FÁČEK František 29.1.1826-20.1.1889: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František FÁČEK | | jméno = František FÁČEK | ||
| obrázek = | | obrázek = Facek Frantisek portret.png | ||
| datum narození = 29.1.1826 | | datum narození = 29.1.1826 | ||
| místo narození = Počátky (u Pelhřimova) | | místo narození = Počátky (u Pelhřimova) |
Aktuální verze z 16. 3. 2020, 14:34
František FÁČEK | |
Narození | 29.1.1826 |
---|---|
Místo narození | Počátky (u Pelhřimova) |
Úmrtí | 20.1.1889 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 43-44 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54572 |
FÁČEK, František, * 29. 1. 1826 Počátky (u Pelhřimova), † 20. 1. 1889 Praha, právník, politik
Pocházel z rodiny mlynáře Antonína F. Gymnázium studoval ve Znojmě, absolvoval v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě, 1846 se zapsal na Právnickou fakultu pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity. Začínal v soudní službě, nakonec pracoval jako adjunkt okresního soudu v Tachově. Od 1867 působil jako magistrátní sekretář pražské obce, vyhrál spor s Belgičany o vlastnictví městské plynárny. Od 1873 byl notářem v Jindřichově Hradci, 1866–89 zemským poslancem za staročechy, 1873–79 říšským poslancem. Stal se signatářem státoprávní deklarace 1868, osvědčení 1872 a přípisu říšské radě o pasivní rezistenci 1873, podílel se na stylizaci prohlášení rezistujících říšských poslanců 1876 a 1877. Po vstupu české poslanecké delegace na parlamentní půdu 1878 se soustředil na otázky jazykové a samosprávné, působil jako zpravodaj téměř všech sněmovních komisí, které se zabývaly otázkami jazykové dělby území Království českého, opakovaně navrhované německými nacionálními poslanci. Jeho řeči patřily k principiálním projevům české státoprávní taktiky, podal mj. návrhy obecního řádu pro Čechy a Prahu. 1880 dovodil, že od Obnoveného zřízení zemského (1627) jsou čeština a němčina jazyky zemsky rovnoprávné a zeměpanští úředníci by měli vykazovat znalost obou. 1884 formuloval tzv. lex Fáček o možném rozdělení národnostně smíšených soudních okresů podle jazykové hranice, bude-li to přáním většiny českého a německého obyvatelstva. V Jindřichově Hradci zasedal v obecním výboru i okresním zastupitelstvu (1880–86 starosta) a byl předsedou Politického spolku i hlavním iniciátorem národnostního smíru v okresu. 1886 prodělal těžký úraz a vzdaloval se veřejnému dění. Ve své době byl ceněn i jako právní teoretik, 1867–73 spoluredigoval revue Právník. Byl otcem politika Vladimíra F. (1870– 1936).
L: OSN 8, s. 1000; A. Srb, Politické dějiny národa českého od r. 1861 až do nastoupení ministerstva Badenova v r. 1895, 1899, s. 648–650; AČ P, s. 93; Lišková, s. 62.
P: SOA , Třeboň, sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Počátky, kniha 6, 1823–1847, pag. 76 (uvádí datum nar. 29. –30. 1.); Archiv UK, Praha, Katalogy posluchačů pražské univerzity 1752–1882 (1892), karton 48.
Martin Kučera