EICHMANNOVÁ Veronika 3.4.1909-1997: Porovnání verzí
(EICHMANNOVÁ_Veronika_3.4.1909-0.0.1997) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Veronika EICHMANNOVÁ | | jméno = Veronika EICHMANNOVÁ | ||
| obrázek = | | obrázek = Eichmannova Veronika portret.jpg | ||
| datum narození = 3.4.1909 | | datum narození = 3.4.1909 | ||
| místo narození = | | místo narození = Mladé u Českých Budějovic | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 1997 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Německo | ||
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 549-550 | ||
}} | |||
'''EICHMANNOVÁ, Veronika''' ''(roz. Lieblová, též Vera), * 3. 4. 1909 Mladé u Českých Budějovic, † 1997 Německo?, manželka Adolfa Eichmanna'' | |||
Narodila se v rolnické rodině Matthiase a Marie Lieblových. | |||
Měla dva bratry. 1935 se provdala za Adolfa Eichmanna | |||
(1906–1962), tvůrce nacistického systému konečného řešení | |||
židovské otázky. Nejprve žili v Německu, od 1939 v Praze-Střešovicích v ulici U Laboratoře, a to až do konce druhé světové | |||
války (Eichmann byl v Praze naposledy 29. 4. 1945), | |||
i když Eichmann často služebně pobýval v jiných částech Třetí | |||
říše i v zahraničí (Vídeň, Berlín, Maďarsko aj.). Měli tři syny: | |||
Klause (* 1936 Berlín), Horsta Adolfa (* 1940 Vídeň) a Dietera | |||
(* 1942 Praha). Oba bratři E. nastoupili ke gestapu, starší | |||
z nich Franz Liebl působil jako vedoucí jeho služebny v Hradci | |||
Králové a přímo se podílel na vyhlazení Ležáků (po válce popraven). | |||
V květnu 1945 E. odešla s dětmi do Rakouska, kde ji našli | |||
spojenečtí vojáci, na stopu manžela je ale nepřivedla. Tvrdila, | |||
že jsou s manželem rozvedeni, podle svědectví českého důstojníka | |||
K. Lukáše, jejího vzdáleného příbuzného, byl Eichmann zabit na konci války v Praze a 1947 v Bad Ischlu prohlášen | |||
za mrtvého. 1951 E. odcestovala do Argentiny, kde se | |||
„seznámila“ s Ricardo Klementem (krycí jméno uprchlého | |||
manžela, který se do Jižní Ameriky dostal 1950 na pas vydaný | |||
Červeným křížem). Jeho identitu neznaly ani děti, které mu | |||
říkaly strýček Ricardo. Žili v Tucumánu a v Buenos Aires, kde se jim narodilo ještě čtvrté dítě, Ricardo (* 1955, archeolog). | |||
1958 objevila Eichmannovu stopu izraelská tajná služba Mossad, | |||
nepochybně ale Klementa s Eichmannem ztotožnila až | |||
poté, co si její pracovníci všimli jeho gratulace manželce ke | |||
stříbrné svatbě. V květnu 1960 byl izraelskými agenty unesen | |||
a přepraven do Izraele, postaven před soud, odsouzen k trestu | |||
smrti a popraven. E. s dětmi se poté vrátila do Německa. | |||
'''L:''' H. Arendtová, Eichmann v Jeruzalémě, 1995, passim; I. Harrel, Dům | |||
v Garibaldiho ulici, 2003, passim; S. Motl, Oběti a jejich vrazi, 2008, | |||
s. 100, 102, 104, 107. | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
[[Kategorie:1909]] | [[Kategorie:1909]] | ||
[[Kategorie:Mladé]] | |||
[[Kategorie:1997]] | [[Kategorie:1997]] | ||
[[Kategorie:Německo]] | |||
<gallery> | |||
Eichmannova Veronika svatba.jpg|Svatba Veroniky a Adolfa Eichmanna v roce 1935 | |||
</gallery> | |||
Aktuální verze z 20. 2. 2020, 12:58
| Veronika EICHMANNOVÁ | |
 | |
| Narození | 3.4.1909 |
|---|---|
| Místo narození | Mladé u Českých Budějovic |
| Úmrtí | 1997 |
| Místo úmrtí | Německo |
| Povolání | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 549-550 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137007 |
EICHMANNOVÁ, Veronika (roz. Lieblová, též Vera), * 3. 4. 1909 Mladé u Českých Budějovic, † 1997 Německo?, manželka Adolfa Eichmanna
Narodila se v rolnické rodině Matthiase a Marie Lieblových. Měla dva bratry. 1935 se provdala za Adolfa Eichmanna (1906–1962), tvůrce nacistického systému konečného řešení židovské otázky. Nejprve žili v Německu, od 1939 v Praze-Střešovicích v ulici U Laboratoře, a to až do konce druhé světové války (Eichmann byl v Praze naposledy 29. 4. 1945), i když Eichmann často služebně pobýval v jiných částech Třetí říše i v zahraničí (Vídeň, Berlín, Maďarsko aj.). Měli tři syny: Klause (* 1936 Berlín), Horsta Adolfa (* 1940 Vídeň) a Dietera (* 1942 Praha). Oba bratři E. nastoupili ke gestapu, starší z nich Franz Liebl působil jako vedoucí jeho služebny v Hradci Králové a přímo se podílel na vyhlazení Ležáků (po válce popraven).
V květnu 1945 E. odešla s dětmi do Rakouska, kde ji našli spojenečtí vojáci, na stopu manžela je ale nepřivedla. Tvrdila, že jsou s manželem rozvedeni, podle svědectví českého důstojníka K. Lukáše, jejího vzdáleného příbuzného, byl Eichmann zabit na konci války v Praze a 1947 v Bad Ischlu prohlášen za mrtvého. 1951 E. odcestovala do Argentiny, kde se „seznámila“ s Ricardo Klementem (krycí jméno uprchlého manžela, který se do Jižní Ameriky dostal 1950 na pas vydaný Červeným křížem). Jeho identitu neznaly ani děti, které mu říkaly strýček Ricardo. Žili v Tucumánu a v Buenos Aires, kde se jim narodilo ještě čtvrté dítě, Ricardo (* 1955, archeolog). 1958 objevila Eichmannovu stopu izraelská tajná služba Mossad, nepochybně ale Klementa s Eichmannem ztotožnila až poté, co si její pracovníci všimli jeho gratulace manželce ke stříbrné svatbě. V květnu 1960 byl izraelskými agenty unesen a přepraven do Izraele, postaven před soud, odsouzen k trestu smrti a popraven. E. s dětmi se poté vrátila do Německa.
L: H. Arendtová, Eichmann v Jeruzalémě, 1995, passim; I. Harrel, Dům v Garibaldiho ulici, 2003, passim; S. Motl, Oběti a jejich vrazi, 2008, s. 100, 102, 104, 107.
Jiří Martínek
-
Svatba Veroniky a Adolfa Eichmanna v roce 1935
