BOROVIČKOVÁ-PODPĚROVÁ Blažena 8.5.1894-27.4.1980: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Blažena BOROVIČKOVÁ-PODPĚROVÁ
| jméno = Blažena BOROVIČKOVÁ-PODPĚROVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = Borovickova-Podperova Blazena portret.jpg
| datum narození = 8.5.1894
| datum narození = 8.5.1894
| místo narození = Lobeček (Kralupy nad Vltavou)
| místo narození = Lobeček (Kralupy nad Vltavou)
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67
}}
}}


Řádek 39: Řádek 40:
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:1894]]
[[Kategorie:Kralupy nad Vlatvou]]
[[Kategorie:Kralupy nad Vltavou]]
[[Kategorie:1980]]
[[Kategorie:1980]]
[[Kategorie:Čáslav]]
[[Kategorie:Čáslav]]
<gallery>
Borovickova-Podperova Blazena prace.jpg|Blažena Borovičková-Podpěrová při práci
Borovickova-Podperova Blazena socha.jpg|Busta ženy, 1934
</gallery>

Aktuální verze z 4. 10. 2019, 16:38

Blažena BOROVIČKOVÁ-PODPĚROVÁ
Narození 8.5.1894
Místo narození Lobeček (Kralupy nad Vltavou)
Úmrtí 27.4.1980
Místo úmrtí Čáslav
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42671

BOROVIČKOVÁ-PODPĚROVÁ, Blažena, * 8. 5. 1894 Lobeček (Kralupy nad Vltavou), † 27. 4. 1980 Čáslav, sochařka

Studovala jako jedna z prvních žaček na sochařsko-kamenické škole v Hořicích u Q. Kociana (1910–12), na Odborné škole keramické v Bechyni (1912–14) a UPŠ v Praze u J. Drahoňovského a B. Kafky (1915–21). V umělecké dráze ji podporoval bratr – architekt, keramik a sochař Blahomír Podpěra (* 1895). Po zvládnutí řemeslného základu sochařské práce se zaměřila především na sociální náměty a témata mateřství. Ve 20. a 30. letech absolvovala několik cest do zahraničí (Německo, Francie, Švédsko, Dánsko, Rakousko, Itálie). Od 30. let žila a pracovala v Čáslavi, kde se podílela na místním kulturním dění. Po druhé světové válce se věnovala dobově žádaným námětům (Partyzán, Gagarin, Raketa míru). 1956 jí byla udělena Československá cena míru.

D: Zrození chudoby, pálená hlína, Východočeská galerie (VČG), Pardubice, 1936; Úzkost, NG, Praha, 1942; Dětský lékař, sádra, VČG Pardubice, 1951; samostatné výstavy: VČG, Pardubice, 1973; Nová síň, Praha, 1980.

L: SČSVU 1, s. 197; Můj život s lidmi, in: Svoboda, 22. 6. 1974; V. Řeřucha, B. B.-P. (katalog), 1980.

Tomáš Sekyrka