BENEŠ Jan 6.5.1935-2.11.1998: Porovnání verzí
(BENEŠ_Jan_6.5.1935-2.11.1998) |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.5.1935 | | datum narození = 6.5.1935 | ||
| místo narození = Hradečná | | místo narození = Hradečná u Olomouce | ||
| datum úmrtí = 2.11.1998 | | datum úmrtí = 2.11.1998 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 4- Antropolog | | povolání = 4- Antropolog<br />61- Pedagog<br />63- Spisovatel<br /> | ||
61- Pedagog | |||
63- Spisovatel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 388-389 | ||
}} | |||
'''BENEŠ, Jan,''' ''* 6. 5. 1935 Hradečná u Olomouce, † 2. 11. 1998 Brno, antropolog, pedagog, odborný spisovatel'' | |||
Po absolvování (1950–54) pedagogického gymnázia ve Znojmě | |||
vystudoval 1956–61 biologii se zaměřením na zoologii | |||
a učitelskou kombinaci biologie – chemie na Přírodovědecké | |||
fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnes MU) v Brně. | |||
1959–90 působil jako asistent a odborný asistent na katedře | |||
zoologie a antropologie (dříve biologie živočichů a člověka) | |||
téže fakulty brněnské univerzity. 1968 obhájil v Praze | |||
na Přírodovědecké fakultě UK rigorózní práci z oboru fyzické | |||
antropologie ''Dermatoglyfika'' ''Cikánů'' ''Československa'' a získal | |||
titul RNDr. Po ukončení externí aspirantury (1964–68) | |||
v oboru antropologie obhájil 1968 tamtéž práci s názvem ''Fyzický'' | |||
''charakter'' ''Cikánů'' ''v Československu'', za niž získal hodnost | |||
kandidáta biologických věd. Za doktorského a aspirantského | |||
studia v Praze ho ovlivnil známý antropolog profesor Vojtěch | |||
Fetter. B. se 1989 stal vedoucím oddělení antropologie | |||
na Přírodovědecké fakultě MU. 1990–91 se tam habilitoval | |||
prací ''Homo'' ''sapiens'' ''sapiens:'' ''Hominizace'' ''ve světle'' ''biologických,'' | |||
''behaviorálních'' ''a sociokulturních'' ''adaptací'' a stal se docentem | |||
antropologie. 1992 byl jmenován profesorem antropologie | |||
a 1993 získal vědeckou hodnost doktora biologických věd za | |||
soubor svých prací o zkoumání fyzických struktur romského | |||
obyvatelstva v Československu. Se spolupracovníky Jaroslavem | |||
Malinou a Vladimírem Novotným založil na Přírodovědecké | |||
fakultě MU samostatný obor antropologie vycházející | |||
z tradice profesora Vojtěcha Suka, zakladatele meziválečného | |||
Antropologického ústavu v Brně (1927), a z nových směrů | |||
anglo-americké antropologie: celostní – biologické a sociokulturní. | |||
1993 obnovil samostatnou Katedru antropologie, | |||
na níž 1993–98 působil jako vedoucí. B. vědecká práce byla | |||
od počátku zaměřena především na výzkum v rámci fyzické | |||
antropologie, na morfofyziologické struktury současného | |||
člověka. Nejprve studoval antropologii Romů v tehdejším | |||
Československu (se zřetelem somatoskopickým, somatometrickým, | |||
dermatoglyfickým a séroantropologickým), dále | |||
antropologii dvojčat (se spolupracovníky), k tomu posléze | |||
připojil i antropologický průzkum průmyslové populace na | |||
Moravě v rámci Mezinárodního biologického programu (se | |||
spolupracovníky) či později dermatoglyfiku Lužických Srbů | |||
a vietnamských studentů. V posledním období se zabýval | |||
ekologií člověka a řešil bioekologické a kulturní otázky spojené | |||
s evolucí člověka. Přesáhl rámec biologické antropologie | |||
a nastínil antropologii jako vědu o člověku a o jeho činnosti, | |||
všímal si behaviorálních aspektů evoluce až po filozofické | |||
problémy kognitivních procesů. Podnikl studijní a přednáškové | |||
cesty do Rumunska (1973), na Bostonskou a Harvardovu | |||
univerzitu v USA (1990) a Cambridgeskou univerzitu | |||
ve Velké Británii (1992). Publikoval několik monografií, | |||
skript a příruček a na dvě stovky studií v našich a v zahraničních | |||
časopisech. Kromě původních prací otiskl také řadu | |||
vědecko-publicistických článků a esejů, spolupracoval s rozhlasem | |||
a s televizí na přípravě výukových programů a vydal | |||
dva romány a několik povídek. Za publikaci ''Člověk'' obdržel | |||
prestižní Cenu Josefa Hlávky za rok 1995. Získal i Cenu | |||
Nadace Universitas Masarykiana za „invenční dílo v oblasti | |||
vědy, umění a kultury“ (1995). Byl členem Evropské antropologické | |||
asociace a Československé (České) společnosti antropologické, kde pracoval jako vědecký tajemník a místopředseda | |||
její brněnské pobočky. | |||
'''D:''' J. Malina a kol., Antropologie. Brněnská antropologie v českém a mezinárodním | |||
kontextu (se zaměřením na Katedru antropologie Přírodovědecké | |||
fakulty Masarykovy univerzity v Brně), in: Folia historica. Faculty of Science. | |||
Masaryk University Brno. Czech Republic 73, 2004, s. 232n.; výběr – Homo | |||
sapiens sapiens: Hominizace ve světle biologických, behaviorálních a sociokulturních | |||
adaptací, 1989; Vybrané kapitoly z morfologie člověka, 1989; | |||
Člověk, 1994; Tajemství pana Dawsona, 1975; Opředeni mocným kouzlem, | |||
1984. | |||
'''L:''' J. Malina – V. Novotný, J. B. – 60., in: Univerzitní noviny. List Masarykovy | |||
univerzity a Nadace Universitas Masarykiana 2, 1995, č. 5, s. 10n.; R. Brzobohatý, | |||
Rozloučení s prof. J. B., in: Univerzitní noviny 5, 1998, č. 11, | |||
s. 1n.; V. Novotný, Za J. B., in: Universitas. Revue Masarykovy univerzity | |||
v Brně, 1998, č. 4, s. 51n. | |||
'''P:''' Archiv MU v Brně, A 1 rektorát, sign. C VIII – J. B., profesura; B. pozůstalost | |||
je uložena na katedře antropologie Přírodovědecké fakulty MU, | |||
Brno. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/135416 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:4- Antropolog]] | [[Kategorie:4- Antropolog]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1935]] | [[Kategorie:1935]] | ||
[[Kategorie:Hradečná]] | [[Kategorie:Hradečná]] | ||
[[Kategorie:1998]] | [[Kategorie:1998]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 07:24
Jan BENEŠ | |
Narození | 6.5.1935 |
---|---|
Místo narození | Hradečná u Olomouce |
Úmrtí | 2.11.1998 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
4- Antropolog 61- Pedagog 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 388-389 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133672 |
BENEŠ, Jan, * 6. 5. 1935 Hradečná u Olomouce, † 2. 11. 1998 Brno, antropolog, pedagog, odborný spisovatel
Po absolvování (1950–54) pedagogického gymnázia ve Znojmě vystudoval 1956–61 biologii se zaměřením na zoologii a učitelskou kombinaci biologie – chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnes MU) v Brně. 1959–90 působil jako asistent a odborný asistent na katedře zoologie a antropologie (dříve biologie živočichů a člověka) téže fakulty brněnské univerzity. 1968 obhájil v Praze na Přírodovědecké fakultě UK rigorózní práci z oboru fyzické antropologie Dermatoglyfika Cikánů Československa a získal titul RNDr. Po ukončení externí aspirantury (1964–68) v oboru antropologie obhájil 1968 tamtéž práci s názvem Fyzický charakter Cikánů v Československu, za niž získal hodnost kandidáta biologických věd. Za doktorského a aspirantského studia v Praze ho ovlivnil známý antropolog profesor Vojtěch Fetter. B. se 1989 stal vedoucím oddělení antropologie na Přírodovědecké fakultě MU. 1990–91 se tam habilitoval prací Homo sapiens sapiens: Hominizace ve světle biologických, behaviorálních a sociokulturních adaptací a stal se docentem antropologie. 1992 byl jmenován profesorem antropologie a 1993 získal vědeckou hodnost doktora biologických věd za soubor svých prací o zkoumání fyzických struktur romského obyvatelstva v Československu. Se spolupracovníky Jaroslavem Malinou a Vladimírem Novotným založil na Přírodovědecké fakultě MU samostatný obor antropologie vycházející z tradice profesora Vojtěcha Suka, zakladatele meziválečného Antropologického ústavu v Brně (1927), a z nových směrů anglo-americké antropologie: celostní – biologické a sociokulturní. 1993 obnovil samostatnou Katedru antropologie, na níž 1993–98 působil jako vedoucí. B. vědecká práce byla od počátku zaměřena především na výzkum v rámci fyzické antropologie, na morfofyziologické struktury současného člověka. Nejprve studoval antropologii Romů v tehdejším Československu (se zřetelem somatoskopickým, somatometrickým, dermatoglyfickým a séroantropologickým), dále antropologii dvojčat (se spolupracovníky), k tomu posléze připojil i antropologický průzkum průmyslové populace na Moravě v rámci Mezinárodního biologického programu (se spolupracovníky) či později dermatoglyfiku Lužických Srbů a vietnamských studentů. V posledním období se zabýval ekologií člověka a řešil bioekologické a kulturní otázky spojené s evolucí člověka. Přesáhl rámec biologické antropologie a nastínil antropologii jako vědu o člověku a o jeho činnosti, všímal si behaviorálních aspektů evoluce až po filozofické problémy kognitivních procesů. Podnikl studijní a přednáškové cesty do Rumunska (1973), na Bostonskou a Harvardovu univerzitu v USA (1990) a Cambridgeskou univerzitu ve Velké Británii (1992). Publikoval několik monografií, skript a příruček a na dvě stovky studií v našich a v zahraničních časopisech. Kromě původních prací otiskl také řadu vědecko-publicistických článků a esejů, spolupracoval s rozhlasem a s televizí na přípravě výukových programů a vydal dva romány a několik povídek. Za publikaci Člověk obdržel prestižní Cenu Josefa Hlávky za rok 1995. Získal i Cenu Nadace Universitas Masarykiana za „invenční dílo v oblasti vědy, umění a kultury“ (1995). Byl členem Evropské antropologické asociace a Československé (České) společnosti antropologické, kde pracoval jako vědecký tajemník a místopředseda její brněnské pobočky.
D: J. Malina a kol., Antropologie. Brněnská antropologie v českém a mezinárodním kontextu (se zaměřením na Katedru antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně), in: Folia historica. Faculty of Science. Masaryk University Brno. Czech Republic 73, 2004, s. 232n.; výběr – Homo sapiens sapiens: Hominizace ve světle biologických, behaviorálních a sociokulturních adaptací, 1989; Vybrané kapitoly z morfologie člověka, 1989; Člověk, 1994; Tajemství pana Dawsona, 1975; Opředeni mocným kouzlem, 1984.
L: J. Malina – V. Novotný, J. B. – 60., in: Univerzitní noviny. List Masarykovy univerzity a Nadace Universitas Masarykiana 2, 1995, č. 5, s. 10n.; R. Brzobohatý, Rozloučení s prof. J. B., in: Univerzitní noviny 5, 1998, č. 11, s. 1n.; V. Novotný, Za J. B., in: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 1998, č. 4, s. 51n.
P: Archiv MU v Brně, A 1 rektorát, sign. C VIII – J. B., profesura; B. pozůstalost je uložena na katedře antropologie Přírodovědecké fakulty MU, Brno.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Gustav Novotný