FIALA František 11.3.1892-1944: Porovnání verzí
(FIALA_František_11.3.1892-1944) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| místo narození = Brno | | místo narození = Brno | ||
| datum úmrtí = 1944 | | datum úmrtí = 1944 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = (Německo) | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 142 | ||
}} | |||
'''FIALA, František,''' ''* 11. 3. 1892 Brno, † 1944 (Německo), důstojník, účastník 1. a 2. odboje'' | |||
Maturoval na brněnském reálném gymnáziu a nastoupil jako | |||
úředník do stavební firmy. Po vypuknutí první světové války narukoval | |||
k 8. pěšímu pluku a stal se velitelem čety. V červnu | |||
1916 se dostal do ruského zajetí. Po roce v zajateckých táborech | |||
nastoupil službu v záloze československých dobrovolnických | |||
jednotek, v září 1917 se stal velitelem děla v dělostřeleckém oddílu | |||
7. československého střeleckého pluku. Od září 1918 byl | |||
velitelem čety u 2. československé dělostřelecké brigády, s níž | |||
absolvoval boje na Sibiři. V květnu 1919 byl povýšen na nadporučíka | |||
dělostřelectva a stal se zástupcem velitele 1. baterie 2. dělostřeleckého | |||
pluku. Od 1920 byl pobočníkem velitele oddílu | |||
a zakrátko velitelem baterie 6. lehkého dělostřeleckého pluku, | |||
v květnu 1922 jmenován velitelem oddílu. V říjnu 1922 nastoupil | |||
funkci pobočníka velitele pluku, od května 1924 zastupoval | |||
velitele 54. dělostřeleckého pluku, od října 1928 velitele | |||
109. dělostřeleckého pluku. V lednu 1929 byl v hodnosti podplukovníka | |||
povýšen na velitele 153. dělostřeleckého pluku, v září | |||
1934 nastoupil jako velitel 152. dělostřeleckého pluku. Od listopadu | |||
1936 velel 5. dělostřeleckému pluku, 1937–38 zastupoval | |||
velitele 13. polní dělostřelecké brigády (plukovník), 1938–39 | |||
velel dělostřelectvu 13. pěší divize. V květnu 1939 byl poslán na | |||
dovolenou. Podílel se na přípravě ilegální sítě protinacistické | |||
odbojové organizace Obrana národa, na jaře 1940 byl zatčen, | |||
odsouzen a vězněn v jedné z německých káznic, kde zahynul. | |||
Přesné datum a místo smrti nejsou známy. 1948 byl povýšen na | |||
brigádního generála in memoriam. | |||
'''L:''' J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci RČS 1920–1938, 2006, | |||
s. 214. | |||
'''P:''' VHA, Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina důstojníka. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
Řádek 16: | Řádek 54: | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
[[Kategorie:Německo]] |
Aktuální verze z 18. 11. 2019, 13:48
František FIALA | |
Narození | 11.3.1892 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 1944 |
Místo úmrtí | (Německo) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 142 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137082 |
FIALA, František, * 11. 3. 1892 Brno, † 1944 (Německo), důstojník, účastník 1. a 2. odboje
Maturoval na brněnském reálném gymnáziu a nastoupil jako úředník do stavební firmy. Po vypuknutí první světové války narukoval k 8. pěšímu pluku a stal se velitelem čety. V červnu 1916 se dostal do ruského zajetí. Po roce v zajateckých táborech nastoupil službu v záloze československých dobrovolnických jednotek, v září 1917 se stal velitelem děla v dělostřeleckém oddílu 7. československého střeleckého pluku. Od září 1918 byl velitelem čety u 2. československé dělostřelecké brigády, s níž absolvoval boje na Sibiři. V květnu 1919 byl povýšen na nadporučíka dělostřelectva a stal se zástupcem velitele 1. baterie 2. dělostřeleckého pluku. Od 1920 byl pobočníkem velitele oddílu a zakrátko velitelem baterie 6. lehkého dělostřeleckého pluku, v květnu 1922 jmenován velitelem oddílu. V říjnu 1922 nastoupil funkci pobočníka velitele pluku, od května 1924 zastupoval velitele 54. dělostřeleckého pluku, od října 1928 velitele 109. dělostřeleckého pluku. V lednu 1929 byl v hodnosti podplukovníka povýšen na velitele 153. dělostřeleckého pluku, v září 1934 nastoupil jako velitel 152. dělostřeleckého pluku. Od listopadu 1936 velel 5. dělostřeleckému pluku, 1937–38 zastupoval velitele 13. polní dělostřelecké brigády (plukovník), 1938–39 velel dělostřelectvu 13. pěší divize. V květnu 1939 byl poslán na dovolenou. Podílel se na přípravě ilegální sítě protinacistické odbojové organizace Obrana národa, na jaře 1940 byl zatčen, odsouzen a vězněn v jedné z německých káznic, kde zahynul. Přesné datum a místo smrti nejsou známy. 1948 byl povýšen na brigádního generála in memoriam.
L: J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci RČS 1920–1938, 2006, s. 214.
P: VHA, Praha, poslužný spis legionáře a kvalifikační listina důstojníka.
Martin Kučera