COUFALOVÁ Ludmila 22.5.1886-?1961

Ludmila COUFALOVÁ
Narození	22.5.1886
Místo narození	Svésedlice u Olomouce
Úmrtí	okolo 1961
Místo úmrtí	Šternberk
Povolání	47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 465
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136852

COUFALOVÁ, Ludmila (roz. Zatloukalová), * 22. 5. 1886 Svésedlice u Olomouce, † okolo 1961 Šternberk, politička, osvětová pracovnice

Pocházela ze selského prostředí. Otec František Z. vlastnil statek. Jedinou dceru po předčasné smrti manželky vychovával sám, učil ji vedení hospodářství a umožnil jí získat vyšší vzdělání na dívčím ústavu Pöttingeum v Olomouci. 29. 5. 1911 se provdala za Břetislava C. (* 1. 11. 1880 Unčovice – † 1941 Svésedlice), který byl rovněž ze zemědělského rodu. Později reprezentoval agrární kruhy na Olomoucku, stal se funkcionářem Zemědělské jednoty a Zemědělské rady, členem ČAZ a 1935–38 zasedal za agrární stranu v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění ČSR. Angažoval se také v družstevním hnutí, vlastnil ve Velké Bystřici mlýn a pekárnu, na Olomoucku byl předsedou rolnické záložny, akciového cukrovaru a rafinerie a dalších odborných organizací. Působil i v komunální politice – ve 20. letech si jej ve Svésedlicích zvolili starostou. Manželka, která byla 1918 kooptována do Revolučního národního shromáždění za agrární stranu, se 1929 vzdala mandátu. Ve 30. letech se stala starostkou obce. Hospodařili s výbornými výsledky na zděděném hospodářství. C. usilovala vždy o zlepšení a ulehčení života venkovských žen. Do veřejné práce se zapojila již 1902. Tehdy se zúčastnila sjezdu moravských žen ve Vyškově, 1907 se stala místopředsedkyní právě založeného Sdružení českého agrárního dorostu pro Moravu a Slezsko, o rok později vznikla z jejího popudu v rodné obci agrární organizace žen a dívek. Působila také v Jednotě učitelek (od 1902), ve spolku Dívčí akademie (od 1903), po ustavení Zemského moravského svazu pro volební právo žen 1913 byla zvolena jeho předsedkyní, v době první světové války iniciovala vznik Českého srdce. 1924, opět ve Vyškově, na dalším setkání moravských pokrokových žen, přednesla referát Potřeba soustředění pokrokové práce moravských žen. Na počátku 20. let vznikl při agrární straně Československý odbor pro zájmy venkovských žen a C. stanula v jeho čele. Zároveň byla po dobu trvání meziválečné ČSR předsedkyní zemské organizace Pokrokových žen moravských (založena 1924) a pracovala v řadě dalších spolků a hnutí usilujících o vzdělávání dívek (např. Péče o blaho venkova, Župní organizace Republikánské strany na Olomoucku aj.). Přispívala mj. do Ženského světa, Ženského obzoru, Ženské revue, Práva ženy osvětovými články na téma život žen na venkově. U posledních dvou periodik převzala načas (obě zanikla počátkem 20. let) i redaktorskou práci. Přispívala také do agrárního tisku, zejména do týdeníku Venkov a jeho přílohy Československý zemědělec nebo do revue Brázda. 1948 jí byl statek zabaven.

L: M. Navrátil, Almanach Národního shromáždění, 1919, s. 152; Poslanecká sněmovna ve IV. volebním období, 1935, s. 95; J. Burešová, L. Z.-C. hlavní představitelka hnutí za zájmy venkovských žen při agrární straně v období první Československé republiky, in: Osobnosti agrární politiky 19. a 20. století. Studie Slovácka 11, 2006, s. 215n.; P. Ondřejová, Ženy v čs. parlamentu 1918–1938, diplomová práce FF MU Brno, 2006, s. 117; M. Škvírová, L. Zatloukalová-C., významná moravská feministka, diplomová práce FF MU Brno, 2000.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jana Brabencová