GUT Ota 27.2.1890-12.6.1943: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Ota | | jméno = Ota GUT | ||
| obrázek = | | obrázek = Gut Ota portret.jpg | ||
| datum narození = 27.2.1890 | | datum narození = 27.2.1890 | ||
| místo narození = Vlková ( | | místo narození = Vlková (u Zruče nad Sázavou) | ||
| datum úmrtí = 12.6.1943 | | datum úmrtí = 12.6.1943 | ||
| místo úmrtí = Terezín | | místo úmrtí = Terezín | ||
| povolání = 15- Lékaři<br | | povolání = 15- Lékaři<br>63- Spisovatel<br /> | ||
>63- Spisovatel<br /> | |||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 818 | |||
}} | |||
'''GUT, Ota''' ''(též GUTH, Otto), * 27. 2. 1890 Vlková (u Zruče nad Sázavou), † 12. 6. 1943 Terezín, lékař stomatolog, spisovatel, překladatel'' | |||
Syn obchodníka Josefa Guta a Johany, roz. Hojtašové. Od 1909 studoval na Lékařské fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (MUDr. 1915). Odešel do Plzně, kde se 1918 oženil s Annou, roz. Weissbergerovou (1893–1943). Působil jako stomatolog a řadu let předsedal plzeňské odbočce Spolku českých zubních lékařů. Současně se věnoval i svým širokým kulturním zájmům, k nimž patřila především literatura a divadlo. Přispíval do kulturních rubrik novin, překládal z francouzštiny, němčiny a italštiny divadelní hry, sám jich několik napsal (''Staré záští'', ''Dohonil a choť'', | |||
''Pozdní jaro''), stal se autorem operetního libreta (''Někdy–snad''). Napsal stať do jubilejního sborníku | |||
''Divadlo města Plzně'' v letech 1902–1927 (1927). V rukopise zůstaly G. sbírky poezie | |||
(''První květy'', ''Jak listí padá''). Počátkem 1942 byli manželé transportováni do terezínského ghetta, kde G. následující rok zemřel. | |||
'''D:''' libreto: Der Spielmann. Operette in drei Akten (s P. Tanzerem, hudba E. Kalser), 1927. | |||
'''L:''' Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 115; S. Káš, Čeští lékaři – spisovatelé, 2003, s. 70 (s chybami); BJB, s. 73; Terezínská pamětní kniha 2, 1995, s. 297; https://shoah.deportal.cz/shoah/person/769 (přístup 20. 9. 2016); | |||
http://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/91175-otto-gut (přístup 20. 9. 2016). | |||
'''P:''' NA, Praha, Židovské matriky, matrika Kácov 1874–1895, kn. 731, repr. 40; Matrika O Plzeň 1911–1949, kn. 1553, repr. 73; Ústav dějin UK a Archiv UK Praha, Matriky UK, inv. č. 3, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916), s. 1409. | |||
Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Vlková]] | ||
[[Kategorie:1943]] | [[Kategorie:1943]] | ||
[[Kategorie:Terezín]] | [[Kategorie:Terezín]] | ||
Aktuální verze z 8. 6. 2021, 11:35
Ota GUT | |
Narození | 27.2.1890 |
---|---|
Místo narození | Vlková (u Zruče nad Sázavou) |
Úmrtí | 12.6.1943 |
Místo úmrtí | Terezín |
Povolání |
15- Lékaři 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 818 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68161 |
GUT, Ota (též GUTH, Otto), * 27. 2. 1890 Vlková (u Zruče nad Sázavou), † 12. 6. 1943 Terezín, lékař stomatolog, spisovatel, překladatel
Syn obchodníka Josefa Guta a Johany, roz. Hojtašové. Od 1909 studoval na Lékařské fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (MUDr. 1915). Odešel do Plzně, kde se 1918 oženil s Annou, roz. Weissbergerovou (1893–1943). Působil jako stomatolog a řadu let předsedal plzeňské odbočce Spolku českých zubních lékařů. Současně se věnoval i svým širokým kulturním zájmům, k nimž patřila především literatura a divadlo. Přispíval do kulturních rubrik novin, překládal z francouzštiny, němčiny a italštiny divadelní hry, sám jich několik napsal (Staré záští, Dohonil a choť, Pozdní jaro), stal se autorem operetního libreta (Někdy–snad). Napsal stať do jubilejního sborníku Divadlo města Plzně v letech 1902–1927 (1927). V rukopise zůstaly G. sbírky poezie (První květy, Jak listí padá). Počátkem 1942 byli manželé transportováni do terezínského ghetta, kde G. následující rok zemřel.
D: libreto: Der Spielmann. Operette in drei Akten (s P. Tanzerem, hudba E. Kalser), 1927.
L: Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 115; S. Káš, Čeští lékaři – spisovatelé, 2003, s. 70 (s chybami); BJB, s. 73; Terezínská pamětní kniha 2, 1995, s. 297; https://shoah.deportal.cz/shoah/person/769 (přístup 20. 9. 2016); http://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/91175-otto-gut (přístup 20. 9. 2016).
P: NA, Praha, Židovské matriky, matrika Kácov 1874–1895, kn. 731, repr. 40; Matrika O Plzeň 1911–1949, kn. 1553, repr. 73; Ústav dějin UK a Archiv UK Praha, Matriky UK, inv. č. 3, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916), s. 1409.
Marie Makariusová