FIALA František 11.3.1892-1944: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FIALA_František_11.3.1892-1944)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 5: Řádek 5:
| místo narození = Brno
| místo narození = Brno
| datum úmrtí = 1944
| datum úmrtí = 1944
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = (Německo)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
| povolání = 45- Voják nebo partyzán


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František FIALA
| citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 142
}}
 
'''FIALA, František,''' ''* 11. 3. 1892 Brno, † 1944 (Německo), důstojník, účastník 1. a 2. odboje''
 
Maturoval na brněnském reálném gymnáziu a nastoupil jako
úředník do stavební firmy. Po vypuknutí první světové války narukoval
k 8. pěšímu pluku a stal se velitelem čety. V červnu
1916 se dostal do ruského zajetí. Po roce v zajateckých táborech
nastoupil službu v záloze československých dobrovolnických
jednotek, v září 1917 se stal velitelem děla v dělostřeleckém oddílu
7. československého střeleckého pluku. Od září 1918 byl
velitelem čety u 2. československé dělostřelecké brigády, s níž
absolvoval boje na Sibiři. V květnu 1919 byl povýšen na nadporučíka
dělostřelectva a stal se zástupcem velitele 1. baterie 2. dělostřeleckého
pluku. Od 1920 byl pobočníkem velitele oddílu
a zakrátko velitelem baterie 6. lehkého dělostřeleckého pluku,
v květnu 1922 jmenován velitelem oddílu. V říjnu 1922 nastoupil
funkci pobočníka velitele pluku, od května 1924 zastupoval
velitele 54. dělostřeleckého pluku, od října 1928 velitele
109. dělostřeleckého pluku. V lednu 1929 byl v hodnosti podplukovníka
povýšen na velitele 153. dělostřeleckého pluku, v září
1934 nastoupil jako velitel 152. dělostřeleckého pluku. Od listopadu
1936 velel 5. dělostřeleckému pluku, 1937–38 zastupoval
velitele 13. polní dělostřelecké brigády (plukovník), 1938–39
velel dělostřelectvu 13. pěší divize. V květnu 1939 byl poslán na
dovolenou. Podílel se na přípravě ilegální sítě protinacistické
odbojové organizace Obrana národa, na jaře 1940 byl zatčen,
odsouzen a vězněn v jedné z německých káznic, kde zahynul.
Přesné datum a místo smrti nejsou známy. 1948 byl povýšen na
brigádního generála in memoriam.
 
'''L:''' J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci RČS 1920–1938, 2006,
s. 214.
 
'''P:''' VHA, Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina důstojníka.
 
Martin Kučera
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
Řádek 16: Řádek 54:
[[Kategorie:Brno]]
[[Kategorie:Brno]]
[[Kategorie:1944]]
[[Kategorie:1944]]
[[Kategorie:Německo]]

Aktuální verze z 18. 11. 2019, 13:48

František FIALA
Narození 11.3.1892
Místo narození Brno
Úmrtí 1944
Místo úmrtí (Německo)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 142
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137082

FIALA, František, * 11. 3. 1892 Brno, † 1944 (Německo), důstojník, účastník 1. a 2. odboje

Maturoval na brněnském reálném gymnáziu a nastoupil jako úředník do stavební firmy. Po vypuknutí první světové války narukoval k 8. pěšímu pluku a stal se velitelem čety. V červnu 1916 se dostal do ruského zajetí. Po roce v zajateckých táborech nastoupil službu v záloze československých dobrovolnických jednotek, v září 1917 se stal velitelem děla v dělostřeleckém oddílu 7. československého střeleckého pluku. Od září 1918 byl velitelem čety u 2. československé dělostřelecké brigády, s níž absolvoval boje na Sibiři. V květnu 1919 byl povýšen na nadporučíka dělostřelectva a stal se zástupcem velitele 1. baterie 2. dělostřeleckého pluku. Od 1920 byl pobočníkem velitele oddílu a zakrátko velitelem baterie 6. lehkého dělostřeleckého pluku, v květnu 1922 jmenován velitelem oddílu. V říjnu 1922 nastoupil funkci pobočníka velitele pluku, od května 1924 zastupoval velitele 54. dělostřeleckého pluku, od října 1928 velitele 109. dělostřeleckého pluku. V lednu 1929 byl v hodnosti podplukovníka povýšen na velitele 153. dělostřeleckého pluku, v září 1934 nastoupil jako velitel 152. dělostřeleckého pluku. Od listopadu 1936 velel 5. dělostřeleckému pluku, 1937–38 zastupoval velitele 13. polní dělostřelecké brigády (plukovník), 1938–39 velel dělostřelectvu 13. pěší divize. V květnu 1939 byl poslán na dovolenou. Podílel se na přípravě ilegální sítě protinacistické odbojové organizace Obrana národa, na jaře 1940 byl zatčen, odsouzen a vězněn v jedné z německých káznic, kde zahynul. Přesné datum a místo smrti nejsou známy. 1948 byl povýšen na brigádního generála in memoriam.

L: J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci RČS 1920–1938, 2006, s. 214.

P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina důstojníka.

Martin Kučera