HEGNER Bohuslav 22.8.1892-7.4.1971: Porovnání verzí
Řádka 41: | Řádka 41: | ||
Syn bednáře Antonína H. a Evy, roz. Schleissové. O jeho | Syn bednáře Antonína H. a Evy, roz. Schleissové. O jeho | ||
− | vzdělání a zaměstnání chybějí přesnější data. Jako báňský | + | vzdělání a zaměstnání chybějí přesnější data. Jako báňský inženýr dosáhl postavení vrchního technického rady. 1945 byla |
uzavřena před veřejností utajovaná smlouva mezi ČSR a SSSR | uzavřena před veřejností utajovaná smlouva mezi ČSR a SSSR | ||
o využívání československých ložisek uranových rud, 1946 | o využívání československých ložisek uranových rud, 1946 | ||
− | vznikl národní podnik Jáchymovské doly. H. byl jako | + | vznikl národní podnik Jáchymovské doly. H. byl jako nominant lidové strany jmenován jeho ředitelem. Podnik zpočátku |
financovali a kontrolovali Sověti, provozně-technické vedení | financovali a kontrolovali Sověti, provozně-technické vedení | ||
zajišťovali čeští pracovníci. Pro SSSR se v počátečním období | zajišťovali čeští pracovníci. Pro SSSR se v počátečním období | ||
Řádka 50: | Řádka 50: | ||
z ČSR významným přínosem. Během H. funkčního období | z ČSR významným přínosem. Během H. funkčního období | ||
se prováděl intenzivní geologický průzkum na uranové rudy | se prováděl intenzivní geologický průzkum na uranové rudy | ||
− | v celém státě, a to často formou radiometrické revize | + | v celém státě, a to často formou radiometrické revize nejrůznějších důlních děl. Vedle rozšíření těžby v Jáchymově byla |
− | objevena a těžena ložiska v Horním Slavkově a Příbrami, | + | objevena a těžena ložiska v Horním Slavkově a Příbrami, vyčerpány byly i drobné výskyty v Krkonoších a v žacléřském |
uhelném revíru. | uhelném revíru. | ||
− | V únoru 1948 H. ve funkci vystřídal komunista Josef | + | V únoru 1948 H. ve funkci vystřídal komunista Josef Čmelák. V říjnu 1949 během akce Budování StB zatkla H. a dalších patnáct vedoucích pracovníků Jáchymovských dolů, včetně Čmeláka. Ve vykonstruovaném procesu byl H. 1951 |
− | odsouzen za špionáž na doživotí, trest si odpykával v | + | odsouzen za špionáž na doživotí, trest si odpykával v jáchymovském dole Rovnost, od 1953 v Příbrami. 1954 byl |
případ revidován a tresty většinou prominuty, H. zůstal ve | případ revidován a tresty většinou prominuty, H. zůstal ve | ||
vězení až do 1960; spolu s ostatními odsouzenými se 1968 | vězení až do 1960; spolu s ostatními odsouzenými se 1968 | ||
Řádka 61: | Řádka 61: | ||
'''L:''' O. Pluskal, Poválečná historie jáchymovského uranu, in: Práce Českého | '''L:''' O. Pluskal, Poválečná historie jáchymovského uranu, in: Práce Českého | ||
− | geologického ústavu 9, 1998, s. 39; F. Lepka, Český uran, 2003, s. 51; F. | + | geologického ústavu 9, 1998, s. 39; F. Lepka, Český uran, 2003, s. 51; F. Bártík, Tábor Vojna ve světle vzpomínek bývalých vězňů, 2008, s. 15–16. |
'''P:''' SOA, Plzeň, sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Plzeň – vnitřní město, | '''P:''' SOA, Plzeň, sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Plzeň – vnitřní město, | ||
− | sign. Plzeň 070, s. 306; V. S. Vilinský, Pražský adresář 1937–1938, | + | sign. Plzeň 070, s. 306; V. S. Vilinský, Pražský adresář 1937–1938, Všeobecný, obchodní, živnostenský, průmyslový, majitelů domů, 1937, s. 353; hrob |
Praha-Olšany, 006-6b-5. | Praha-Olšany, 006-6b-5. | ||
Aktuální verze z 5. 3. 2022, 19:16
Bohuslav HEGNER | |
Narození | 22.8.1892 |
---|---|
Místo narození | Plzeň |
Úmrtí | 7.4.1971 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
26- Bánský odborník nebo energetik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 393 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=140911 |
HEGNER, Bohuslav, * 22. 8. 1892 Plzeň, † 7. 4. 1971 Praha, báňský odborník, politický vězeň
Syn bednáře Antonína H. a Evy, roz. Schleissové. O jeho vzdělání a zaměstnání chybějí přesnější data. Jako báňský inženýr dosáhl postavení vrchního technického rady. 1945 byla uzavřena před veřejností utajovaná smlouva mezi ČSR a SSSR o využívání československých ložisek uranových rud, 1946 vznikl národní podnik Jáchymovské doly. H. byl jako nominant lidové strany jmenován jeho ředitelem. Podnik zpočátku financovali a kontrolovali Sověti, provozně-technické vedení zajišťovali čeští pracovníci. Pro SSSR se v počátečním období vývoje atomové bomby staly dodávky uranového koncentrátu z ČSR významným přínosem. Během H. funkčního období se prováděl intenzivní geologický průzkum na uranové rudy v celém státě, a to často formou radiometrické revize nejrůznějších důlních děl. Vedle rozšíření těžby v Jáchymově byla objevena a těžena ložiska v Horním Slavkově a Příbrami, vyčerpány byly i drobné výskyty v Krkonoších a v žacléřském uhelném revíru.
V únoru 1948 H. ve funkci vystřídal komunista Josef Čmelák. V říjnu 1949 během akce Budování StB zatkla H. a dalších patnáct vedoucích pracovníků Jáchymovských dolů, včetně Čmeláka. Ve vykonstruovaném procesu byl H. 1951 odsouzen za špionáž na doživotí, trest si odpykával v jáchymovském dole Rovnost, od 1953 v Příbrami. 1954 byl případ revidován a tresty většinou prominuty, H. zůstal ve vězení až do 1960; spolu s ostatními odsouzenými se 1968 dočkal rehabilitace.
L: O. Pluskal, Poválečná historie jáchymovského uranu, in: Práce Českého geologického ústavu 9, 1998, s. 39; F. Lepka, Český uran, 2003, s. 51; F. Bártík, Tábor Vojna ve světle vzpomínek bývalých vězňů, 2008, s. 15–16.
P: SOA, Plzeň, sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Plzeň – vnitřní město, sign. Plzeň 070, s. 306; V. S. Vilinský, Pražský adresář 1937–1938, Všeobecný, obchodní, živnostenský, průmyslový, majitelů domů, 1937, s. 353; hrob Praha-Olšany, 006-6b-5.
Pavel Vlašímský