BENDUM Filip Kristián ?1690-?1757: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Filip Kristián BENDUM | | jméno = Filip Kristián BENDUM | ||
| obrázek = | | obrázek = BENDUM.png | ||
| datum narození = kolem 1690 | | datum narození = kolem 1690 | ||
| místo narození = Leyden? (Nizozemí) | | místo narození = Leyden? (Nizozemí) | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 375 | |||
}} | }} | ||
Řádek 44: | Řádek 45: | ||
(ed.), Sláva barokní Čechie, katalog výstavy NG Praha, 2001, s. 347n.; OSN | (ed.), Sláva barokní Čechie, katalog výstavy NG Praha, 2001, s. 347n.; OSN | ||
3, s. 732; Toman 1, s. 52. | 3, s. 732; Toman 1, s. 52. | ||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/325681 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Ivo Kořán | Ivo Kořán | ||
Řádek 53: | Řádek 56: | ||
[[Kategorie:1757]] | [[Kategorie:1757]] | ||
[[Kategorie:Slezsko]] | [[Kategorie:Slezsko]] | ||
<gallery> | |||
Bendum Filip Kristian obraz.jpg|Portrét hraběte Václava Lažanského se syny, 1716-1717 | |||
</gallery> |
Aktuální verze z 30. 9. 2019, 17:00
Filip Kristián BENDUM | |
Narození | kolem 1690 |
---|---|
Místo narození | Leyden? (Nizozemí) |
Úmrtí | po 1757 |
Místo úmrtí | asi Slezsko |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 375 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40906 |
BENDUM, Filip Kristián (též BENTUM, BENDOMB, BENTHUM, PENTHUM, WENDUM, Krištof ), * kolem 1690 Leyden? (Nizozemí), † po 1757 asi Slezsko, malíř
Po 1713 spolupracoval (patrně v Manětíně) s P. Brandlem, jehož umění ho zásadně ovlivnilo a stalo se mu životním vzorem. Později vykonal cestu do Říma, kde se údajně školil u papežova dvorního malíře, před 1720 pobýval ve Vídni. V Praze byl připomínán 1716, kdy ho přijal staroměstský cech malířů, a pak 1730–31. B. první známý obraz, portrét hraběnky Eleonory Kokořovské z Kokořova, vznikl 1715. Následně vytvořil velký soubor portrétů jednotlivých členů i celých rodin české šlechty: Lažanských v Manětíně (od 1720), Černínů v Jindřichově Hradci, Kolovratů v Rychnově nad Kněžnou a Valdštejnů v Duchcově. Zpočátku podobizny vycházely z Brandlova pojetí postavy, ale postupně se blížily k reprezentativnímu francouzskému podání. Reminiscence na Brandla se vracely i v oltářních obrazech (sv. Jana Nepomuckého 1725 a sv. Starosty 1730 pro hřbitovní kostel v Manětíně) a dokonce i v pozdějších plátnech, jimiž vyzdobil před 1745 kostel sv. Valentina ve slezské Lubuši (hlavní oltář a obrazy Zpověď královny Žofie a Martyrium sv. Jana Nepomuckého v křestní kapli). Ve freskách pro knihovnu cisterciáckého kláštera v Lubuši (1734–37) spojil pozzovskou perspektivní malbu s flámskými žánrovými motivy. Obdobně pojal i velké obrazy na plátně (1734–38), dekorující strop Knížecího sálu kláštera (alegorie Víry a boje proti nevěřícím). Malíř přes zjevnou oblibu a úspěch nedosáhl kvalit svého velkého vzoru P. Brandla a zůstal reprezentantem dobrého módního průměru 1. poloviny 18. století.
L: J. Neumann, Petr Brandl, katalog výstavy NG Praha, 1968, s. 137n.; I. Kořán: in: Dějiny českého výtvarného umění II/2, 1989, s. 588; V. Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie, katalog výstavy NG Praha, 2001, s. 347n.; OSN 3, s. 732; Toman 1, s. 52.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Ivo Kořán
-
Portrét hraběte Václava Lažanského se syny, 1716-1717