HEBER František Alexander 19.7.1815-29.7.1849: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.7.1815 | | datum narození = 19.7.1815 | ||
| místo narození = | | místo narození = Třebekov (č. o. Jarov /u Plas/) | ||
| datum úmrtí = 29.7.1849 | | datum úmrtí = 29.7.1849 | ||
| místo úmrtí = Náchod | | místo úmrtí = Náchod | ||
| povolání = 13- Geodet nebo kartograf | | povolání = 13- Geodet nebo kartograf<br />54- Etnograf | ||
54- Etnograf | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 377 | |||
}} | |||
'''HEBER, František Alexander''', ''* 19. 7. 1815 Třebekov (č. o. Jarov /u Plas/), † 29. 7. 1849 Náchod, obchodník, topograf, kastelolog, kreslíř'' | |||
Syn lesního adjunkta. Rodina se po otcově předčasné smrti | |||
1823 přestěhovala do Mýta (u Rokycan); H. se 1836/37 v Praze vyučil kupcem. Nakonec se usadil ve Zbirohu, kde vedl obchod své budoucí tchyně (oženil se 1839), po úrazu na ruce jej | |||
předal manželce a odešel do Prahy pracovat na svém životním | |||
díle. 1840–42 putoval po Čechách, popisoval a dokumentoval | |||
hrady, studoval archivní doklady a sbíral folklorní tvorbu se | |||
vztahem ke hradům. 1848 byl krátce členem Archeologického sboru Národního muzea. Intenzivní práce podlomila jeho | |||
tuberkulózou narušené zdraví; zemřel během studia v archivu v Náchodě, kde byl pohřben na Staroměstském hřbitově. | |||
(Státní památková správa dala 1958 umístit pamětní desku na | |||
zdi kostela sv. Jana v přibližném místě H. hrobu). | |||
Romantický milovník hradů je znám jako předchůdce Augusta Sedláčka, jemuž však H. německy tištěné dílo nemohlo konkurovat. Přesto zůstal pořadatelem a v naprosté většině (nehledě na spolupráci A. V. Malocha, F. X. Beneše, K. Brantla | |||
či později M. Lüssnera) i autorem prvního přehledného díla | |||
o hradech v Čechách. Pracoval na něm s podporou F. Palackého a F. B. Mikovce asi od 1840 (řadu statí zpočátku uveřejnil | |||
hlavně v pražském časopise ''Erinnerungen''); vycházelo od 1843 | |||
v sešitech u nakladatele C. W. Medaua až do H. předčasné | |||
smrti (resp. do 7. sešitu VII. dílu). Sedmý díl po delší přestávce | |||
dokončil A. A. Glückselig-Legis popisem Vyšehradu a doplnil | |||
jej A. V. Maloch kapitolou o vzniku a vývoji hradů. | |||
Nedokončené dílo, uspořádané nesystematicky (vydávané | |||
podle pořadí dohotovení popisů), zahrnulo – z původně zamýšlených osmi set – celkem pět set osmdesát šest hradů, hrádků a tvrzí (včetně řady pravěkých i raně středověkých hradišť) ve dvou rozsahových kategoriích podle významu. Popisy zprvu | |||
romantické, pak historicky odbornější provázelo tři sta padesát | |||
osm ilustrací (z toho dvě stě čtyřicet podle H. kreseb), plánků hradů, zhotovených na základě měření, které H. jako první v českých zemích soustavně publikoval. Později je doplnily také znaky šlechtických rodů a mapy krajů. H. dílo v mnohém | |||
zůstalo cennou dokumentací zaniklého stavu památek. V současnosti vychází jeho plánovaný pětidílný český překlad, uspořádaný odlišně podle regionů Čech. | |||
'''D:''' Die Burg Groß-Skal in Böhmen, b. d.; Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser 1–7, 1844–1849; Mährens Burgen und ihre Sagen, 1848; Geschichte der Burg Bösig vom 8. Jahrhundert bis auf unsere Zeit / Dějiny hradu | |||
Bezděze od 8. století až na [tj. po] naši dobu, b. d. (1893; německé a české vydání); České hrady, zámky a tvrze, I. Bukačová (ed.), I. Západní Čechy, 2002; II. Severní Čechy, 2006; III. Jižní Čechy, 2008; IV. Střední Čechy, 2012. | |||
'''L:''' F. Bernau, Franz A. H., in: MVGDB 17, 1879, s. 214–220; týž, Ein Porträt | |||
F. A. H.’s, in: Mittheilungen des Nordböhmischen Excursions-Clubs 6, 1883, | |||
s. 278–279; Wurzbach 8, s. 182–183; Thieme–Becker 16, s. 194; RSN 3, s. 686; | |||
OSN 10, s. 1007; Toman 1, s. 310; J. Martinek, F. A. H. K smrti českého | |||
archeologa v Náchodě r. 1849, in: Od kladského pomezí 12, 1934, č. 5–6, | |||
s. 39–40; B. Štorm, Vzpomínka na F. A. H., in: Zprávy památkové péče 18, | |||
1958, s. 126; E. Bass, Postavy a siluety (kapitola Kupec archeolog), 1971, | |||
s. 31–40; I. Bukačová – J. Miler, F. A. H., in: Ročenka Klubu A. Sedláčka | |||
1985, s. 5–24; Průvodce po fondech a sbírkách Archivu Národního muzea, | |||
J. Čechura (ed.), 1998, s. 94; I. Bukačová, Západočeské hrady v díle F. A. H., | |||
1999; T. Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 2000, s. 154; | |||
J. Slavík, 150. výročí úmrtí F. A. H., in: Zprávy památkové péče 60, 2000, | |||
s. 18–19; týž, Podoba F. A. H., in: Hláska 11, 2000, s. 29; Lidová kultura, s. 69; | |||
Sklenář, s. 211; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 396 (s dalším dílem a literaturou). | |||
'''P:''' ANM, Praha, osobní fond. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/2b35c732-cd63-4ea4-aef1-fa7a5efb1155 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Karel Sklenář | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:13- Geodet nebo kartograf]] | [[Kategorie:13- Geodet nebo kartograf]] | ||
| Řádek 19: | Řádek 68: | ||
[[Kategorie:1815]] | [[Kategorie:1815]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Třebekov] | ||
[[Kategorie:1849]] | [[Kategorie:1849]] | ||
[[Kategorie:Náchod]] | [[Kategorie:Náchod]] | ||
Verze z 4. 3. 2022, 14:14
| František Alexander HEBER | |
 | |
| Narození | 19.7.1815 |
|---|---|
| Místo narození | Třebekov (č. o. Jarov /u Plas/) |
| Úmrtí | 29.7.1849 |
| Místo úmrtí | Náchod |
| Povolání |
13- Geodet nebo kartograf 54- Etnograf |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 377 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47076 |
HEBER, František Alexander, * 19. 7. 1815 Třebekov (č. o. Jarov /u Plas/), † 29. 7. 1849 Náchod, obchodník, topograf, kastelolog, kreslíř
Syn lesního adjunkta. Rodina se po otcově předčasné smrti 1823 přestěhovala do Mýta (u Rokycan); H. se 1836/37 v Praze vyučil kupcem. Nakonec se usadil ve Zbirohu, kde vedl obchod své budoucí tchyně (oženil se 1839), po úrazu na ruce jej předal manželce a odešel do Prahy pracovat na svém životním díle. 1840–42 putoval po Čechách, popisoval a dokumentoval hrady, studoval archivní doklady a sbíral folklorní tvorbu se vztahem ke hradům. 1848 byl krátce členem Archeologického sboru Národního muzea. Intenzivní práce podlomila jeho tuberkulózou narušené zdraví; zemřel během studia v archivu v Náchodě, kde byl pohřben na Staroměstském hřbitově. (Státní památková správa dala 1958 umístit pamětní desku na zdi kostela sv. Jana v přibližném místě H. hrobu).
Romantický milovník hradů je znám jako předchůdce Augusta Sedláčka, jemuž však H. německy tištěné dílo nemohlo konkurovat. Přesto zůstal pořadatelem a v naprosté většině (nehledě na spolupráci A. V. Malocha, F. X. Beneše, K. Brantla či později M. Lüssnera) i autorem prvního přehledného díla o hradech v Čechách. Pracoval na něm s podporou F. Palackého a F. B. Mikovce asi od 1840 (řadu statí zpočátku uveřejnil hlavně v pražském časopise Erinnerungen); vycházelo od 1843 v sešitech u nakladatele C. W. Medaua až do H. předčasné smrti (resp. do 7. sešitu VII. dílu). Sedmý díl po delší přestávce dokončil A. A. Glückselig-Legis popisem Vyšehradu a doplnil jej A. V. Maloch kapitolou o vzniku a vývoji hradů.
Nedokončené dílo, uspořádané nesystematicky (vydávané podle pořadí dohotovení popisů), zahrnulo – z původně zamýšlených osmi set – celkem pět set osmdesát šest hradů, hrádků a tvrzí (včetně řady pravěkých i raně středověkých hradišť) ve dvou rozsahových kategoriích podle významu. Popisy zprvu romantické, pak historicky odbornější provázelo tři sta padesát osm ilustrací (z toho dvě stě čtyřicet podle H. kreseb), plánků hradů, zhotovených na základě měření, které H. jako první v českých zemích soustavně publikoval. Později je doplnily také znaky šlechtických rodů a mapy krajů. H. dílo v mnohém zůstalo cennou dokumentací zaniklého stavu památek. V současnosti vychází jeho plánovaný pětidílný český překlad, uspořádaný odlišně podle regionů Čech.
D: Die Burg Groß-Skal in Böhmen, b. d.; Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser 1–7, 1844–1849; Mährens Burgen und ihre Sagen, 1848; Geschichte der Burg Bösig vom 8. Jahrhundert bis auf unsere Zeit / Dějiny hradu Bezděze od 8. století až na [tj. po] naši dobu, b. d. (1893; německé a české vydání); České hrady, zámky a tvrze, I. Bukačová (ed.), I. Západní Čechy, 2002; II. Severní Čechy, 2006; III. Jižní Čechy, 2008; IV. Střední Čechy, 2012.
L: F. Bernau, Franz A. H., in: MVGDB 17, 1879, s. 214–220; týž, Ein Porträt F. A. H.’s, in: Mittheilungen des Nordböhmischen Excursions-Clubs 6, 1883, s. 278–279; Wurzbach 8, s. 182–183; Thieme–Becker 16, s. 194; RSN 3, s. 686; OSN 10, s. 1007; Toman 1, s. 310; J. Martinek, F. A. H. K smrti českého archeologa v Náchodě r. 1849, in: Od kladského pomezí 12, 1934, č. 5–6, s. 39–40; B. Štorm, Vzpomínka na F. A. H., in: Zprávy památkové péče 18, 1958, s. 126; E. Bass, Postavy a siluety (kapitola Kupec archeolog), 1971, s. 31–40; I. Bukačová – J. Miler, F. A. H., in: Ročenka Klubu A. Sedláčka 1985, s. 5–24; Průvodce po fondech a sbírkách Archivu Národního muzea, J. Čechura (ed.), 1998, s. 94; I. Bukačová, Západočeské hrady v díle F. A. H., 1999; T. Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 2000, s. 154; J. Slavík, 150. výročí úmrtí F. A. H., in: Zprávy památkové péče 60, 2000, s. 18–19; týž, Podoba F. A. H., in: Hláska 11, 2000, s. 29; Lidová kultura, s. 69; Sklenář, s. 211; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 396 (s dalším dílem a literaturou).
P: ANM, Praha, osobní fond.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Karel Sklenář [[Kategorie:Třebekov]