EGKH Hungersbach Otto Honorius 29.5.1675-30.4.1748: Porovnání verzí
(EGKH_Otto_Honorius_29.5.1675-30.4.1748) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Otto Honorius EGKH | | jméno = Otto Honorius EGKH Hungersbach | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.5.1675 | | datum narození = 29.5.1675 | ||
| místo narození = Šoproň | | místo narození = Šoproň (Maďarsko) | ||
| datum úmrtí = 30.4.1748 | | datum úmrtí = 30.4.1748 | ||
| místo úmrtí = Olomouc | | místo úmrtí = ?Olomouc | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 532 | ||
}} | |||
'''EGKH Hungersbach, Otto Honorius''' ''(též Enricus), * 29. 5. 1675 Šoproň (Maďarsko), † 30. 4. 1748 Olomouc ?, světící biskup'' | |||
Jako místo narození bývá chybně uváděn Prešpurk (nynější | |||
Bratislava). Byl bratrem olomouckého biskupa Leopolda E. | |||
(1696–1760). Nižší studia absolvoval na univerzitě v Olomouci, | |||
trienální studia 1694–97 v Římě jako člen Collegia | |||
Germanika. 1698 se stal nesídelním, 1706 sídelním kanovníkem | |||
v Olomouci. V kariéře postupoval: 1717 prelát – scholastik, | |||
1729 jmenování Benediktem XIII. světícím biskupem | |||
a biskupem thermopylským (téhož roku byl vysvěcen), volba | |||
prelátem – proboštem, a tedy i brněnským arcijáhnem 1730. | |||
V době nemoci olomouckého biskupa a kardinála Wolfganga | |||
Hanibala Schrattenbacha ho E. zastupoval ve všech biskupských | |||
funkcích, např. 1732 při korunovaci milostného obrazu | |||
Panny Marie na poutním místě na Svatém Kopečku u Olomouce. | |||
V Dubu nad Moravou, jiném významném poutním | |||
místě, dal 1733 pořídit sousoší sv. Floriána a 1739–40 sousoší | |||
sv. Jana Nepomuckého a v tamním kostele posvětil oltář anděla | |||
strážce a odkázal tomuto místu hedvábné, bohatě zdobené | |||
mešní roucho. Byl pochován v kryptě olomoucké katedrály. | |||
'''L:''' E. Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648 bis 1803, | |||
Berlin 1990, s. 88; R. Zuber, Osudy moravské církve v 18. století, 1987, | |||
s. 158–165. | |||
Miloš Kouřil | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:1675]] | [[Kategorie:1675]] | ||
[[Kategorie:Šoproň]] | [[Kategorie:Šoproň]] | ||
[[Kategorie:1748]] | [[Kategorie:1748]] | ||
[[Kategorie:Olomouc]] | [[Kategorie:Olomouc]] |
Aktuální verze z 31. 10. 2019, 10:43
Otto Honorius EGKH Hungersbach | |
Narození | 29.5.1675 |
---|---|
Místo narození | Šoproň (Maďarsko) |
Úmrtí | 30.4.1748 |
Místo úmrtí | ?Olomouc |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 532 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78866 |
EGKH Hungersbach, Otto Honorius (též Enricus), * 29. 5. 1675 Šoproň (Maďarsko), † 30. 4. 1748 Olomouc ?, světící biskup
Jako místo narození bývá chybně uváděn Prešpurk (nynější Bratislava). Byl bratrem olomouckého biskupa Leopolda E. (1696–1760). Nižší studia absolvoval na univerzitě v Olomouci, trienální studia 1694–97 v Římě jako člen Collegia Germanika. 1698 se stal nesídelním, 1706 sídelním kanovníkem v Olomouci. V kariéře postupoval: 1717 prelát – scholastik, 1729 jmenování Benediktem XIII. světícím biskupem a biskupem thermopylským (téhož roku byl vysvěcen), volba prelátem – proboštem, a tedy i brněnským arcijáhnem 1730. V době nemoci olomouckého biskupa a kardinála Wolfganga Hanibala Schrattenbacha ho E. zastupoval ve všech biskupských funkcích, např. 1732 při korunovaci milostného obrazu Panny Marie na poutním místě na Svatém Kopečku u Olomouce. V Dubu nad Moravou, jiném významném poutním místě, dal 1733 pořídit sousoší sv. Floriána a 1739–40 sousoší sv. Jana Nepomuckého a v tamním kostele posvětil oltář anděla strážce a odkázal tomuto místu hedvábné, bohatě zdobené mešní roucho. Byl pochován v kryptě olomoucké katedrály.
L: E. Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648 bis 1803, Berlin 1990, s. 88; R. Zuber, Osudy moravské církve v 18. století, 1987, s. 158–165.
Miloš Kouřil