ČÁSLAVSKÝ Jiří ?-?1680: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku ČÁSLAVSKÝ Jiří 1630 na ČÁSLAVSKÝ Jiří ?-?1680 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 543 | |||
}} | }} | ||
'''ČÁSLAVSKÝ, Jiří''', ''* ?, † před 1680 Kutná Hora, kreslíř, malíř, rytec'' | '''ČÁSLAVSKÝ, Jiří''', ''* ?, † před 1680 Kutná Hora, kreslíř, malíř, rytec'' | ||
Řádek 32: | Řádek 33: | ||
'''L:''' Dlabač 1, s. 304; E. Leminger, Umělecké řemeslo v Kutné Hoře, 1926, | '''L:''' Dlabač 1, s. 304; E. Leminger, Umělecké řemeslo v Kutné Hoře, 1926, | ||
s. 243; Thieme – Becker 8, s. 238; Toman 1, s. 138; Voit, s. 177. | s. 243; Thieme – Becker 8, s. 238; Toman 1, s. 138; Voit, s. 177. | ||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/38620 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Petr Voit | Petr Voit |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 07:51
Jiří ČÁSLAVSKÝ | |
Úmrtí | před 1680 |
---|---|
Místo úmrtí | Kutná Hora |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 543 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44523 |
ČÁSLAVSKÝ, Jiří, * ?, † před 1680 Kutná Hora, kreslíř, malíř, rytec
V Kutné Hoře byl činný od 1663. Z jeho ilustrační tvorby, signované též jako G. Czasl., GC, se dochoval pravděpodobně jen zlomek. Méně známým mědirytem, který byl zařazen do knihy Předrahý poklad pokladnice Českého království, to jest … s. Barbora (1670), je veduta Kutné Hory s dekorativně pojatým městským znakem, signovaná M. Georgii Czaslauski sculpsit Kuttenbergae. K rozvoji české barokní topograficky a naukově zaměřené ilustrace přispěl v díle Jana Kořínka Staré paměti kutnohorské (1675), v němž uveřejnil alegorii hornického znaku (G. Czasl. fecit), vedutu Kutné Hory (1674), hornický mlýn dle předlohy kutnohorského umělce Petra Timmera, pohled do dolu (G. C: Kuttenberg) a plán chrámu sv. Barbory (G. Czaslausky fec.). Poslední mědiryt s pohledem na svatobarborský chrám signoval pouze Timmer jako kreslíř. Alegorie hornického znaku a plán chrámu, včetně Timmerova pohledu, byly otištěny později i v Beckovského kronice Poselkyně starých příběhův českých (1700).
L: Dlabač 1, s. 304; E. Leminger, Umělecké řemeslo v Kutné Hoře, 1926, s. 243; Thieme – Becker 8, s. 238; Toman 1, s. 138; Voit, s. 177.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Petr Voit