ADAM BENEŠŮV z Nežetic ?1350-16.7.1414: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ADAM_z_Nežetic_1350-1414)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno =  ADAM z Nežetic
| jméno =  ADAM BENEŠŮV z Nežetic (též z Moravy)
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1350
| datum narození = okolo 1350
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí = 1414
| datum úmrtí = 16.7.1414
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
58- Teoretik nebo historik státu a práva
58- Teoretik nebo historik státu a práva


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/> ADAM z Nežetic
}}
 
'''ADAM BENEŠŮV z Nežetic (též z Moravy),''' ''* okolo poloviny 14. století, † 16. 7. 1414 Praha, generální vikář''
 
Na artistické fakultě pražské univerzity 1373 dosáhl titulu
mistra. 1379 se zapsal na pražskou právnickou univerzitu, kde získal 1383 bakalaureát, 1384 licenciát a 1389 doktorát.
1384–1403 pravděpodobně přednášel na katedře dekretálů,
jak dokazuje jeho dochovaná lektura ke 4. knize Dekretálů
(papežských příkazů) Řehoře IX. Vlastnil knihovnu o 62 svazcích
především se spisy zaměřenými na teologii a kanonické
právo. Spolu s ostatním majetkem knihovnu odkázal v závěti
(3. 1. 1414) hlavně pražské kapitule s podmínkou půjčování
knih studentům pražské univerzity, pokud nejsou podezřelí
z viklefismu. Stejně podmínil svou nadaci pro její dva studenty
(teologie a práv). Protihusitské smýšlení projevil mj. i jako
právní poradce v komisi, ustavené 1410 k prozkoumání pravověrnosti
Viklefových spisů. Měl tak podíl na odsudku,
který odůvodnil příkaz pražského arcibiskupa z 15. 6. k jejich
odevzdání a spálení. Kněžskou dráhu nastoupil 1378 jako
správce farního kostela v Ostravě, poté působil v řadě církevních
úřadů spojených s prebendami. Od 1389 byl kanovníkem
brněnským, asi od 1391 olomouckým; v pražské kapitule
od 1396 hradeckým arcijáhnem, od 1401 kanovníkem. Už
před 1400 byl jmenován kancléřem vratislavské katedrální
kapituly. Od 1395 působil v ústředním arcibiskupském úřadě
v Praze většinou jako generální vikář a v obdobích sedisvakance
i jako administrátor.
 
'''L:''' OSN 1, s. 162; I. Hlaváček, Středověké soupisy knih a knihoven v českých
zemích, 1965, s. 54n.; týž, Studie k dějinám knihoven v českém státě doby
předhusitské II. AUC – H 6, 1965, s. 47n.; Z. Hledíková, Úřad generálních
vikářů pražského arcibiskupa v době předhusitské, 1971, s. 129n.; R. Zelený
– J. Kadlec, Učitelé právnické fakulty a právnické univerzity pražské v době
předhusitské (1349–1419), AUC-H 18, 1978, s. 105; J. Tříška, Životopisný
slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 13n. (kde další
literatura); J. Kejř, Dějiny pražské právnické univerzity, 1995, passim.
 
Božena Kopičková
 
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
[[Kategorie:1350]]
[[Kategorie:1350]]
[[Kategorie:1414]]
[[Kategorie:1414]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 19. 1. 2016, 09:47

ADAM BENEŠŮV z Nežetic (též z Moravy)
Narození okolo 1350
Úmrtí 16.7.1414
Místo úmrtí Praha
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

58- Teoretik nebo historik státu a práva
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38744

ADAM BENEŠŮV z Nežetic (též z Moravy), * okolo poloviny 14. století, † 16. 7. 1414 Praha, generální vikář

Na artistické fakultě pražské univerzity 1373 dosáhl titulu mistra. 1379 se zapsal na pražskou právnickou univerzitu, kde získal 1383 bakalaureát, 1384 licenciát a 1389 doktorát. 1384–1403 pravděpodobně přednášel na katedře dekretálů, jak dokazuje jeho dochovaná lektura ke 4. knize Dekretálů (papežských příkazů) Řehoře IX. Vlastnil knihovnu o 62 svazcích především se spisy zaměřenými na teologii a kanonické právo. Spolu s ostatním majetkem knihovnu odkázal v závěti (3. 1. 1414) hlavně pražské kapitule s podmínkou půjčování knih studentům pražské univerzity, pokud nejsou podezřelí z viklefismu. Stejně podmínil svou nadaci pro její dva studenty (teologie a práv). Protihusitské smýšlení projevil mj. i jako právní poradce v komisi, ustavené 1410 k prozkoumání pravověrnosti Viklefových spisů. Měl tak podíl na odsudku, který odůvodnil příkaz pražského arcibiskupa z 15. 6. k jejich odevzdání a spálení. Kněžskou dráhu nastoupil 1378 jako správce farního kostela v Ostravě, poté působil v řadě církevních úřadů spojených s prebendami. Od 1389 byl kanovníkem brněnským, asi od 1391 olomouckým; v pražské kapitule od 1396 hradeckým arcijáhnem, od 1401 kanovníkem. Už před 1400 byl jmenován kancléřem vratislavské katedrální kapituly. Od 1395 působil v ústředním arcibiskupském úřadě v Praze většinou jako generální vikář a v obdobích sedisvakance i jako administrátor.

L: OSN 1, s. 162; I. Hlaváček, Středověké soupisy knih a knihoven v českých zemích, 1965, s. 54n.; týž, Studie k dějinám knihoven v českém státě doby předhusitské II. AUC – H 6, 1965, s. 47n.; Z. Hledíková, Úřad generálních vikářů pražského arcibiskupa v době předhusitské, 1971, s. 129n.; R. Zelený – J. Kadlec, Učitelé právnické fakulty a právnické univerzity pražské v době předhusitské (1349–1419), AUC-H 18, 1978, s. 105; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 13n. (kde další literatura); J. Kejř, Dějiny pražské právnické univerzity, 1995, passim.

Božena Kopičková