FRIEDMANN David 20.12.1893-27.2.1980

David FRIEDMANN
Narození	20.12.1893
Místo narození	Ostrava
Úmrtí	27.2.1980
Místo úmrtí	St. Louis (Missouri, USA)
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace	Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 424-425
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137110

FRIEDMANN, David (též FRIEDMAN), * 20. 12. 1893 Ostrava, † 27. 2. 1980 St. Louis (Missouri, USA), malíř, grafik, ilustrátor

Otec Heinrich F. byl klempířský mistr a F. vyrůstal se třemi sourozenci. Vyučil se písmomalířství a výrobě firemních štítů u firmy Ferdinanda Folkarta v rodišti. V sedmnácti letech odešel na berlínskou akademii, kde vystudoval malířství, litografii a grafiku u Lea Korbera, Lovise Corintha a Hermanna Strucka. Za první světové války se přihlásil na frontu, kde působil jako armádní malíř. Kreslil především bitevní výjevy na ruské frontě a portréty generálů. Po návratu do Berlína 1919 uspořádal na tamní akademii první výstavu a 1920–21 pracoval pro židovský časopis Schlemiel – Jüdische Blätter für Humor und Kunst. Zaměřoval se na kresbu portrétů politiků a známých osobností kultury a sportu, vytvořil také sérii podobizen členů věhlasného symfonického orchestru Berlínských filharmoniků. Zanedlouho zahájil spolupráci s filmovými ateliéry UFA a s novinami Berliner Zeitung, Berliner Tagblatt a Der Lokalanzeiger. 1938 odešel s rodinou kvůli pronásledování Židů z Německa do Prahy, kde portrétoval významné židovské osobnosti (tato část díla je dnes uložena ve sbírkách pražského Židovského muzea). 1941 byl s manželkou Mathildou a pětiletou dcerou Mirjam deportován do ghetta v Lodži, kde obě zahynuly, F. byl převezen do Osvětimi, přežil pochod smrti a v Blechhammeru (nyní Blachownia Śląska, č. m. Kędzierzyn-Kożle) byl s dalšími spoluvězni osvobozen. Po druhé světové válce nikoho ze širší rodiny nenašel. V Praze se seznámil s Hildegardou Taussigovou, která rovněž přežila holocaust, a 1948 se s ní oženil. 1946–49 žil v Habartově na Sokolovsku, kde se zotavoval po útrapách z věznění a tvořil obrazy s tematikou holocaustu a hornictví. 1949 emigroval s manželkou do Izraele, kde se jim narodila dcera Miriam a odkud odešli 1954 do USA. Tam 1960 získali občanství a F. (Friedman) pracoval hlavně pro reklamní agenturu General Outdoor Advertising v New Yorku, Chicagu a v St. Louis či ručně maloval velké billboardy.

V tvorbě F. uplatnil především olejomalbu, akvarel a litografii, kromě portrétů vyhledával krajiny, zátiší a akty. Mezi jeho významné litografické cykly patří portréty ze šachového mistrovství v Ostravě – Das Schachmeister Tournier in Mährisch-Ostrau, Juli 1923 a Köpfe berühmter Schachmeister. Většinu děl 1933 nacisté zkonfiskovali a pravděpodobně zničili. Kresba v koncentračních táborech zachránila F. život, protože musel malovat nacistické pohlaváry a dostával za to zvýšený příděl jídla. F. výstavy o utrpení v koncentračních táborech v severních Čechách ve druhé polovině čtyřicátých let povinně navštěvovali tamní sudetští Němci, aby dostali potravinové lístky. Také v přibližně stovce obrazů a grafik vzniklých v USA byly ztvárněny vzpomínky z období pobytu v koncentračních táborech. Série byla nazvána Because They Where Jews (Protože byli Židé), devatenáct obrazů z této sbírky se stalo součástí Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu. Sedm kreseb, které byly vytvořeny po osvobození v Praze, je uloženo v památníku Yad Vashem v Jeruzalémě. O odkaz celoživotního díla pečuje dcera Miriam F.-Morrisová, která hledá po Evropě na dva tisíce ztracených otcových obrazů a pořádá výstavy. 2005 spoluorganizovala výstavu v Muzeu Sokolov, o rok později věnovala této instituci třicet obrazů i dvacet pět perokreseb a grafik pro stálou expozici. 2013 byly vystaveny portréty Berlínských filharmoniků v Ostravském muzeu.

L: D. Lorenz, Künstlerspuren in Berlin, Berlin 2002, s. 137; Saur 45, s. 133 až 134; Slezsko 8 (20), s. 35–36; J. Kábrtová, D. F. – zapomenutý umělec?, in: Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy 31, 2005, č. 2, s. 36–38; J. Chmelíková-Mlsová – M. Friedman-Morris – M. Rund, Malíř D. F. – svědek holocaustu, 2013.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslava Kyselá

• 

  David Friedmann při práci, 1964