ARRIAGA Roderich de 17.1.1592-7.6.1667: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 6: Řádek 6:
| datum úmrtí = 7.6.1667
| datum úmrtí = 7.6.1667
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 56- Filozof
| povolání = 56- Filozof<br />49- Náboženský nebo církevní činitel
49- Náboženský nebo církevní činitel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 126-127
}}
}}


Řádek 49: Řádek 49:
Kirche 1, s. 904; NDB 1, s. 399; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie
Kirche 1, s. 904; NDB 1, s. 399; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie
de Jésus, 1890–1932, 1, s. 578n., Suppl. 1, 1911, s. 89, Nr. 257.
de Jésus, 1890–1932, 1, s. 578n., Suppl. 1, 1911, s. 89, Nr. 257.
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/2742 Bibliografie dějin Českých zemí]


Jiří-Joseph Veselý
Jiří-Joseph Veselý

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 16:25

Roderich de ARRIAGA
Narození 17.1.1592
Místo narození Logroño (Španělsko)
Úmrtí 7.6.1667
Místo úmrtí Praha
Povolání 56- Filozof
49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 126-127
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39613

de ARRIAGA, Roderich (též Roderigus, Rodrigo), * 17. 1. 1592 Logroño (Španělsko), † 7. 6. 1667 Praha, římskokatolický kněz, teolog, pedagog

Pocházel z kastilského ryteckého rodu. 1606 vstoupil do jezuitského řádu a absolvoval vyšší studia ve Valladolidu, kde později sám vyučoval filozofii a teologii. 1624 odešel do Salamanky přednášet a připravit svůj pobyt v Praze. 1625 byl povolán do Prahy jako profesor dogmatiky na nově zřízenou Ferdinandovu univerzitu, kde 1626 obhájil doktorát teologie a do 1637 tam učil. 1637–41 byl děkanem teologické fakulty, 1642–53 kancléřem Ferdinandovy univerzity. Po spojení obou pražských univerzit se stal generálním prefektem studií, exhortátorem a konzultantem rektora a provinciála. Od 1654 zastával funkci studijního prefekta jezuitské koleje sv. Klimenta. Během pobytu v Čechách byl třikrát vyslán do Říma na volby generálů řádu české provincie. Učil císaře Ferdinanda III. španělsky a byl kazatelem jeho první manželky Marie Anny. Patřil k předním představitelům vrcholné fáze jezuitské scholastiky, žákům filozofů de Mendozy a de la Puente. Svá studia zaměřil na filozofii 14.–16. století, je pokládán za tvůrce barokního nominalismu. Navzdory reformačnímu hnutí se zasadil o rozvoj klasické scholastické teologie. Opíral se o tzv. rozumnou teologii španělského teologa a filozofa Francesca Suareze , (vycházel z nauk Tomáše Akvinského) , reflektoval dílo Ignáce z Loyoly. Ovlivnil vývoj teologického myšlení v Čechách. Zabýval se i fyzikou, jeho práce uznávali Leibnitz a Bayle . Freska s A. portrétem se dochovala na stropě velkého knihovního sálu pražského Klementina.

D: Cursus philosophicus, 1632; De oratore, 1637; Disputationes theologicae (k dílu Summa theologicae sv. Tomáše Akvinského), 8 sv., 1643–55.

L: ADB 1, s. 609n.; BL 1, s. 28n.; BOS 1, s. 669; Čornejová – Fechtnerová, s. 4n.; Ch. G. Jöcher, Allgemeines Gelehrten – Lexikon…, 1750–51, 1, s. 570; A. Kratochvíl, Das böhmische Barock. Ausgewählte Kapitel aus der tschechischen Kulturgeschichte, 1989, s. 78n.; Lexikon für Theologie und Kirche 1, s. 904; NDB 1, s. 399; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie de Jésus, 1890–1932, 1, s. 578n., Suppl. 1, 1911, s. 89, Nr. 257.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jiří-Joseph Veselý