HAVLÍČEK Antonín 28.5.1812-2.4.1899: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 28.5.1812
| datum narození = 28.5.1812
| místo narození = Budiškovice, o. Jindřichův Hradec
| místo narození = Budíškovice (u Dačic)
| datum úmrtí = 2.4.1899
| datum úmrtí = 2.4.1899
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
| jiná jména =
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 343
}}
'''HAVLÍČEK, Antonín''', ''* 28. 5. 1812 Budíškovice (u Dačic), † 2. 4. 1899 Praha, lesník''
Syn sedláka a rychtáře Františka H. a Marie Anny, roz. Pokorné; měl devět sourozenců. Absolvoval dvouletou lesnickou školu v  Dačicích, kterou založil a  1821–30 provozoval lesmistr Vincenc Hlava. 1831–36 pracoval H. jako myslivecký
mládenec v polesích Bečice a Dobrohošť a jako písař v lesním
úřadu v Dačicích. Osvojil si znalosti ve vedení knih, ochraně,
pěstění a těžbě lesa, naučil se lesním odhadům a vyměřování.
1836 odešel na Klatovsko do Lovčic na plánický velkostatek
hraběte Maxmiliána Wallise, jemuž patřily i Budíškovice jako
součást velkostatku Moravské Budějovice. Stal se polesným
a 1863 lesmistrem. Plánické lesnictví postupně zvelebil – sestavil předběžný hospodářský plán a  novou hospodářskou
úpravu lesů, dal stavět myslivny, hájenky, dvory, lesní cesty,
upevnit hráze dvou rybníků. Připravoval zalesňování, pro něž
používal semeno z vlastní sklizně, vybudoval luštírnu semen
jehličnatých dřevin, založil školky, zakládal smíšené porosty
i prováděl probírky, dokázal zalesnit pusté morénové plochy
a nepoužívané pastviny. Poradil si s následky mniškových kalamit (1839–40) i  kalamit větrných s  následným kůrovcem
(1868–70), nahospodařil velké zásoby dřeva, které se uplatnily
v ekonomické konjunktuře osmdesátých let. Znal zeměměřičství a pomáhal při pracích na novém stabilním pozemkovém
katastru. Upravil hraniční poměry, urovnal a vyznačil hranice
velkostatku, větší pozemky rozdělil do tzv. bonitních tříd. Prováděl inspekci všech walliských lesů. Byl zvolen členem okresního zastupitelstva a  starostou plánického okresního výboru
(1864–87). Ve funkci se zasloužil o těžbu žuly a vápence, o výstavbu okresních silnic či vápenek a o řádné lesní hospodářství
obcí včetně zalesňování neplodné půdy i  výsadby silničních
alejí. Na Klatovsku byl též poradcem při náhradě lesních škod
podle lesního zákona z roku 1852 a komisařem při likvidaci
kůrovce. Byl jmenován odborným znalcem pro okresy Domažlice, Horažďovice, Klatovy, Písek a Přeštice a od 1856 komisařem při lesnických zkouškách v Plzni. V Lovčicích, kde žil padesát let, se věnoval veřejné, osvětové a sociální činnosti,
provozoval malou večerní školu pro výuku a výcvik lesnických
praktikantů. H. 1872 obdržel zlatý Záslužný kříž s korunou.
1887 odešel do výslužby, 1887–90 pobýval v Klatovech, kde
vypracoval hospodářský plán pro městské lesy.
Oženil se s Josefinou Linskou z Moravy, zakrátko ovdověl a vychovával dceru Josefinu, provd. Garkischovou-Součkovou. Po
šesti letech se oženil podruhé s Marií Kressovou († 18. 6.  1887),
dcerou důchodního velkostatku v Lukavici. Měli spolu sedm
dětí. Dcera '''Berta Havlíčková''' (* 4. 7. 1864 Lovčice /u Klatov/, † 10. 4. 1954 Praha), akademická malířka a učitelka kreslení, se provdala za malíře a architekta Adolfa Liebschera ml. (1887–1965). H. dožil u dcer v Praze. Byl pohřben v Nicově
(č. o. Plánice).
'''L:''' J. Černý, Lesmistr A. H. Příspěvek k poznání jeho života, práce a snah, in:
Lesnická práce 25, 1946, s. 91–99, 234–245, 310–319 (s neúplným soupisem
literatury); K. Dolejš, K 75. výročí úmrtí jihočeského lesníka, in: tamtéž 53,
1974, před s. 193; Š. Steinová, Přehled osobních fondů zemědělců a lesníků
v paměťových a jiných institucích, 2017, s. 74–75.
Gustav Novotný


| jiná jména =
}}<br/><br/>Antonín HAVLÍČEK


== Literatura ==
  [[Kategorie:D]]
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]



Aktuální verze z 21. 2. 2022, 13:44

Antonín HAVLÍČEK
Narození 28.5.1812
Místo narození Budíškovice (u Dačic)
Úmrtí 2.4.1899
Místo úmrtí Praha
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 343
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=133679

HAVLÍČEK, Antonín, * 28. 5. 1812 Budíškovice (u Dačic), † 2. 4. 1899 Praha, lesník

Syn sedláka a rychtáře Františka H. a Marie Anny, roz. Pokorné; měl devět sourozenců. Absolvoval dvouletou lesnickou školu v Dačicích, kterou založil a 1821–30 provozoval lesmistr Vincenc Hlava. 1831–36 pracoval H. jako myslivecký mládenec v polesích Bečice a Dobrohošť a jako písař v lesním úřadu v Dačicích. Osvojil si znalosti ve vedení knih, ochraně, pěstění a těžbě lesa, naučil se lesním odhadům a vyměřování. 1836 odešel na Klatovsko do Lovčic na plánický velkostatek hraběte Maxmiliána Wallise, jemuž patřily i Budíškovice jako součást velkostatku Moravské Budějovice. Stal se polesným a 1863 lesmistrem. Plánické lesnictví postupně zvelebil – sestavil předběžný hospodářský plán a novou hospodářskou úpravu lesů, dal stavět myslivny, hájenky, dvory, lesní cesty, upevnit hráze dvou rybníků. Připravoval zalesňování, pro něž používal semeno z vlastní sklizně, vybudoval luštírnu semen jehličnatých dřevin, založil školky, zakládal smíšené porosty i prováděl probírky, dokázal zalesnit pusté morénové plochy a nepoužívané pastviny. Poradil si s následky mniškových kalamit (1839–40) i kalamit větrných s následným kůrovcem (1868–70), nahospodařil velké zásoby dřeva, které se uplatnily v ekonomické konjunktuře osmdesátých let. Znal zeměměřičství a pomáhal při pracích na novém stabilním pozemkovém katastru. Upravil hraniční poměry, urovnal a vyznačil hranice velkostatku, větší pozemky rozdělil do tzv. bonitních tříd. Prováděl inspekci všech walliských lesů. Byl zvolen členem okresního zastupitelstva a starostou plánického okresního výboru (1864–87). Ve funkci se zasloužil o těžbu žuly a vápence, o výstavbu okresních silnic či vápenek a o řádné lesní hospodářství obcí včetně zalesňování neplodné půdy i výsadby silničních alejí. Na Klatovsku byl též poradcem při náhradě lesních škod podle lesního zákona z roku 1852 a komisařem při likvidaci kůrovce. Byl jmenován odborným znalcem pro okresy Domažlice, Horažďovice, Klatovy, Písek a Přeštice a od 1856 komisařem při lesnických zkouškách v Plzni. V Lovčicích, kde žil padesát let, se věnoval veřejné, osvětové a sociální činnosti, provozoval malou večerní školu pro výuku a výcvik lesnických praktikantů. H. 1872 obdržel zlatý Záslužný kříž s korunou. 1887 odešel do výslužby, 1887–90 pobýval v Klatovech, kde vypracoval hospodářský plán pro městské lesy.

Oženil se s Josefinou Linskou z Moravy, zakrátko ovdověl a vychovával dceru Josefinu, provd. Garkischovou-Součkovou. Po šesti letech se oženil podruhé s Marií Kressovou († 18. 6. 1887), dcerou důchodního velkostatku v Lukavici. Měli spolu sedm dětí. Dcera Berta Havlíčková (* 4. 7. 1864 Lovčice /u Klatov/, † 10. 4. 1954 Praha), akademická malířka a učitelka kreslení, se provdala za malíře a architekta Adolfa Liebschera ml. (1887–1965). H. dožil u dcer v Praze. Byl pohřben v Nicově (č. o. Plánice).

L: J. Černý, Lesmistr A. H. Příspěvek k poznání jeho života, práce a snah, in: Lesnická práce 25, 1946, s. 91–99, 234–245, 310–319 (s neúplným soupisem literatury); K. Dolejš, K 75. výročí úmrtí jihočeského lesníka, in: tamtéž 53, 1974, před s. 193; Š. Steinová, Přehled osobních fondů zemědělců a lesníků v paměťových a jiných institucích, 2017, s. 74–75.

Gustav Novotný