrichten | |||
10. 2. 1916, s. 2; de.wikipedia.org (stav k 1. 6. 2020). | |||
Nina Milotová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1807]] | [[Kategorie:1807]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1873]] | [[Kategorie:1873]] | ||
[[Kategorie:Milín]] | |||
Aktuální verze z 25. 2. 2023, 12:50
| Adalbert HENNINGER ze Seeberg | |
 | |
| Narození | 23.12.1807 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 10.10.1873 |
| Místo úmrtí | Milín (u Příbrami) |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 485 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=73132 |
HENNIGER von Seeberg, Adalbert (též HENNINGER), * 23. 12. 1807 Praha, † 10. 10. 1873 Milín (u Příbrami), právník, státník, úředník
Syn státního úředníka a ředitele pražské polytechniky Johanna H. v. S. (1777–1850) a Marie Ludoviky, roz. Malovcové z Malovic (1784–1863). Profesní dráhu H. zahájil v Haliči. Od 1829 působil jako konceptní kandidát na Haličském guberniu ve Lvově. 1836 se stal krajským komisařem v Sambiru, 1839 krajským komisařem ve městě Žovkva. 1847 byl jmenován krajským hejtmanem ve městě Čortkiv a 1849–53 sloužil jako správce Zemskému úřadu v Černovicích (dnes Ukrajina). 1853–54 byl přidělen ke Krajské vládě v České Lípě coby správce a 1854 ustanoven krajským představeným Krajského úřadu v Litoměřicích. Z jeho podnětu tam 1858 zahájila činnost městská spořitelna, která učinila z Litoměřic finanční centrum pro široké okolí. Funkci krajského hejtmana zastával do 1862, po zrušení krajských úřadů (1862) setrval v dohledací funkci ještě dva roky.
H. byl 1864 povolán na České místodržitelství v Praze a jmenován dvorním radou. Během okupace Prahy pruskými vojsky 1866 byl pověřen vedením úřadu. 1867 se stal místodržitelským viceprezidentem, 1868 nastoupil do úřadu místodržitelského rady I. třídy s titulem místodržitelského viceprezidenta. 1870 byl penzionován; nahradil jej Václav Rieger z Riegershofenu. H. nadále zastával úřad komořího. Obdržel rytířský kříž Leopoldova řádu (1865) a Řád železné koruny II. třídy (1868). Stal se čestným měšťanem měst Litoměřice (1864) a Podmokly (Děčín, 1866).
H. se oženil 1834 ve Lvově s Marií hraběnkou Desfoursovou (* 18. 2. 1808 Brno, † 7. 5. 1871). Syn Vincenz (* 2. 2. 1847 Praha, † 9. 2. 1916 Innsbruck /Rakousko/) byl komturem Řádu německých rytířů, polním podmaršálkem rakousko-uherské armády a vrchním komořím arcivévody Evžena Rakousko-Těšínského. Dcera Marie (1838–1919) se provdala 1870 za polního podmaršálka Johanna Albrechta Friedricha von Herrenschwand (1833–1907). Další dcery se jmenovaly Leopoldine (1842–1861) a Louise (1841–1915). Louise patřila k dámám Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě.
L: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 49, Gotha 1899, s. 382–383; H. Ankert, Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1923, s. 87, 89; BL 1, s. 597; A. Špiritová, Slovník představitelů státní správy v Čechách v letech 1850–1918, 1993, s. 65, 233–234; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 267, 270, 381, 399; M. Klečacký a kol., Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918, 2020, s. 235; Vincenz H.: nekrolog, in: Innsbrucker Nachrichten 10. 2. 1916, s. 2; de.wikipedia.org (stav k 1. 6. 2020).
Nina Milotová