ELIÁŠ Josef 27.5.1907-6.5.1997

Josef ELIÁŠ
Narození	27.5.1907
Místo narození	Dovhe u Iršavy (Ukrajina)
Úmrtí	6.5.1997
Místo úmrtí	Praha
Povolání	53- Historik
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 574-575
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82177

ELIÁŠ, Josef, * 27. 5. 1907 Dovhe u Iršavy (Ukrajina), † 6. 5. 1997 Praha, právník, soudce, vědecký pracovník

Pocházel z židovské rodiny z Podkarpatské Rusi. 1927 odešel za studiem do Prahy. Právnickou fakultu UK zakončil 1932 (JUDr.). Pracoval v advokacii, od 1939 byl vězněn v německých koncentračních táborech. Od 1945 působil na ministerstvu spravedlnosti, od 1953 též jako soudce Nejvyššího soudu a současně 1956–70 jako vedoucí vědecký pracovník Ústavu státu a práva ČSAV. (1954 publikoval brožuru Sociálnoprávna ochrana mládeže.) 1958 získal vědeckou hodnost CSc., 1964 se habilitoval, později obhájil titul DrSc. a byl jmenován profesorem. 1965 se oženil s Amalií Wildovou. Zabýval se občanským právem. Vydal příručku pro soudce Vzory k občanskému soudnímu řádu (1960) s uvedením několika set praktických vzorů soudních rozhodnutí a písemností z různých oblastí občanského práva a osvětlením právní podstaty jednotlivých případů. Zajímal se rovněž o civilistiku, otázky právní odpovědnosti shrnul v monografii Majetková odpovědnost pracujících v jednotném zemědělském družstvu (1961). Zaměřoval se na sepětí teorie s praxí. Spolu s L. Bydžovským a J. Glosem vydal Jak vykládat Zákon o jednotných zemědělských družstvech (1961). K jeho knize Právní úprava záhumenkového hospodářství (1963) dalo 1960 podnět usnesení ÚV KSČ o dalším zdokonalování československého právního řádu. V příručce Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v JZD (1963) vysvětlil pojem pracovního úrazu a nemoci z povolání, řešil otázky stanovení zodpovědností, způsobu a rozsahu náhrad, uplatnění nároků, regresivního nároku státu a družstva i časovou působnost zákona. Otázkám právního postavení mládeže v ČSSR se věnoval v publikaci Právní postavení mládeže v Československé socialistické republice (s A. Dolenským, 1966). Do příručky Právní postavení pracujících v zemědělství (1967) za spoluautorství J. Suchánka a J. Vysokaje shrnul změny, k nimž došlo od počátku 60. let. 1970–74 vedl na brněnské právnické fakultě katedru občanského práva a zabýval se, zejména ve spise Společensko-ekonomické základy socialistického občanského práva (1970), analýzou zásad a odpovědnostního systému socialistického občanského práva, vlastnickými a užívacími vztahy i právem k nehmotným statkům. Současně se věnoval rodinnému právu v dílech Zákon o rodině (1970), Rodinné právo (1970, 1974), Zákon o rodině: komentář (1970). Dále napsal: Právo občanské (1971), Záruky právní jistoty některých uživatelů bytů (1972). Do důchodu odešel 1974 a pracoval poté s J. Chovancem a R. Trellou na vydání publikace Ústava Maďarské lidové republiky (1979). Založil Československou společnost přátel Izraele (1990) a stal se jejím předsedou, od 1993 byl asistentem soudce u Ústavního soudu.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 177; Kdo je kdo 91/92 Česká republika. Federální orgány ČSFR 1, 1991, s. 183; Kdo je kdo v České republice 94/95, 1994, s. 118; Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století, 1998, M. Třeštík (ed.), s. 708.

Marcella Husová