FUCHS Robert 9.7.1854-10.10.1925: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
m (Makariusová přesunul stránku FUCHS von Robertin Robert 9.7.1854-10.10.1925 na FUCHS Robětín Robert 9.7.1854-10.10.1925 bez založení přesměrování)
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Robert FUCHS von Robertin
| jméno = Robert FUCHS
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Fuchs Robert portret.jpg
| datum narození = 9.7.1854
| datum narození = 9.7.1854
| místo narození =  
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 10.10.1925
| datum úmrtí = 10.10.1925
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = ?Praha
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel
| povolání = 62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství<br />


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Robert FUCHS von Robertin
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 490-491
}}
 
'''FUCHS, Robert,''' ''* 9. 7. 1854 Praha, † 10. 10. 1925 Praha ?, podnikatel v papírenském průmyslu, mecenáš''
 
Syn papírenského podnikatele Ignaze F. (1824–1890) a Betty
(Barbary), roz. Stösselesové (1828–1903), bratr Artura F.
(1862–1940). F. absolvoval klasické gymnázium a obchodní
akademii, poté praktikoval v tehdy nejmodernější papírně
Gottlieb
Haase & Söhne ve Vraném nad Vltavou. Od poloviny
sedmdesátých let řídil otcův podnik v České Kamenici a velmi
úspěšně ho rozšiřoval. Rekonstruoval staré papírenské stroje
a začal vyrábět cigaretový papír, zakrátko se jeho výrobky prosadily
v zahraničí. 1870 se stal společníkem rodinné firmy.
1885 se oženil s Herminou, dcerou budapešťského podnikatele
Karla Ludwiga rytíře Posnera, se kterou měl tři děti: Herberta
(* 15. 8. 1886 Praha, † 19. 8. 1949 New York, USA), později
švagra spisovatele Franze Werfela; Oswalda (* 30. 9. 1887 Praha,
† 7. 12. 1931 Vídeň, Rakousko) a Karla (* 25. 1. 1889
Praha, † po 1931).
 
Papírnu v České Kamenici F. technicky i technologicky průběžně
modernizoval. Pořídil další papírenský stroj, který vyráběl
papír z dřevěných štěpků namísto dříve používaných hadrů.
Brzy poté vystavěl malou celulózku a postupně ji rozšiřoval.
Nové vybavení a technologie mu umožnily vyrábět dřevité
a jemné papíry. 1901–02 zahájila provoz brusírna dřeva s parním
pohonem, v té době nejmodernější v Rakousko-Uhersku.
Po zlomu století se F. orientoval také na novinový papír.
Před první světovou válkou se v akciové společnosti (od 1906
Českokamenická papírna Robert Fuchs) vyráběly všechny druhy
papíru pro domácí i zahraniční trh, včetně velmi vzdálených
odbytišť v Jižní Americe, Indii, Číně, Japonsku, Austrálii aj.
1908 F. přestavěl železárnu v Haunoldmühle v Horním Rakousku
na lepenkárnu s navazující výrobou kartonáže.
 
Ve Vídni inicioval založení školy pro papírenský průmysl,
v monarchii stál v čele celního spolku, stal se místopředsedou
pojišťovacího spolku v papírenském průmyslu. V Praze využil
asanace tzv. židovského a Starého Města pražského k nákupu
pozemků, z nichž část věnoval Uměleckoprůmyslovému muzeu
a židovské obci. Významně přispěl k rekonstrukci Pinkasovy
synagogy, ke vzniku židovského starobince a nemocnice.
Za podnikatelské úspěchy i charitativní aktivity byl v prosinci
1912 povýšen do šlechtického stavu a v následujícím roce mu
byl přiznán predikát Robettin a udělen erb. Po vzniku ČSR
stál F. u zrodu nové profesní organizace Hospodářské sdružení
průmyslu papíru v Praze, stal se jejím předsedou a funkci
vykonával do konce života. Od dvacátých let až do druhé světové
války patřil průmysl papíru a celulózy mezi nejúspěšnější
průmyslová odvětví v ČSR.
 
V rodině se používala i česká forma predikátu Robětín, kterou
však vídeňské úřady neschválily. K čechizované formě jména
ovšem bez predikátu v podobě Fuchs-Robětín se přiklonili
F. synové po vzniku Československé republiky. Vesměs pokračovali
v úspěšných podnikatelských aktivitách i po otcově smrti.
Většina F. potomků stačila z ČSR emigrovat ještě před nacistickou
okupací a vznikem protektorátu. V Osvětimi však 1942
zahynula F. snacha Anna, manželka nejmladšího syna Karla.
 
'''L:''' Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2,
M. Myška (ed.), 2008, s. 87–89; G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische
Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 814–817 (s další
literaturou); J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie, 2012,
s. 240–242.
 
Pavla Vošahlíková, Jiří Palát


== Literatura ==
  nekrolog
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]


[[Kategorie:1854]]
[[Kategorie:1854]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1925]]
[[Kategorie:1925]]
[[Kategorie:Praha]]
<gallery>
Fuchs Robert tovarna.jpg|Papírna v Horní Kamenici byla vystavěna v roce 1901
</gallery>

Aktuální verze z 5. 1. 2021, 19:46

Robert FUCHS
Narození 9.7.1854
Místo narození Praha
Úmrtí 10.10.1925
Místo úmrtí ?Praha
Povolání 62- Osvětový nebo veřejný činitel
32- Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 490-491
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56074

FUCHS, Robert, * 9. 7. 1854 Praha, † 10. 10. 1925 Praha ?, podnikatel v papírenském průmyslu, mecenáš

Syn papírenského podnikatele Ignaze F. (1824–1890) a Betty (Barbary), roz. Stösselesové (1828–1903), bratr Artura F. (1862–1940). F. absolvoval klasické gymnázium a obchodní akademii, poté praktikoval v tehdy nejmodernější papírně Gottlieb Haase & Söhne ve Vraném nad Vltavou. Od poloviny sedmdesátých let řídil otcův podnik v České Kamenici a velmi úspěšně ho rozšiřoval. Rekonstruoval staré papírenské stroje a začal vyrábět cigaretový papír, zakrátko se jeho výrobky prosadily v zahraničí. 1870 se stal společníkem rodinné firmy. 1885 se oženil s Herminou, dcerou budapešťského podnikatele Karla Ludwiga rytíře Posnera, se kterou měl tři děti: Herberta (* 15. 8. 1886 Praha, † 19. 8. 1949 New York, USA), později švagra spisovatele Franze Werfela; Oswalda (* 30. 9. 1887 Praha, † 7. 12. 1931 Vídeň, Rakousko) a Karla (* 25. 1. 1889 Praha, † po 1931).

Papírnu v České Kamenici F. technicky i technologicky průběžně modernizoval. Pořídil další papírenský stroj, který vyráběl papír z dřevěných štěpků namísto dříve používaných hadrů. Brzy poté vystavěl malou celulózku a postupně ji rozšiřoval. Nové vybavení a technologie mu umožnily vyrábět dřevité a jemné papíry. 1901–02 zahájila provoz brusírna dřeva s parním pohonem, v té době nejmodernější v Rakousko-Uhersku. Po zlomu století se F. orientoval také na novinový papír. Před první světovou válkou se v akciové společnosti (od 1906 Českokamenická papírna Robert Fuchs) vyráběly všechny druhy papíru pro domácí i zahraniční trh, včetně velmi vzdálených odbytišť v Jižní Americe, Indii, Číně, Japonsku, Austrálii aj. 1908 F. přestavěl železárnu v Haunoldmühle v Horním Rakousku na lepenkárnu s navazující výrobou kartonáže.

Ve Vídni inicioval založení školy pro papírenský průmysl, v monarchii stál v čele celního spolku, stal se místopředsedou pojišťovacího spolku v papírenském průmyslu. V Praze využil asanace tzv. židovského a Starého Města pražského k nákupu pozemků, z nichž část věnoval Uměleckoprůmyslovému muzeu a židovské obci. Významně přispěl k rekonstrukci Pinkasovy synagogy, ke vzniku židovského starobince a nemocnice. Za podnikatelské úspěchy i charitativní aktivity byl v prosinci 1912 povýšen do šlechtického stavu a v následujícím roce mu byl přiznán predikát Robettin a udělen erb. Po vzniku ČSR stál F. u zrodu nové profesní organizace Hospodářské sdružení průmyslu papíru v Praze, stal se jejím předsedou a funkci vykonával do konce života. Od dvacátých let až do druhé světové války patřil průmysl papíru a celulózy mezi nejúspěšnější průmyslová odvětví v ČSR.

V rodině se používala i česká forma predikátu Robětín, kterou však vídeňské úřady neschválily. K čechizované formě jména ovšem bez predikátu v podobě Fuchs-Robětín se přiklonili F. synové po vzniku Československé republiky. Vesměs pokračovali v úspěšných podnikatelských aktivitách i po otcově smrti. Většina F. potomků stačila z ČSR emigrovat ještě před nacistickou okupací a vznikem protektorátu. V Osvětimi však 1942 zahynula F. snacha Anna, manželka nejmladšího syna Karla.

L: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, M. Myška (ed.), 2008, s. 87–89; G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 814–817 (s další literaturou); J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie, 2012, s. 240–242.

Pavla Vošahlíková, Jiří Palát