GERŠOM ben Šelomo ha-Kohen ?1480-1544/45: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = GERŠOM ben Šelomo | | jméno = ha-Kohen GERŠOM ben Šelomo | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = kolem | | datum narození = kolem 1480 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 1544 | | datum úmrtí = mezi 1544-1545 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf | | povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf<br />67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
67- Nakladatel nebo vydavatel | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 616-617 | ||
}} | |||
'''GERŠOM ben Šelomo, ha-Kohen''' ''(též Geršon, Heřman), * kolem 1480, † mezi 1544–1545, knihtiskař'' | |||
Zakladatel významné pražské židovské knihtiskárny Gersonidů- | |||
Katzů, která s přestávkami pracovala téměř až do konce | |||
18. století. S jeho jménem, v nežidovských pramenech znějícím | |||
Heřman, se setkáváme poprvé 1509, kdy působil v Praze | |||
jako výběrčí daní. V souvislosti s hebrejským tiskem byl uveden | |||
mezi společníky (členy konsorcia), kteří vydali 1514 ''Sefer zemirot u-virkat ha-mazon'' (Kniha zpěvů a požehnání jídla). | |||
Od té doby byl až do založení vlastní hebrejské knihtiskárny | |||
jmenován na předním místě v seznamech tiskařů, kteří vydali | |||
1515 ''Sidur'' (sborník modliteb pro všední dny a šabaty), 1518 | |||
''Tóru'', ''Megilot'' a ''Hafratot'' (''Pět knih Mojžíšových'', ''Pět svátečních svitků'', | |||
''Týdenní oddíly liturgické četby'') s Rašiho komentářem, | |||
1519–22 ''Machzor'' (Sborník svátečních modliteb). 1526 vydal | |||
již samostatně se svým bratrem ''Gronemem Jocerot mi-kol ha-šana'' (Ranní šabatové hymny pro celý rok) a | |||
''Hagadu šel Pesach'' | |||
(Pesachové vyprávění) vyzdobené četnými dřevoryty. Téhož | |||
roku požádal G. císaře Ferdinanda I. o udělení privilegia k výhradnímu | |||
vydávání hebrejských knih v Praze, které mu bylo | |||
1527 uděleno. Od té doby pracoval společně se syny Šelomem | |||
a Mordechajem (asi 1510–1591/92). Roku 1529 vyšly ''Slichot lefi seder'' ''k‘‘k Prag'' (Kajícné modlitby podle pražského ritu; obsahují | |||
elegii Avigdora Kary), 1540 ''Tur Orach Chajim'' (Sloup | |||
Cesta života), první díl halachického (nábožensko-právního) | |||
spisu ''Arba’a turim'' (Čtyři sloupy) Jaakova ben Ašera s poznámkami | |||
pražského rabína Avrahama ben Avigdora. 1541 vydal | |||
G. se syny Mošem a Jehudou svoji poslední knihu ''Tfilot šel roš chodeš'' (Modlitby pro první den nového měsíce; ve skutečnosti | |||
se jedná o sborník modliteb pro všední dny a šabaty). V témže | |||
roce vypověděl Ferdinand I. židy z Čech, G. však získal s některými | |||
dalšími židy povolení zůstat v Praze i po tomto datu | |||
a privilegium mu bylo prodlouženo znovu 1544. Vzhledem | |||
k tomu, že další povolení z roku 1545 k prodloužení pobytu | |||
bylo již vydáno Šelomovi (Žalmon, G. syn), lze předpokládat, | |||
že G. zemřel někdy mezi těmito dvěma daty. | |||
'''L:''' The YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 910–911; | |||
O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, s. 13–15; B. Nosek, | |||
Katalog mit der Auswahl hebräischer Drucke Prager Provenienz 1. Drucke | |||
der Gersoniden im 16. und 17. Jahrhundert, in: Judaica Bohemiae 10, 1974, | |||
č. 1, s. 13–41; týž, Das Buch der Benedictionen Sefer Birkat ha-Mazon ve-Sefer zemirot, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague edition, | |||
b. m. 1984, s. 25–40; Ch. Abramsky, Grace after Meals (Birhat ha’ Mazon) | |||
and other occasional Benedictions (Prague 1514). A history of the first | |||
illustrated edition. A Contribution to the cultural history of the sixteenth | |||
century, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague Edition, b. m. | |||
1984, s. 13–24; O. Sixtová, Židovské tiskárny a tiskaři v Praze 1512–1670 | |||
(1672), in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, | |||
s. 38–41; táž, Počátky pražské hebrejské typografie 1512–1569, in: Hebrejský | |||
knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 75–122; B. Bondy – | |||
F. Dvorský, K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906–1620. | |||
1. díl 906–1576, 1906, s. 242–243, č. 377; s. 330–331, č. 479; s. 339–340, | |||
č. 502. | |||
Bedřich Nosek | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | [[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1480]] | ||
[[Kategorie:1544]] | [[Kategorie:1544]] |
Aktuální verze z 30. 11. 2019, 09:24
ha-Kohen GERŠOM ben Šelomo | |
![]() | |
Narození | kolem 1480 |
---|---|
Úmrtí | mezi 1544-1545 |
Povolání |
69- Knihtiskař nebo typograf 67- Nakladatel nebo vydavatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 616-617 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46419 |
GERŠOM ben Šelomo, ha-Kohen (též Geršon, Heřman), * kolem 1480, † mezi 1544–1545, knihtiskař
Zakladatel významné pražské židovské knihtiskárny Gersonidů- Katzů, která s přestávkami pracovala téměř až do konce 18. století. S jeho jménem, v nežidovských pramenech znějícím Heřman, se setkáváme poprvé 1509, kdy působil v Praze jako výběrčí daní. V souvislosti s hebrejským tiskem byl uveden mezi společníky (členy konsorcia), kteří vydali 1514 Sefer zemirot u-virkat ha-mazon (Kniha zpěvů a požehnání jídla). Od té doby byl až do založení vlastní hebrejské knihtiskárny jmenován na předním místě v seznamech tiskařů, kteří vydali 1515 Sidur (sborník modliteb pro všední dny a šabaty), 1518 Tóru, Megilot a Hafratot (Pět knih Mojžíšových, Pět svátečních svitků, Týdenní oddíly liturgické četby) s Rašiho komentářem, 1519–22 Machzor (Sborník svátečních modliteb). 1526 vydal již samostatně se svým bratrem Gronemem Jocerot mi-kol ha-šana (Ranní šabatové hymny pro celý rok) a Hagadu šel Pesach (Pesachové vyprávění) vyzdobené četnými dřevoryty. Téhož roku požádal G. císaře Ferdinanda I. o udělení privilegia k výhradnímu vydávání hebrejských knih v Praze, které mu bylo 1527 uděleno. Od té doby pracoval společně se syny Šelomem a Mordechajem (asi 1510–1591/92). Roku 1529 vyšly Slichot lefi seder k‘‘k Prag (Kajícné modlitby podle pražského ritu; obsahují elegii Avigdora Kary), 1540 Tur Orach Chajim (Sloup Cesta života), první díl halachického (nábožensko-právního) spisu Arba’a turim (Čtyři sloupy) Jaakova ben Ašera s poznámkami pražského rabína Avrahama ben Avigdora. 1541 vydal G. se syny Mošem a Jehudou svoji poslední knihu Tfilot šel roš chodeš (Modlitby pro první den nového měsíce; ve skutečnosti se jedná o sborník modliteb pro všední dny a šabaty). V témže roce vypověděl Ferdinand I. židy z Čech, G. však získal s některými dalšími židy povolení zůstat v Praze i po tomto datu a privilegium mu bylo prodlouženo znovu 1544. Vzhledem k tomu, že další povolení z roku 1545 k prodloužení pobytu bylo již vydáno Šelomovi (Žalmon, G. syn), lze předpokládat, že G. zemřel někdy mezi těmito dvěma daty.
L: The YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 910–911; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, s. 13–15; B. Nosek, Katalog mit der Auswahl hebräischer Drucke Prager Provenienz 1. Drucke der Gersoniden im 16. und 17. Jahrhundert, in: Judaica Bohemiae 10, 1974, č. 1, s. 13–41; týž, Das Buch der Benedictionen Sefer Birkat ha-Mazon ve-Sefer zemirot, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague edition, b. m. 1984, s. 25–40; Ch. Abramsky, Grace after Meals (Birhat ha’ Mazon) and other occasional Benedictions (Prague 1514). A history of the first illustrated edition. A Contribution to the cultural history of the sixteenth century, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague Edition, b. m. 1984, s. 13–24; O. Sixtová, Židovské tiskárny a tiskaři v Praze 1512–1670 (1672), in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 38–41; táž, Počátky pražské hebrejské typografie 1512–1569, in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 75–122; B. Bondy – F. Dvorský, K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906–1620. 1. díl 906–1576, 1906, s. 242–243, č. 377; s. 330–331, č. 479; s. 339–340, č. 502.
Bedřich Nosek