ADAM BENEŠŮV z Nežetic ?1350-16.7.1414: Porovnání verzí
(ADAM_z_Nežetic_1350-1414) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = ADAM z Nežetic | | jméno = ADAM BENEŠŮV z Nežetic (též z Moravy) | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1350 | | datum narození = okolo 1350 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 1414 | | datum úmrtí = 16.7.1414 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
58- Teoretik nebo historik státu a práva | 58- Teoretik nebo historik státu a práva | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ADAM BENEŠŮV z Nežetic (též z Moravy),''' ''* okolo poloviny 14. století, † 16. 7. 1414 Praha, generální vikář'' | |||
Na artistické fakultě pražské univerzity 1373 dosáhl titulu | |||
mistra. 1379 se zapsal na pražskou právnickou univerzitu, kde získal 1383 bakalaureát, 1384 licenciát a 1389 doktorát. | |||
1384–1403 pravděpodobně přednášel na katedře dekretálů, | |||
jak dokazuje jeho dochovaná lektura ke 4. knize Dekretálů | |||
(papežských příkazů) Řehoře IX. Vlastnil knihovnu o 62 svazcích | |||
především se spisy zaměřenými na teologii a kanonické | |||
právo. Spolu s ostatním majetkem knihovnu odkázal v závěti | |||
(3. 1. 1414) hlavně pražské kapitule s podmínkou půjčování | |||
knih studentům pražské univerzity, pokud nejsou podezřelí | |||
z viklefismu. Stejně podmínil svou nadaci pro její dva studenty | |||
(teologie a práv). Protihusitské smýšlení projevil mj. i jako | |||
právní poradce v komisi, ustavené 1410 k prozkoumání pravověrnosti | |||
Viklefových spisů. Měl tak podíl na odsudku, | |||
který odůvodnil příkaz pražského arcibiskupa z 15. 6. k jejich | |||
odevzdání a spálení. Kněžskou dráhu nastoupil 1378 jako | |||
správce farního kostela v Ostravě, poté působil v řadě církevních | |||
úřadů spojených s prebendami. Od 1389 byl kanovníkem | |||
brněnským, asi od 1391 olomouckým; v pražské kapitule | |||
od 1396 hradeckým arcijáhnem, od 1401 kanovníkem. Už | |||
před 1400 byl jmenován kancléřem vratislavské katedrální | |||
kapituly. Od 1395 působil v ústředním arcibiskupském úřadě | |||
v Praze většinou jako generální vikář a v obdobích sedisvakance | |||
i jako administrátor. | |||
'''L:''' OSN 1, s. 162; I. Hlaváček, Středověké soupisy knih a knihoven v českých | |||
zemích, 1965, s. 54n.; týž, Studie k dějinám knihoven v českém státě doby | |||
předhusitské II. AUC – H 6, 1965, s. 47n.; Z. Hledíková, Úřad generálních | |||
vikářů pražského arcibiskupa v době předhusitské, 1971, s. 129n.; R. Zelený | |||
– J. Kadlec, Učitelé právnické fakulty a právnické univerzity pražské v době | |||
předhusitské (1349–1419), AUC-H 18, 1978, s. 105; J. Tříška, Životopisný | |||
slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 13n. (kde další | |||
literatura); J. Kejř, Dějiny pražské právnické univerzity, 1995, passim. | |||
Božena Kopičková | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | [[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | ||
[[Kategorie:1350]] | [[Kategorie:1350]] | ||
[[Kategorie:1414]] | [[Kategorie:1414]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 19. 1. 2016, 09:47
ADAM BENEŠŮV z Nežetic (též z Moravy) | |
Narození | okolo 1350 |
---|---|
Úmrtí | 16.7.1414 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 58- Teoretik nebo historik státu a práva |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38744 |
ADAM BENEŠŮV z Nežetic (též z Moravy), * okolo poloviny 14. století, † 16. 7. 1414 Praha, generální vikář
Na artistické fakultě pražské univerzity 1373 dosáhl titulu mistra. 1379 se zapsal na pražskou právnickou univerzitu, kde získal 1383 bakalaureát, 1384 licenciát a 1389 doktorát. 1384–1403 pravděpodobně přednášel na katedře dekretálů, jak dokazuje jeho dochovaná lektura ke 4. knize Dekretálů (papežských příkazů) Řehoře IX. Vlastnil knihovnu o 62 svazcích především se spisy zaměřenými na teologii a kanonické právo. Spolu s ostatním majetkem knihovnu odkázal v závěti (3. 1. 1414) hlavně pražské kapitule s podmínkou půjčování knih studentům pražské univerzity, pokud nejsou podezřelí z viklefismu. Stejně podmínil svou nadaci pro její dva studenty (teologie a práv). Protihusitské smýšlení projevil mj. i jako právní poradce v komisi, ustavené 1410 k prozkoumání pravověrnosti Viklefových spisů. Měl tak podíl na odsudku, který odůvodnil příkaz pražského arcibiskupa z 15. 6. k jejich odevzdání a spálení. Kněžskou dráhu nastoupil 1378 jako správce farního kostela v Ostravě, poté působil v řadě církevních úřadů spojených s prebendami. Od 1389 byl kanovníkem brněnským, asi od 1391 olomouckým; v pražské kapitule od 1396 hradeckým arcijáhnem, od 1401 kanovníkem. Už před 1400 byl jmenován kancléřem vratislavské katedrální kapituly. Od 1395 působil v ústředním arcibiskupském úřadě v Praze většinou jako generální vikář a v obdobích sedisvakance i jako administrátor.
L: OSN 1, s. 162; I. Hlaváček, Středověké soupisy knih a knihoven v českých zemích, 1965, s. 54n.; týž, Studie k dějinám knihoven v českém státě doby předhusitské II. AUC – H 6, 1965, s. 47n.; Z. Hledíková, Úřad generálních vikářů pražského arcibiskupa v době předhusitské, 1971, s. 129n.; R. Zelený – J. Kadlec, Učitelé právnické fakulty a právnické univerzity pražské v době předhusitské (1349–1419), AUC-H 18, 1978, s. 105; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 13n. (kde další literatura); J. Kejř, Dějiny pražské právnické univerzity, 1995, passim.
Božena Kopičková