AUŠTĚCKÁ Božena 9.10.1896-21.10.1924: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Božena | | jméno = Božena AUŠTĚCKÁ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.10.1896 | | datum narození = 9.10.1896 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Královské Vinohrady (Praha) | ||
| datum úmrtí = 21.10.1924 | | datum úmrtí = 21.10.1924 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 147 | ||
}} | |||
'''AUŠTĚCKÁ, Božena''' ''(též AUŠTECKÁ),'' ''* 9. 10. 1896 Královské Vinohrady (Praha), † 21. 10. 1924 Praha, historička, knihovnice'' | |||
Pocházela z učitelské rodiny s širokými kulturními zájmy. | |||
V přípravě na pedagogickou dráhu studovala za 1. světové | |||
války na filozofické fakultě pražské české univerzity historii, | |||
zeměpis a dějiny umění. Náležela k velmi nadaným posluchačkám | |||
V. Novotného, J. Pekaře, J. Šusty a K. Chytila. | |||
Vzdělávala se též jazykově (francouzština, ruština) a hudebně, | |||
měla zájem o novodobou ruskou filozofii, zvláště L. N. Tolstého. | |||
1919 se stala profesorkou na chlapeckém gymnáziu | |||
v Kladně, z vážných zdravotních důvodů musela místo opustit | |||
a 1921 nastoupila jako praktikantka do tehdejší Veřejné | |||
a univerzitní knihovny v Praze, kde pracovala v katalogizačním | |||
úseku. Při zaměstnání připravila pod vedením V. Novotného | |||
disertační práci o Janu Želivském jako politikovi, v níž | |||
poprvé vydatněji využila jeho rukopisné sbírky kázání z roku | |||
1419. Želivský ji zajímal jako politický a sociální exponent | |||
husitské Prahy, v historiografii do té doby málo objasněný; | |||
k jeho detailnější charakteristice jako ideologa pražské chudiny | |||
se však nedostala. Na základě této práce a s výborným | |||
prospěchem složených rigorózních zkoušek byla 1922 promována, | |||
ale již v říjnu 1924 předčasně zemřela. Její disertace | |||
byla vydána posmrtně péčí Anny Císařové. | |||
'''D:''' Jan Želivský jako politik, 1925. | |||
'''L:''' tamtéž, předmluva A. Císařové, s. 3n.; Kutnar, s. 700. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1235 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Jan Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
[[Kategorie:Praha | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1924]] | [[Kategorie:1924]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 22. 9. 2019, 14:13
Božena AUŠTĚCKÁ | |
Narození | 9.10.1896 |
---|---|
Místo narození | Královské Vinohrady (Praha) |
Úmrtí | 21.10.1924 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 53- Historik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 147 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39784 |
AUŠTĚCKÁ, Božena (též AUŠTECKÁ), * 9. 10. 1896 Královské Vinohrady (Praha), † 21. 10. 1924 Praha, historička, knihovnice
Pocházela z učitelské rodiny s širokými kulturními zájmy. V přípravě na pedagogickou dráhu studovala za 1. světové války na filozofické fakultě pražské české univerzity historii, zeměpis a dějiny umění. Náležela k velmi nadaným posluchačkám V. Novotného, J. Pekaře, J. Šusty a K. Chytila. Vzdělávala se též jazykově (francouzština, ruština) a hudebně, měla zájem o novodobou ruskou filozofii, zvláště L. N. Tolstého. 1919 se stala profesorkou na chlapeckém gymnáziu v Kladně, z vážných zdravotních důvodů musela místo opustit a 1921 nastoupila jako praktikantka do tehdejší Veřejné a univerzitní knihovny v Praze, kde pracovala v katalogizačním úseku. Při zaměstnání připravila pod vedením V. Novotného disertační práci o Janu Želivském jako politikovi, v níž poprvé vydatněji využila jeho rukopisné sbírky kázání z roku 1419. Želivský ji zajímal jako politický a sociální exponent husitské Prahy, v historiografii do té doby málo objasněný; k jeho detailnější charakteristice jako ideologa pražské chudiny se však nedostala. Na základě této práce a s výborným prospěchem složených rigorózních zkoušek byla 1922 promována, ale již v říjnu 1924 předčasně zemřela. Její disertace byla vydána posmrtně péčí Anny Císařové.
D: Jan Želivský jako politik, 1925.
L: tamtéž, předmluva A. Císařové, s. 3n.; Kutnar, s. 700.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jan Novotný