FUCHS Robert 9.7.1854-10.10.1925: Porovnání verzí
m (Makariusová přesunul stránku FUCHS von Robertin Robert 9.7.1854-10.10.1925 na FUCHS Robětín Robert 9.7.1854-10.10.1925 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Robert FUCHS | | jméno = Robert FUCHS | ||
| obrázek = | | obrázek = Fuchs Robert portret.jpg | ||
| datum narození = 9.7.1854 | | datum narození = 9.7.1854 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 10.10.1925 | | datum úmrtí = 10.10.1925 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = ?Praha | ||
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel | | povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství<br /> | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 490-491 | ||
}} | |||
'''FUCHS, Robert,''' ''* 9. 7. 1854 Praha, † 10. 10. 1925 Praha ?, podnikatel v papírenském průmyslu, mecenáš'' | |||
Syn papírenského podnikatele Ignaze F. (1824–1890) a Betty | |||
(Barbary), roz. Stösselesové (1828–1903), bratr Artura F. | |||
(1862–1940). F. absolvoval klasické gymnázium a obchodní | |||
akademii, poté praktikoval v tehdy nejmodernější papírně | |||
Gottlieb | |||
Haase & Söhne ve Vraném nad Vltavou. Od poloviny | |||
sedmdesátých let řídil otcův podnik v České Kamenici a velmi | |||
úspěšně ho rozšiřoval. Rekonstruoval staré papírenské stroje | |||
a začal vyrábět cigaretový papír, zakrátko se jeho výrobky prosadily | |||
v zahraničí. 1870 se stal společníkem rodinné firmy. | |||
1885 se oženil s Herminou, dcerou budapešťského podnikatele | |||
Karla Ludwiga rytíře Posnera, se kterou měl tři děti: Herberta | |||
(* 15. 8. 1886 Praha, † 19. 8. 1949 New York, USA), později | |||
švagra spisovatele Franze Werfela; Oswalda (* 30. 9. 1887 Praha, | |||
† 7. 12. 1931 Vídeň, Rakousko) a Karla (* 25. 1. 1889 | |||
Praha, † po 1931). | |||
Papírnu v České Kamenici F. technicky i technologicky průběžně | |||
modernizoval. Pořídil další papírenský stroj, který vyráběl | |||
papír z dřevěných štěpků namísto dříve používaných hadrů. | |||
Brzy poté vystavěl malou celulózku a postupně ji rozšiřoval. | |||
Nové vybavení a technologie mu umožnily vyrábět dřevité | |||
a jemné papíry. 1901–02 zahájila provoz brusírna dřeva s parním | |||
pohonem, v té době nejmodernější v Rakousko-Uhersku. | |||
Po zlomu století se F. orientoval také na novinový papír. | |||
Před první světovou válkou se v akciové společnosti (od 1906 | |||
Českokamenická papírna Robert Fuchs) vyráběly všechny druhy | |||
papíru pro domácí i zahraniční trh, včetně velmi vzdálených | |||
odbytišť v Jižní Americe, Indii, Číně, Japonsku, Austrálii aj. | |||
1908 F. přestavěl železárnu v Haunoldmühle v Horním Rakousku | |||
na lepenkárnu s navazující výrobou kartonáže. | |||
Ve Vídni inicioval založení školy pro papírenský průmysl, | |||
v monarchii stál v čele celního spolku, stal se místopředsedou | |||
pojišťovacího spolku v papírenském průmyslu. V Praze využil | |||
asanace tzv. židovského a Starého Města pražského k nákupu | |||
pozemků, z nichž část věnoval Uměleckoprůmyslovému muzeu | |||
a židovské obci. Významně přispěl k rekonstrukci Pinkasovy | |||
synagogy, ke vzniku židovského starobince a nemocnice. | |||
Za podnikatelské úspěchy i charitativní aktivity byl v prosinci | |||
1912 povýšen do šlechtického stavu a v následujícím roce mu | |||
byl přiznán predikát Robettin a udělen erb. Po vzniku ČSR | |||
stál F. u zrodu nové profesní organizace Hospodářské sdružení | |||
průmyslu papíru v Praze, stal se jejím předsedou a funkci | |||
vykonával do konce života. Od dvacátých let až do druhé světové | |||
války patřil průmysl papíru a celulózy mezi nejúspěšnější | |||
průmyslová odvětví v ČSR. | |||
V rodině se používala i česká forma predikátu Robětín, kterou | |||
však vídeňské úřady neschválily. K čechizované formě jména | |||
ovšem bez predikátu v podobě Fuchs-Robětín se přiklonili | |||
F. synové po vzniku Československé republiky. Vesměs pokračovali | |||
v úspěšných podnikatelských aktivitách i po otcově smrti. | |||
Většina F. potomků stačila z ČSR emigrovat ještě před nacistickou | |||
okupací a vznikem protektorátu. V Osvětimi však 1942 | |||
zahynula F. snacha Anna, manželka nejmladšího syna Karla. | |||
'''L:''' Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, | |||
M. Myška (ed.), 2008, s. 87–89; G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische | |||
Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 814–817 (s další | |||
literaturou); J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie, 2012, | |||
s. 240–242. | |||
Pavla Vošahlíková, Jiří Palát | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | [[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | ||
[[Kategorie:1854]] | [[Kategorie:1854]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1925]] | [[Kategorie:1925]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
<gallery> | |||
Fuchs Robert tovarna.jpg|Papírna v Horní Kamenici byla vystavěna v roce 1901 | |||
</gallery> |
Aktuální verze z 5. 1. 2021, 19:46
Robert FUCHS | |
Narození | 9.7.1854 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 10.10.1925 |
Místo úmrtí | ?Praha |
Povolání |
62- Osvětový nebo veřejný činitel 32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 490-491 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56074 |
FUCHS, Robert, * 9. 7. 1854 Praha, † 10. 10. 1925 Praha ?, podnikatel v papírenském průmyslu, mecenáš
Syn papírenského podnikatele Ignaze F. (1824–1890) a Betty (Barbary), roz. Stösselesové (1828–1903), bratr Artura F. (1862–1940). F. absolvoval klasické gymnázium a obchodní akademii, poté praktikoval v tehdy nejmodernější papírně Gottlieb Haase & Söhne ve Vraném nad Vltavou. Od poloviny sedmdesátých let řídil otcův podnik v České Kamenici a velmi úspěšně ho rozšiřoval. Rekonstruoval staré papírenské stroje a začal vyrábět cigaretový papír, zakrátko se jeho výrobky prosadily v zahraničí. 1870 se stal společníkem rodinné firmy. 1885 se oženil s Herminou, dcerou budapešťského podnikatele Karla Ludwiga rytíře Posnera, se kterou měl tři děti: Herberta (* 15. 8. 1886 Praha, † 19. 8. 1949 New York, USA), později švagra spisovatele Franze Werfela; Oswalda (* 30. 9. 1887 Praha, † 7. 12. 1931 Vídeň, Rakousko) a Karla (* 25. 1. 1889 Praha, † po 1931).
Papírnu v České Kamenici F. technicky i technologicky průběžně modernizoval. Pořídil další papírenský stroj, který vyráběl papír z dřevěných štěpků namísto dříve používaných hadrů. Brzy poté vystavěl malou celulózku a postupně ji rozšiřoval. Nové vybavení a technologie mu umožnily vyrábět dřevité a jemné papíry. 1901–02 zahájila provoz brusírna dřeva s parním pohonem, v té době nejmodernější v Rakousko-Uhersku. Po zlomu století se F. orientoval také na novinový papír. Před první světovou válkou se v akciové společnosti (od 1906 Českokamenická papírna Robert Fuchs) vyráběly všechny druhy papíru pro domácí i zahraniční trh, včetně velmi vzdálených odbytišť v Jižní Americe, Indii, Číně, Japonsku, Austrálii aj. 1908 F. přestavěl železárnu v Haunoldmühle v Horním Rakousku na lepenkárnu s navazující výrobou kartonáže.
Ve Vídni inicioval založení školy pro papírenský průmysl, v monarchii stál v čele celního spolku, stal se místopředsedou pojišťovacího spolku v papírenském průmyslu. V Praze využil asanace tzv. židovského a Starého Města pražského k nákupu pozemků, z nichž část věnoval Uměleckoprůmyslovému muzeu a židovské obci. Významně přispěl k rekonstrukci Pinkasovy synagogy, ke vzniku židovského starobince a nemocnice. Za podnikatelské úspěchy i charitativní aktivity byl v prosinci 1912 povýšen do šlechtického stavu a v následujícím roce mu byl přiznán predikát Robettin a udělen erb. Po vzniku ČSR stál F. u zrodu nové profesní organizace Hospodářské sdružení průmyslu papíru v Praze, stal se jejím předsedou a funkci vykonával do konce života. Od dvacátých let až do druhé světové války patřil průmysl papíru a celulózy mezi nejúspěšnější průmyslová odvětví v ČSR.
V rodině se používala i česká forma predikátu Robětín, kterou však vídeňské úřady neschválily. K čechizované formě jména ovšem bez predikátu v podobě Fuchs-Robětín se přiklonili F. synové po vzniku Československé republiky. Vesměs pokračovali v úspěšných podnikatelských aktivitách i po otcově smrti. Většina F. potomků stačila z ČSR emigrovat ještě před nacistickou okupací a vznikem protektorátu. V Osvětimi však 1942 zahynula F. snacha Anna, manželka nejmladšího syna Karla.
L: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, M. Myška (ed.), 2008, s. 87–89; G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 814–817 (s další literaturou); J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie, 2012, s. 240–242.
Pavla Vošahlíková, Jiří Palát
-
Papírna v Horní Kamenici byla vystavěna v roce 1901