DORMITZER Maximilian 11.11.1819-16.2.1881: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
VizuálníWikitext
(DORMITZER_Maximilian_11.11.1819-16.2.1881)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 11.11.1819
| datum narození = 11.11.1819
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 16.2.1881
| datum úmrtí = 16.2.1881
| místo úmrtí = Obermais
| místo úmrtí = Merano Obermais (Itálie)
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Maximilian DORMITZER
| citace = Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 319
}}
'''DORMITZER, Maximilian''', ''* 11. 11. 1819 Praha, † 16. 2. 1881 Merano Obermais (Itálie), podnikatel v textilním průmyslu''


== Literatura ==
Jeho otcem byl Leopold D., matka Babette pocházela z rodiny
Jerusalemů. Měl bratra Jakoba D. (1820–1903), který
patřil k známým pražským průmyslníkům. D. byl technickým
a obchodním vedoucím textilní továrny v Holešovicích
(Praha). Funkci tam zastával do 1873. Kromě toho byl od založení
1850 členem pražské OŽK, v období 1862–74 se stal
jejím prezidentem. O rozvoj této instituce se D. významně
zasloužil. 1866 se stal poslancem českého zemského sněmu.
Od 1871 zasedal v říšské radě, kde reprezentoval liberální
strany (prosinec 1871–duben 1872, květen 1872–září 1873
za Verfassungspartei, listopad 1873–květen 1879 a říjen
1879–srpen 1880 za Klub der Linken). D. vlastnil východočeský
bělohradský velkostatek s cukrovarem, který koupil
od šlechtické rodiny Aichelburgů. V obci Bělohrad dal 1872
(1880?) postavit na levém břehu Javorky dřevěnou boudu,
v níž zřídil tři koupelny s teplou vodou. Ty v létě sloužily veřejnosti
jako očistné koupele. Dnes se D. aktivita často pokládá
za zrod tamních rašelinových lázní pro léčbu nemocí
pohybového ústrojí. Po smrti D., který pravděpodobně neměl
vlastní potomky, zdědily majetek tři děti jeho sestry. Ty jej
1883 prodaly Anně z Asseburku (roz. z Kleistů). D. se angažoval
(stejně jako jeho bratr Jakob) i v sociální oblasti, např.
po požáru v části Bělohradu pomohl postiženým obyvatelům
penězi i stavebním materiálem. Byl pohřben na Centrálním
hřbitově ve Vídni.
 
'''D:''' Die Erwerbsverhältnisse im böhmischen Erzgebirge (s E. Schebkem),
1862.
 
'''L:''' BL 1, s. 273; F. Hantschel, Biographien deutscher Industrieller aus
Böhmen, 1920, s. 12.
 
'''P:''' http://freepages.genealogy.rootsweb.ancestry.com; Lázně Bělohrad, oficiální
internetové stránky města: http://www.parlament.gv.at.
 
Jana Brabencová
      
      
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
Řádek 19: Řádek 55:


[[Kategorie:1819]]
[[Kategorie:1819]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1881]]
[[Kategorie:1881]]
[[Kategorie:Obermais]]
[[Kategorie:Merano-Obermais]]

Aktuální verze z 24. 10. 2019, 17:41

Maximilian DORMITZER
Narození 11.11.1819
Místo narození Praha
Úmrtí 16.2.1881
Místo úmrtí Merano Obermais (Itálie)
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 319
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76208

DORMITZER, Maximilian, * 11. 11. 1819 Praha, † 16. 2. 1881 Merano Obermais (Itálie), podnikatel v textilním průmyslu

Jeho otcem byl Leopold D., matka Babette pocházela z rodiny Jerusalemů. Měl bratra Jakoba D. (1820–1903), který patřil k známým pražským průmyslníkům. D. byl technickým a obchodním vedoucím textilní továrny v Holešovicích (Praha). Funkci tam zastával do 1873. Kromě toho byl od založení 1850 členem pražské OŽK, v období 1862–74 se stal jejím prezidentem. O rozvoj této instituce se D. významně zasloužil. 1866 se stal poslancem českého zemského sněmu. Od 1871 zasedal v říšské radě, kde reprezentoval liberální strany (prosinec 1871–duben 1872, květen 1872–září 1873 za Verfassungspartei, listopad 1873–květen 1879 a říjen 1879–srpen 1880 za Klub der Linken). D. vlastnil východočeský bělohradský velkostatek s cukrovarem, který koupil od šlechtické rodiny Aichelburgů. V obci Bělohrad dal 1872 (1880?) postavit na levém břehu Javorky dřevěnou boudu, v níž zřídil tři koupelny s teplou vodou. Ty v létě sloužily veřejnosti jako očistné koupele. Dnes se D. aktivita často pokládá za zrod tamních rašelinových lázní pro léčbu nemocí pohybového ústrojí. Po smrti D., který pravděpodobně neměl vlastní potomky, zdědily majetek tři děti jeho sestry. Ty jej 1883 prodaly Anně z Asseburku (roz. z Kleistů). D. se angažoval (stejně jako jeho bratr Jakob) i v sociální oblasti, např. po požáru v části Bělohradu pomohl postiženým obyvatelům penězi i stavebním materiálem. Byl pohřben na Centrálním hřbitově ve Vídni.

D: Die Erwerbsverhältnisse im böhmischen Erzgebirge (s E. Schebkem), 1862.

L: BL 1, s. 273; F. Hantschel, Biographien deutscher Industrieller aus Böhmen, 1920, s. 12.

P: http://freepages.genealogy.rootsweb.ancestry.com; Lázně Bělohrad, oficiální internetové stránky města: http://www.parlament.gv.at.

Jana Brabencová

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=DORMITZER_Maximilian_11.11.1819-16.2.1881&oldid=112743“