BERGL Josef 6.9.1874-31.12.1952: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 6.9.1874
| datum narození = 6.9.1874
| místo narození = Doksy
| místo narození = Doksy u České Lípy
| datum úmrtí = 31.12.1952
| datum úmrtí = 31.12.1952
| místo úmrtí = Oettingen (Rakousko)
| místo úmrtí = Oettingen (Německo)
| povolání = 53- Historik
| povolání = 53- Historik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef BERGL
| citace = Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 431
== Literatura ==
}}
BL 1, s. 77; MSA 109, 1992, s. 8-9
 
'''BERGL, Josef''' ''(též BERGEL), * 6. 9. 1874 Doksy u České Lípy, † 31. 12. 1952 Oettingen (Německo), archivář, regionální historik''
 
Otec byl úředníkem na valdštejnském panství. Gymnaziální
studia a část filozofických studií absolvoval v rakouském Seckau,
z finančních důvodů je však nemohl dokončit. Stal se
pak domácím učitelem. V říjnu 1900 nastoupil jako pomocný
úředník do místodržitelského archivu v Praze, od 1914
působil ve funkci kancelisty na rektorátu německé univerzity
v Praze. Po šesti letech univerzitu opustil a přešel jako adjunkt
do Archivu ministerstva vnitra (dříve archiv místodržitelský). Zde se mj. účastnil prací na archivní odluce s Rakouskem.
1922 složil dvouoborové rigorosum z dějin a klasické archeologie
a předložil práci o historické topografii Hradčan.
V říjnu téhož roku byl promován doktorem filozofie. Později
zastával postupně vyšší funkce v archivu. Koncem roku 1935
byl penzionován jako sekční rada a přesídlil do Frýdlantu.
Tam pokračoval v dlouholeté práci v zámeckém archivu
Clam-Gallasů. 1935–38 byl konzervátorem státní památkové
péče pro okres Frýdlant, 1940 vedoucím archivní komise.
Stal se členem Československé archivní společnosti, Společnosti
přátel starožitností a různých vlastivědných spolků,
v jejichž časopisech publikoval. Ve středu jeho badatelského
zájmu byly především otázky týkající se Albrechta z Valdštejna
a problematika židovská. Po válce odešel z Československa
a stal se archivářem knížecí rodiny Oettingen-Wallersteinů.
 
'''D:''' články zejména in: MNEC, MVGDB, Judaica v archivu ministerstva vnitra
v Praze, Praha, MV ČSR, 1933.
 
'''L:''' J. Ch. Allmayer-Beck, Nachrufe J. B., in: Mitteilungen des österreichischen
Staatsarchivs, 1955, s. 527n.; BL 1, s. 77; J. Hoffmannová – J. Pražáková,
Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 81.
 
'''P:''' Část písemné pozůstalosti uložena ve SOA Litoměřice, pobočka Děčín,
fond Rodinný archiv Clam-Gallasů.
 
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/275912 Bibliografie dějin Českých zemí]
 
Helena Smíšková
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:1874]]
[[Kategorie:1874]]
[[Kategorie:Doksy]]
[[Kategorie:Doksy]]
[[Kategorie:1952]]
[[Kategorie:1952]]
[[Kategorie:Oettingen]]
[[Kategorie:Oettingen]]

Aktuální verze z 1. 10. 2019, 08:40

Josef BERGL
Narození 6.9.1874
Místo narození Doksy u České Lípy
Úmrtí 31.12.1952
Místo úmrtí Oettingen (Německo)
Povolání 53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 431
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41097

BERGL, Josef (též BERGEL), * 6. 9. 1874 Doksy u České Lípy, † 31. 12. 1952 Oettingen (Německo), archivář, regionální historik

Otec byl úředníkem na valdštejnském panství. Gymnaziální studia a část filozofických studií absolvoval v rakouském Seckau, z finančních důvodů je však nemohl dokončit. Stal se pak domácím učitelem. V říjnu 1900 nastoupil jako pomocný úředník do místodržitelského archivu v Praze, od 1914 působil ve funkci kancelisty na rektorátu německé univerzity v Praze. Po šesti letech univerzitu opustil a přešel jako adjunkt do Archivu ministerstva vnitra (dříve archiv místodržitelský). Zde se mj. účastnil prací na archivní odluce s Rakouskem. 1922 složil dvouoborové rigorosum z dějin a klasické archeologie a předložil práci o historické topografii Hradčan. V říjnu téhož roku byl promován doktorem filozofie. Později zastával postupně vyšší funkce v archivu. Koncem roku 1935 byl penzionován jako sekční rada a přesídlil do Frýdlantu. Tam pokračoval v dlouholeté práci v zámeckém archivu Clam-Gallasů. 1935–38 byl konzervátorem státní památkové péče pro okres Frýdlant, 1940 vedoucím archivní komise. Stal se členem Československé archivní společnosti, Společnosti přátel starožitností a různých vlastivědných spolků, v jejichž časopisech publikoval. Ve středu jeho badatelského zájmu byly především otázky týkající se Albrechta z Valdštejna a problematika židovská. Po válce odešel z Československa a stal se archivářem knížecí rodiny Oettingen-Wallersteinů.

D: články zejména in: MNEC, MVGDB, Judaica v archivu ministerstva vnitra v Praze, Praha, MV ČSR, 1933.

L: J. Ch. Allmayer-Beck, Nachrufe J. B., in: Mitteilungen des österreichischen Staatsarchivs, 1955, s. 527n.; BL 1, s. 77; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 81.

P: Část písemné pozůstalosti uložena ve SOA Litoměřice, pobočka Děčín, fond Rodinný archiv Clam-Gallasů.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Helena Smíšková