Biografický slovník
HEERMANN Johann Georg 1645?-1701?: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Johann Georg HEERMANN |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = mezi 1645–1646 |
| − | | místo narození = Weigmannsdorf (Německo) | + | | místo narození = Weigmannsdorf (/u Freibergu/, Německo) |
| − | | datum úmrtí = 1710 | + | | datum úmrtí = po 1710 |
| místo úmrtí = Drážďany (Německo) | | místo úmrtí = Drážďany (Německo) | ||
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 386 |
| + | }} | ||
| + | '''HEERMANN, Johann Georg''' ''(též Jan Jiří), * mezi 1645 – 1646 Weigmannsdorf (/u Freibergu/, Německo), † po 1700 Drážďany (Německo), sochař, řezbář, stavitel'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel ze saského venkova. Bratr Zachariáš H. st. byl dědičným mlynářem a jeho synové Paul a Zachariáš ml., tedy | ||
| + | H. synovci, se stali rovněž sochaři. H. se pravděpodobně vyučil | ||
| + | u Johanna Heinricha Böhmeho st. ve Schneebergu a poté deset let cestoval po Itálii; 1673–78 pobýval v Římě a v Benátkách, kde se setkal s Berniniho žákem Balthasarem Permoserem a také se stavitelem Jeanem Baptistou Matheyem. 1679 se | ||
| + | H. vrátil do Drážďan a stal se dvorním sochařem. V Grosser | ||
| + | Garten (Velká zahrada) vytvořil čtyři pískovcové sochy ''Paridova soudu'' a dvojici maskaronů nad hlavními vchody paláce. | ||
| + | Z 1682 pochází jeho ''Ukřižování'' ze slonoviny, uložené v drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe. 1683 H. předložil městské radě (neuskutečněný) návrh řešení náměstí s mariánským kostelem (Frauenkirche). 1685–87 jako svou první zakázku | ||
| + | pro kostel sv. Petra a Pavla ve Zhořelci vyzdobil varhany, které | ||
| + | však byly 1691 zničeny při požáru města. Ve Zhořelci se 1693 | ||
| + | oženil s Johannou Eleonorou, dcerou notáře a varhaníka Johanna Heigia, s níž měl syna a dceru. | ||
| + | |||
| + | Od osmdesátých let 17. století H. působil spolu se synovcem | ||
| + | Pavlem v Čechách ve službách hraběte Václava Vojtěcha ze | ||
| + | Šternberka. Spolupracovali na dvouramenném schodišti Trojského zámku v Praze, bohatě vyzdobeném sochami. Na téma | ||
| + | gigantomachie, evokující tehdy aktuální téma vítězství křesťanů nad Turky, zhotovili dvojici Titánů podpírající schodiště, | ||
| + | další olympské bohy vytesali na pilíře podesty a zábradlí. Do | ||
| + | prostoru pod schodištěm umístili figury svržených Titánů zavalených balvany. Dílo mělo předobraz v postavě proroka Daniela v kostele Santa Maria del Popolo v Římě. Pro trojský zámek | ||
| + | H. vytvořil ještě hlavní fontánu, reliéfní výzdobu schodiště, | ||
| + | koníren a stájí. Na objednávku malostranského purkmistra | ||
| + | a rady vyřezal 1689–92 pro kostel sv. Václava ozdobný rám | ||
| + | a dvojici andělů (dochovala se dokumentace dokládající vleklý | ||
| + | spor zadavatelů s umělcem o finanční ohodnocení). | ||
| + | |||
| + | K nejvýznamnějším H. dílům se řadí architektonicky pojatý | ||
| + | hlavní oltář s bohatou figurální výzdobou pro kostel sv. Petra | ||
| + | a Pavla ve Zhořelci. 1695–1700 pracoval na čtveřici evangelistů pro oltář v saském Linzi (u Grossenhainu). Je rovněž autorem epitafu Jana Adama Schoniga a jeho choti v Tamselu | ||
| + | (dnes Dąbroszyn) u Kostrzyna z konce devadesátých let sedmnáctého století. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Dlabač 1, sl. 584–585; NDB 8, s. 197–198 (jako George H.); M. Korecký, Jiří a Pavel H., 1948; Toman 1, s. 311; F. Löffler, Das alte Dresden, | ||
| + | Geschichte seiner Bauten, Dresden 1955, s. 30, 400; O. J. Blažíček, České | ||
| + | barokní sochařství, 1958, s. 91–92; J. Neumann, Český barok, 1969, rejstřík; | ||
| + | DČVU 2/1, s. 303–305; NEČVUD, s. 272 (s další literaturou); P. Preiss – | ||
| + | M. Horyna – P. Zahradník, Zámek Trója u Prahy, 2000, s. 131–265; M. Horyna – K. Neubert, Zámek Trója u Prahy, stručná historie, 2000, s. 41–49; | ||
| + | E. Schmidt, Paul H. (1673–1732). Meister der Barockskulptur in Böhmen | ||
| + | und Sachsen. Neue Aspekte seines Schaffens, München 2005, passim; J. Sehnal, Život a dílo vrcholně barokních sochařů Heermannů a Süssnerů v 17. až | ||
| + | 18. stol. v německém a českém prostředí, 2010 (magisterská diplomová práce, | ||
| + | Katolická teologická fakulta UK, Praha); Umělecké památky Prahy. Velká Praha 1, D. Prix (ed.), 2017, s. 737–739. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/60be28fd-445c-45f3-b201-5a09052fb0f8 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jiří Sehnal | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
Verze z 5. 3. 2022, 15:32
| Johann Georg HEERMANN | |
 | |
| Narození | mezi 1645–1646 |
|---|---|
| Místo narození | Weigmannsdorf (/u Freibergu/, Německo) |
| Úmrtí | po 1710 |
| Místo úmrtí | Drážďany (Německo) |
| Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 386 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48619 |
HEERMANN, Johann Georg (též Jan Jiří), * mezi 1645 – 1646 Weigmannsdorf (/u Freibergu/, Německo), † po 1700 Drážďany (Německo), sochař, řezbář, stavitel
Pocházel ze saského venkova. Bratr Zachariáš H. st. byl dědičným mlynářem a jeho synové Paul a Zachariáš ml., tedy H. synovci, se stali rovněž sochaři. H. se pravděpodobně vyučil u Johanna Heinricha Böhmeho st. ve Schneebergu a poté deset let cestoval po Itálii; 1673–78 pobýval v Římě a v Benátkách, kde se setkal s Berniniho žákem Balthasarem Permoserem a také se stavitelem Jeanem Baptistou Matheyem. 1679 se H. vrátil do Drážďan a stal se dvorním sochařem. V Grosser Garten (Velká zahrada) vytvořil čtyři pískovcové sochy Paridova soudu a dvojici maskaronů nad hlavními vchody paláce. Z 1682 pochází jeho Ukřižování ze slonoviny, uložené v drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe. 1683 H. předložil městské radě (neuskutečněný) návrh řešení náměstí s mariánským kostelem (Frauenkirche). 1685–87 jako svou první zakázku pro kostel sv. Petra a Pavla ve Zhořelci vyzdobil varhany, které však byly 1691 zničeny při požáru města. Ve Zhořelci se 1693 oženil s Johannou Eleonorou, dcerou notáře a varhaníka Johanna Heigia, s níž měl syna a dceru.
Od osmdesátých let 17. století H. působil spolu se synovcem Pavlem v Čechách ve službách hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka. Spolupracovali na dvouramenném schodišti Trojského zámku v Praze, bohatě vyzdobeném sochami. Na téma gigantomachie, evokující tehdy aktuální téma vítězství křesťanů nad Turky, zhotovili dvojici Titánů podpírající schodiště, další olympské bohy vytesali na pilíře podesty a zábradlí. Do prostoru pod schodištěm umístili figury svržených Titánů zavalených balvany. Dílo mělo předobraz v postavě proroka Daniela v kostele Santa Maria del Popolo v Římě. Pro trojský zámek H. vytvořil ještě hlavní fontánu, reliéfní výzdobu schodiště, koníren a stájí. Na objednávku malostranského purkmistra a rady vyřezal 1689–92 pro kostel sv. Václava ozdobný rám a dvojici andělů (dochovala se dokumentace dokládající vleklý spor zadavatelů s umělcem o finanční ohodnocení).
K nejvýznamnějším H. dílům se řadí architektonicky pojatý hlavní oltář s bohatou figurální výzdobou pro kostel sv. Petra a Pavla ve Zhořelci. 1695–1700 pracoval na čtveřici evangelistů pro oltář v saském Linzi (u Grossenhainu). Je rovněž autorem epitafu Jana Adama Schoniga a jeho choti v Tamselu (dnes Dąbroszyn) u Kostrzyna z konce devadesátých let sedmnáctého století.
L: Dlabač 1, sl. 584–585; NDB 8, s. 197–198 (jako George H.); M. Korecký, Jiří a Pavel H., 1948; Toman 1, s. 311; F. Löffler, Das alte Dresden, Geschichte seiner Bauten, Dresden 1955, s. 30, 400; O. J. Blažíček, České barokní sochařství, 1958, s. 91–92; J. Neumann, Český barok, 1969, rejstřík; DČVU 2/1, s. 303–305; NEČVUD, s. 272 (s další literaturou); P. Preiss – M. Horyna – P. Zahradník, Zámek Trója u Prahy, 2000, s. 131–265; M. Horyna – K. Neubert, Zámek Trója u Prahy, stručná historie, 2000, s. 41–49; E. Schmidt, Paul H. (1673–1732). Meister der Barockskulptur in Böhmen und Sachsen. Neue Aspekte seines Schaffens, München 2005, passim; J. Sehnal, Život a dílo vrcholně barokních sochařů Heermannů a Süssnerů v 17. až 18. stol. v německém a českém prostředí, 2010 (magisterská diplomová práce, Katolická teologická fakulta UK, Praha); Umělecké památky Prahy. Velká Praha 1, D. Prix (ed.), 2017, s. 737–739.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Sehnal
